Desulfatácia PB Akku

Zpráva

cafenet · #76 Příspěvek od **cafenet** » 17 lis 2008, 17:37

někde na http://www.freepatentsonline.com/ jsem zahlednul patent kde byly grafy a vypadato zě jakekoliv puzní nabijení je lepší než nabíjet ss napětím které razantně snižuje životnost článku - ten patent už se mi nepodařilo znova najít

jano80 · #77 Příspěvek od **jano80** » 18 lis 2008, 17:56

nazdar. ako som vas tak cital, narazil som na ten desulfator z Conradu. podla mna je to len nejaka omacka. skusil som ho okopirovat ale ziadna slava 0,1ms pulz kazdych 20s ? trochu malo nie?

SIDTIM · #78 Příspěvek od **SIDTIM** » 19 lis 2008, 10:00

To je to pomalé nabíjení. Za léto máš baterku připravenou na zimu.

cafenet · #79 Příspěvek od **cafenet** » 21 lis 2008, 21:50

už jsem to našel

BPQ · #80 Příspěvek od **BPQ** » 27 pro 2008, 22:23

img_rbk píše:Môžem potvrdiť tieto všetky informácie a rekuperácii akumulátorov. Ja som túto metódu použil pri gelových akumulátoroch, do ktorých som po odlepení viečok strekol destilku až do výšky dosiek a vošlo jej neúrekom. Teraz ich používam na vysielanie, no chystam sa vyrobit nejaky elektropohon na trojkolku, tak na vyskúšanie bude stačiť. Potom zainvestujem do nových. Nabíjanie som predlžil na cca 3 mesiace a trpezlivosť priniesla ruže.
Doporučujem.

Zdravím,
potřebuji zprovoznit větší množství VRLA akumulátorů. Vlastním dobré i mrtvoly, jsou vyřazené ze záložních zdrojů požárních ventilací 12V /2,2Ah 7,2Ah a z UPS 12V/12Ah, 18Ah. Chtěl bych se zeptat na zkušenosti s vyschlými kusy, mám jich dost s napětím okolo 2V (celá 12V baterie). Zalívat zásadně jen destilovanou vodou? a pak desulfatační nabíjení? Co s přebytečnou kapalinou, zdravý článek má být bez tekuté složky. Vadí to případně? nenaředí se elektrolyt destilovanou vodou a nezmění se jeho výsledná hustota?

#81 Příspěvek od **EKKAR** » 28 pro 2008, 17:08

Pokud má celá 12V baterie napětí 2V, je to pokoušení se o jejich oživení pouze práce pro práci - nikoli pro užitek. Možná se Ti některou povede uvést do chodu, ale nepočítej s dlouhým životem - tím, jak jsou konstruované ve formě svitků pásků olova a separátoru nasáklého kyselinou, po vyschnutí se velmi rychle zasulfátuje celý povrch onoho Pb pásu - a při pokusech velké krystaly síranu rozpustit se ona fólie lehce proděraví. Ona se taky může perforovat právě těmi narůstajícími krystaly síranu = sulfátu a pak lehce dojde k vzájemnému prozkratování kladné a záporné elektrody v článku - to může být i příčinou toho, že naprázdno má 12V baterie (6článková) napětí podobné napětí pouhého jediného zdravého článku. Oživit se dá baterie, která má ihned po vybíjení víc jak 6-8V nebo není ve stavu pod 8V ponechána déle než zhruba týden. Pak už to není zombie, ale tutová mrtvolka. Jestli Ti můžu poradit, nes.er se s tím a odvez je do sběrného dvora, vyhneš se zklamání a případným škodám, spojeným s nekontrolovatelným rozptylem kyseliny sírové z nabíjeného akumulátoru bez uzavíracích elementů.

img_rbk · #82 Příspěvek od **img_rbk** » 28 pro 2008, 18:00

BPQ píše:

Zdravím,
potřebuji zprovoznit větší množství VRLA akumulátorů. Vlastním dobré i mrtvoly, jsou vyřazené ze záložních zdrojů požárních ventilací 12V /2,2Ah 7,2Ah a z UPS 12V/12Ah, 18Ah. Chtěl bych se zeptat na zkušenosti s vyschlými kusy, mám jich dost s napětím okolo 2V (celá 12V baterie). Zalívat zásadně jen destilovanou vodou? a pak desulfatační nabíjení? Co s přebytečnou kapalinou, zdravý článek má být bez tekuté složky. Vadí to případně? nenaředí se elektrolyt destilovanou vodou a nezmění se jeho výsledná hustota?

