Stránka 6 z 6

Napsal: 25 črc 2007, 18:55
od pajosek
To mám vplánu,proto jsem si pøišel pro radu.Koneènì jsi to pochopil.Takže se ptám mùžeš mi pordit se stavbou megu?

Napsal: 25 črc 2007, 19:05
od Sendyx
A já ti zase a znovu opakuji, že je to nesmysl.

Ale vůbec.... můžeš někde najít přesnou definici toho, čemu kdo říká MEG ? Aby nenastal efekt, že postavíš špatně fungující měnič s kusem magnetu v mag. obvodu a budeš radostně tvrdit, že jsi dosáhl nirvány.

Napsal: 25 črc 2007, 19:49
od pajosek
Fajn,prosím Tì co se stane,když stejnosmìrnì nasytíš jádro a na co se to dá použít?

Stejnosměrné jádro

Napsal: 25 črc 2007, 20:16
od Maskot
Nechci se nikoho dotknout,ale třeba na sbírání jehel a špendlíků,případně na čistění těch tmavých pruhů na kreditkách. :D

Napsal: 25 črc 2007, 20:34
od pajosek
To bylo dobrý,ale pøedstav si uzavøené jádro,tøeba trafo. Primár napø220 sekundár 24 pøi 50Hz.Další cívkou to jádro pøesytíš stejnosmìrnì,vhodnì velkým proudem. Tak jsem to myslel a zajímá mne jestli sendyx ví naco se to dá použít,ale pochybuju,že odpoví pøímo,bude to nìjaká neurèitá odpovìï.Pokud to bude vìdìt,tak se mu klidnì omluvím a budu ho považovat za odborníka.

Napsal: 25 črc 2007, 20:38
od forbidden
Tak tohle jsem uz nekde videl pouzivat, myslim ze tim regulovali proud sekundaru, ale jistej si nejsem, jen mi to prijde povedomy.

Napsal: 25 črc 2007, 20:44
od pajosek2
Jestli Sendyx neodpoví,tak to zveřejním,ale pochybuju,že odpoví. Nebo to bude hledat v knížkách.

Napsal: 25 črc 2007, 20:54
od Sendyx
Nechápu, na co se ptáš. Stejnosměrně sycené jádro se používá buď jako nelineární asymetrická tlumivka - najdeš v leckterých TV a monitorech, v některých se mag. účinek permagnetu na měkké jádro nastavoval natáčením magnetu. Jinak ss sycené jádro, uzavřené je základ funkce přesytek a transduktorů. O tohle ti šlo ?

Napsal: 25 črc 2007, 21:25
od pajosek2
Vzhledem k tomu,o čem se tady bavíme jsem tohle nemyslel,ale máš pravdu.No nebudu to protahovat,ať nejsem za blbce.To co jsem mysle je násobení kmitočtu. Posuneš osu sinusoidy a snímáš jen vrcholy sin,vlastně vytváříš harmonickou. Je to stejné jako posunutý prac bod na polovodiči.Myslím,že něco podobného probíhá i u MEGu. Samozřejmě,že na to potřebuješ dvě trafa.

Dobře jsi odborník,ale zmírni kritiku.

Napsal: 25 črc 2007, 21:37
od Sendyx
Teď si asi trochu nerozumíme a těžko to probereme po netu, ale jako násobič kmitočtu stačí indukčnost na feromag jádru bez jakékoliv magnetické stejnosměrné složky. Pro obě půlvlny je mag. odpor shodný, ale násobení kmitočtu - čili generace vyšších harmonických - vznikne tím, že to jádro přebudíme. Obecně ani nemusíme výrazně přebuzovat, stačí jakákoliv nelinearita. ss složkou mag. pole v jádře ovlivním akorát vytváření sudých harmonických, které u běžného jádra by nevznikly. Docela pěkně násobí kmitočet leckteré obyčejné síťové trafo.

Napsal: 25 črc 2007, 21:42
od pajosek2
Už budu muset končit,ale ještě maličkost.U té varianty,kterou jsem popsal já můžeš proudem do ss cívky parádně regulovat sycení a jako stř.použít i malé amlitudy. Máš pravdu,že po netu to nevyřešíme.

Napsal: 25 črc 2007, 21:49
od Sendyx
Je to sice hezké, ale energetická účinnost podobných obvodů je žalostná.

Napsal: 26 črc 2007, 01:54
od hamos
Nasel jsem nejaky dokument , kde se snazi o blizsi popis problematiky MEGu ale zadnych hodnot se tam dopatrat neda.

Doporucuju procist VSEM , pro zaprisahle odpurce volne energie je zde vysvetleni terminu "overunity systems".

http://www.cheniere.org/techpapers/Fact ... works1.doc

Napsal: 18 lis 2012, 21:37
od Hanger
K pochopení principu overunity zařízení bude nejdřív rozumné opustit milého pana Einsteina a zamyslet se nad teorií částečně vlečeného éteru, resp. Mřížkovou teorií éteru.. :wink: