[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

1.)
Rád by som skúsil niečo s tlejivkou. Vie niekto aspoň približne ako na to?

2.)
U polovodičového detektora by mohol pomôcť Peltier. (U nových EDX detektorov sa to tak robí. U starších boli chladené kvapalným dusíkom.)

3.)
Mám nejaký sygnalizator przekroczenia dawki Polon ALDO-3. Nie je v ňom GM trubica, len nejaký vzduchový akoby kondenzátor tvorený nejakým čiernym povlakom vo vnútri krabičky, pripojený na Gate unipolárneho tranzistora.
http://promieniowanie.blogspot.com/2018 ... zenia.html

schéma zapojenia staršieho ALDO-2
http://promieniowanie.blogspot.com/2018 ... ldo-2.html

1. Čo s tlejivkou?

3. ALDO je v podstate pre nejaké demonštrovanie účinkov RA žiarenia v domácich podmienkach nepoužiteľné. Aj v normálnom nasadení pri prácach s ioniz. žiarením sa príliš nepoužíval kvôli nemožnosti odčítania prijatej dávky počas práce a ani po ukončení práce, a iným neduhom.
Ten systém pevného nastavenia signalizácie prijatej dávky je v praxi málo využiteľný. Poliaci s týmto prístrojom jednoducho netrafili klinec po hlavičke.

Doutnavku jako detekční trubici? Ale čím se zhasí výboj v té doutnavce?

Rara> myslím že ta PIN dioda jako čidlo reaguje jenom na gama záření - fotony vysoké energie. Thorium a Americium jsou zářiče alfa, tak to podle mě fungovat nebude.

A čo kombinácia fotodiódy s luminoforom? Diódu mám 1PP75. Aký luminofor by bol najlepší? UV fixa, fosforeskujúca plastelína, či niečo iné?

Nakadah píše:Doutnavku jako detekční trubici? Ale čím se zhasí výboj v té doutnavce?

Musel bys doutnavku napájet zdrojem o napětí mezi bodem zapálení a bodem zhasnutí,a ten zdroj by musel mít tak měkkou charakteristiku,aby se při rozsvícení doutnavky bloknul(a při zhasnutí se zas rozjel).To už bych ale spíš věřil tý fotodiodě.Možná by na to šla využít i vakuová fotonka potažená alobalem.

A co z doutnavkou postavit relaxační oscilátor - jak by radioaktivita z venku ovlivňovala jeho frekvenci?

Rozmýšľal som, aký veľký odpor predradiť tej tlejivke a napadlo ma dať dva do série a stred skratovať tranzistorom o zem v okamihu zaznamenania impulzu. Tým by sa oblúk zhasol. Potom ma napadlo nesnímať impulzy z prúdu tlejivky, ale snímať fotodiódou záblesky. Niekde mám asi aj nejaký fotonásobič. Ten by možno fungoval aj sám o sebe. A možno ani nie.

Nejaká TESLA 210-230V 67?
Skúšal som na striedavé napätie. Zapaľuje sa pri 100V efektívnych.
Tesne pod zápalným napätím reaguje na elektrostatické pole. Preblikáva, keď približujem alebo vzdiaľujem elektricky nabitý polyetylénový sačok..

to zapojení od rara není geiger - umí měřit i deponovanou energii
zapojení není zcela optimální, navíc ten tranzistor bych volil s menším šumem
PIN dioda umí měřit i bety i protony i alfy, jen pro alfy a nízkoenergetické protony je vhodné aby čip nebyl potažený epoxidem - běžně si tak kalibruju energeticky "holé" PIN diody s použitím alfy (zdroje např. americium, californium či plutonium), jen se musí odečíst ztráta energie při průletu vzduchem nebo to kalibrovat ve vakuu
vstup musí být odstíněn od EM záření včetně světla - pod žárovkou jinak půjde krásně vidět 100 Hz

jo a když nemáte holý čip. tak je lepší ho přikrýt tlustou mědí - PIN dioda uvidí alespoň delta záření vzniklé na mědi

apropo, kdysi jsem se hrál s těmi PIN diodami - výsledky (solidně spočítané a ověřené) jsou zde:
https://github.com/MLAB-project/Modules ... rs/PCRD01A
https://github.com/MLAB-project/Modules ... rs/PCRD02A
diody jsem používal celkem drahé velkoplošné (2 cm^2, tloušťka 0.3 mm) od Hamamtsu nebo pole malých tenkých z GM tuším BPW21 nebo tak něco (cca 7 mm^2)
ta od Hamamatsu je výrazně lepší, ale stojí pár tisíc korun

měření na plutoniu pomocí PIN diody

Cust píše: diody jsem používal celkem drahé velkoplošné (2 cm^2, tloušťka 0.3 mm) od Hamamtsu

nějaká lavinová fotodioda za rozumný peníz se sehnat nedá?
Hamamatsu, nebyl to ten výrobce který dodal tisíce fotonásobičů na ten debakl s detektorem neutrin?

Lavinová dioda by šla použít jako counter. Nebo velkoplošné pole lavinových diod - signály sčítat a pak měřit proud - tam už by se rozlišila i energie, byť kvantovaně. Ale to pole také není za pětikačku.
Průser s neutrinama a Hamamatsu mě nějak minul - máš na mysli projekt Katrin?

Já zas nevím co je projekt Katrin.
Toto byl známý majstrštyk, kdy v projektu Super-Kamiokande po vypuštění a znovunapuštění nádrže nějaký technik veslem v lodičce ťuknul do jednoho detektoru Hamamatsu, tomu implodovala baňka a rázovou vlnou to vyrubalo asi 7000 ostatních, v podstatě půlku nádrže. Jeden stál 3000 USD. Hamamatsu kvůli tomu obnovila už ukončenou výrobu.
https://www.nature.com/articles/35106691

https://physicsworld.com/a/accident-gro ... trino-lab/