Všetko dobré cez tieto sviaky, moja skusenosť, baterky používané v UPS sú väčšinou dlhodobo prebíjané a samozrejme aj vyschnuté. Ja som najskôr pootváral víčka násilne malým skrutkovačom a potom vybral pretlakový ventil - malý klobúčik z čiernej gumy. Potom som injekčnou striekačkou vlial destilku po vrch dosiek a nechal odstáť cca 2 dni. Neskôr bolo treba ešte do niektorých doliať podľa stavu. Následne som ich dal nabíjať prerušovaným slabým prúdom tak 1/100 kapacity a meral napätie na jednotlivých baterkách. Mal som ich 4, no 2 z nich odpochodovali sú ešte z obdobia 02/2000. Pri prvých pokusoch dobiť nebol ani náznak npätia alebo prúdu, aby sa dali nabíjať. Až cca po 2 mesiacoch sa chytili. Samozrejme nemajú už štítkovú kapacitu no ja sa s nimi len hrám a skúšam čo sa s nimi dá robiť. Tie dve 16Ah spojím paralelne a počúvam celé dni rádioamaterov odber 0,5A. Občas urobím na nich aj pár spojení a to je už odber cca 10A. Keď vypla elektrika, tak som ich zapojil sériove a cez UPS som napajal televízor cca 40W po dobu 3 hodín. Práve pri týchto pokusoch sa mi jedna hlboko vybila a bolo po radosti z rekuperácie. Mám to ale osobne potvrdené ide ich rekuperovať. Chcem si aj overiť dokiaľ budú ešte žiť predsa 8 rokov je tiež úspech a nič som zatial do toho nevrazil. Až budem mať vozítko, tak zainvestujem do nových.
Všetko dobré do Nového roku a hlavne zdravia neúrekom

PS na záver vadné baterky z uta a z UPS ZáSADNE NEVYHADZUJEM, ale ich nechám v garáži a keď už mám 4 ks na Slovensku je fy, ktorá ich príde zobrať zdarma. Len tam zavolám a prídu s velkým autom s nerezovým kontajnerom a zdarma mi ich zoberú.
Baterie likvidacia 0905552994

BPQ · #83 Příspěvek od **BPQ** » 29 pro 2008, 18:29

Děkuji Vám za reakci a tipy. Jak jsem psal, nevlastním jen mrtvé články. Na těch problémových se chci naučit co a jak potřebují, případný neúspěch mi nevadí, není na nich co zničit

. Nejsem chemik, proto jsem díky této diskusi získal alespoň základní představu, co se uvnitř článků děje. Bez znalosti dějů uvnitř nemůže člověk soudit, který způsob nabíjení/vybíjení je lepší/horší, případně zcela nevhodný. Prozatím jsem vystačil s elektronikou pro akumulátory, kterou někdo vyrobil, jako součást zařízení. Abych do problematiky pronikl, musím si to sám osahat, zajímat se o to, jinak budu stále odkázaný jen na jiné chytré hlavy. Před asi třemi lety jsem zrekonstruoval nouzové osvětlení schodiště, na osvětlení jsem vyrobil LED liniové svítilny nad podesty a použil 12V zdroj se zálohovacím PB VRLA aku. Nyní mi ve spoustě jiných zařízení dochází termín pravidelné preventivní výměny aku. Většinou jsou funkční, hromadí se mi a na jeden svůj projekt je chci použít. Potřebuji si je ale dobře nabít a umět porovnat a rozpoznat problémové kusy.

Přeji všem pohodu, zdraví a co nejvíc času na bastlení

!!!

#84 Příspěvek od **EKKAR** » 29 pro 2008, 18:52

Každopádně - v gelovce nemá být volný nevsáknutý elektrolyt, takže destilku dolívat jen s citem, nejlíp injekční stříkačkou. Protože elektrolyt nejde vylévat, nemá cenu uvažovat o nějakých chemických kouzlech na bázi peroxidu a pod. Každopádně při takových pokusech používej nabíječku zapojenou jako zdroj proudu o malé hodnotě = s velkým vnitřním odporem. Vůbec není na škodu, když nabíjecí proud v těchto případech bude jen asi 1/20 až 1/50 číselné hodnoty kapacity. Sleduje se napětí, které je na baterii při nabíjení - pokud se začne "probírat", její napětí se bude dlouho držet v oblasti mezi 12,5 a 13,5V - jak přeleze 14,5V, je potřeba baterii opatrně vybít, zkusit, jestli má dost elektrolytu a zkusit znovu nabíjet. Pokud vyletí napětí okamžitě někam ke 14V, je to marná snaha a baterie je mrtvá. U gelovky nemůžeš kontrolovat hustotu elektrolytu, takže jediným měřítkem % nabití je její napětí s připojeným nabíječem. Baterie s napětím pod 13,5V má méně než 50% náboje, baterie s 14,5V má asi 85-90% náboje, který je schopná v daném stavu pojmout - nelze říct nominální hodnoty. Měření kapacity se dá udělat vybíjením do definované zátěže a měřením doby, po kterou je schopná dodávat daný proud, než napětí na ní poklesne na dohodnutou mez - běžně se udává 11,5V, ale například při měření startovací schopnosti se bere pokles až na 8V. Samozřejmě, okamžitě potom se musí začít znovu nabíjet, aby klidové napětí baterie bylo nejméně 12V.
Zlom vaz při pokusech a ať se Ti jich povede co nejvíc rozdejchat!

BPQ · #85 Příspěvek od **BPQ** » 30 pro 2008, 17:55

Super info, děkuji. M.j. si sepisuji tipy na nabíječky a testery. V terénu chci umět vyhodnotit použitelnost aku, případně zaznamenat nebo vytisknout změřené hodnoty. Zajímavé jsou výrobky:

http://www.optimate.cz/

http://www.micronix.cz/cz/1.php?loc=select

Emrol

a také u Conrad, který prodává EMROL Alphabat za bezkonkurenční cenu 11.533,60 Kč

Trochu se rozkoukávám v problematice solárních panelů, není na tohle téma samostatná diskuse?

Chtěl bych se zeptat na princip měření vodivosti/vnitřního odporu aku, popř. jak se dá při zadání údajů o aku zjistit jeho stupeň nabití. Zajímá mne princip, potřebuji si to srovnat v hlavě. Podle mne je vnitřní odpor variabilní až o cca +100%, např. u starších článků.

#86 Příspěvek od **EKKAR** » 30 pro 2008, 20:06

Vnitřní odpor Pb aku záleží na jeho konstrukci, čistotě materiálů případně i na leguře, na stupni sulfatace i na stupni nabití, na hustotě elektrolytu i na jeho teplotě - a já nevím na kolika dalších proměnných. Tak, jak sis to "nalajnoval" se dají porovnávat jen baterie úplně shodného typu. Ale je možné podle údajů výrobce a podle některých hodnot posuzovat momentální stav a schopnost - tak třeba dobrým ukazatelem stupně nabití je hustota elektrolytu. Plně nabitý článek má podle klimatických podmínek, do kterých je určen, hustotu kyseliny 1,26 až 1,28gramu na mililitr - hustší je do chladných končin. Naopak vybitý článek má jen asi 1,15-1,16g/ml. Změna hustoty v závislosti na % nabití je přibližně lineární. Změna napětí článku v závislosti na stupni nabití je nelineární, ale dá se použít pro elektronickou detekci nabíjecích stupňů - ty meze jsou nezávislé od typu a konstrukce, určuje je elektrochemie.

Jurawood · #87 Příspěvek od **Jurawood** » 07 led 2009, 08:46

cafenet: moc pěkný grafy, tech 100Hz vypadá slibně...

No ale my pulzujeme s 50 Hz. Ty tam nejsou.

Šlo by klidně usměrnit přes můstek obě půlvlny a na nulách vybíjet přes žárovku..
a rázem máme 100Hz. Teď otázka co je lepší.. 50? nebo 100Hz..

Někde v dokumentaci k desulfátoru sem si nechal translátorem přeložit manuál a vysvětlují něco jako naladění rezonančního kmitočtu na rozbíjení síranu... byl ale v řádu KHz..
Zas na předchozím odkatu na tu firmu co je tady je popis na pulzující nabíječku a všude se zmiňují že je to jejich patent a blabla - mají patentovanou délku impulzu, četnost a velikost napětí.., snad je to patentovaný už v 50 letech v USA ne? Tak jak si může každá firma dělat na tuhle metodu svoje patenty?

edit: přikládám fotku pulsního nabíjení nabíječky TRONIC T4X za 499,- Kč

Pokud se připojí na baterku , která má pod 11V v klidu začne dobíjet pulsně, po nastartování baterky( napětí přeleze cca12V-nepamatuji si přesně) se rozjede dobíjení dle režimu 3,5, nebo 0,8A až do napětí 14,4V pak proud padá na cca 50mA.

Jaká je frekvence?? vypadá to něco kolem 2-3Hz?? Fotky sem dělal dříva a až teď sem se o to začal zajímat... Je to měřený pod zatížením přes blinkr (50W? žárovka)
Napadlo mě nabíječku předělat na stále pulní nabíjení, ale ty 2 Hz je málo co ?

edit2: tak sem našel popis dalšího desulfátoru..

http://home.comcast.net/~ddenhardt20126 ... wpower.htm

Ten používá frekvenci 1000Hz...

a včil si mudruj

edit3: http://www.theworkshop.ca/energy/desulf/desulf.htm

#88 Příspěvek od **EKKAR** » 07 led 2009, 13:41

Patentovat se asi nedá ta samotná metoda pulsního dobíjení s reverzním vybíjením v pauzách mezi nabíjecími impulsy - ale tvar, úroveň a frekvence těch nabíjecích impulsů můžou být předmětem patentové ochrany.
Můj soukromý názor a zkušenost - na frekvenci, úrovni a tvaru impulsů nezáleží až zase tolik, jako na samotné existenci onoho reverzního proudu, vznikajícího přídavnou zátěží v mezerách mezi samotnými nabíjecími impulsy. Ten totiž depolarizuje elektrody a zlepšuje přístup elektrolytu k povrchu aktivní hmoty - nějaké extra průběhy můžou v labáku přidat tu a tam desetinu % účinnosti - ale samotné pulsování s vybíjením mezi pulsy přidá celá %, někdy i desítky %.
Přirovnejme to ke zbrani - běžný jednohlavňový kulomet s pevnou hlavní a s klasickým posuvným závěrem je schopen střílet s kadencí nějakých 500 - 2000 ran za minutu. Pokud ho ale předěláme na revolverový (nábojových komor je více, jsou v otáčivém bubnu jako u revolveru a v jednotlivých komorách se náboje zároveň postupně zasouvají i vysouvají), dosáhne i s tou jedinou hlavní kadence zhruba 2,5-3násobné - a přitom bude střílet stále ta jedna jediná hlaveň. Zanedbávám přitom potřebu hlaveň chladit...
Samotný princip revolverového uspořádání si patentovat nelze (už patentován byl) - ale lze si patentovat různé způsoby dopravy náboje do komory, vytahování a vyhazování vystřelených nábojnic, uspořádání komor v bubnu, různé provedení a velikost nábojů... Každá změna může přidat nebo ubrat 100-200ran za minutu na celkové kadenci. Furt to ale zůstane kulometem a bude to střílet skoro 3x rychleji než obyčejný kulomet.

Jurawood · #89 Příspěvek od **Jurawood** » 07 led 2009, 14:14

spíše mám pocit že výrobci mají ty patenty součásti své prestiže.

EKKAR: hodil sem to sem proto že sem doufal že z tebe ještě nějaký to moudro vymáčknu

a místo toho koukám že vidíš do zbraní

Jde mě o to čím nabíjet, je mi jedno zda si udělám 100Hz, nebo 1KHz nabíječku.. sou to všechno primitivní konstrukce tak pídím po to co je nej.
Pokud je to tedy jedno, proč nevyužít síťových 50Hz, takže to nechám plavat

#90 Příspěvek od **EKKAR** » 07 led 2009, 14:30

To Jurawood - moje oblíbené weby, jen pro příklad:
http://www.rucevzhuru.cz/info.htm
http://www.gunlex.cz/
a některé další...

Neříkám nejnavštěvovanější, ale...

A s tím nabíjením - nelezl bych s frekvencí pulsů moc vysoko přes 100Hz, už jenom proto, že elektrochemické děje mají kvůli návaznosti na fyzikální vlastnosti soustavy deska - elektrolyt určitou setrvačnost (způsobeno viskozitou a povrchovým napětím elektrolytu) a při (relativně) vysokých frekvencích "by to nestíhalo".