[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Cust píše:to bude kvůli přesnému donastavení směrnice k v rovnici u=k.t-u0
směrnice k - přesně dostavuješ trimrem ve zpětné vazbě
t - teplota
u - výstupní napětí
u0 - offset celého obvodu, včetně čidla a můstku, nuluješ odporem Rn

Aha, tak to ja udelam tak, ze za ten rozdil zes dam neinvertujici zapojeni se zesilenim, takovym, aby max, hodnota bylo 2,5V. A to pak budu zpracovavat ad prevodnikem.

když jsem napojoval měřáky teploty na PLC, tak jsem udělal zesílení bez trimru. Napětí při 400 °C odpovídalo přibližně 9 V (max. napětí AD převodníku bylo 10 V) a pak jsem si vytvořil procedurku, která umožňovala kalibraci - první se nastavil offset prí 0 °C (směs ledu a vody) a pak se nastavila směrnice při 100 °C (vařící voda) - z toho vypadli tedy dvě konstanty, které mi z údaje AD převodníku vyplivli teplotu a konkrétní hodnota napětí mě vlastně nezajímala.
samozřejmě to můžeš udělat kalibraci v analogové části a pak budeš mít rovnici v procesoru danou jednou provždy...
to už si vyber sám jak to chceš..

Možná je to kacířskej názor, ale než násobit či dělit výsledek z převodníku na "osmibitu" třeba číslem 1.0025, tak to raději "dotáhnu" hardwarově. Pokud to teda jde a není to 20 kanálů

Dodatek (abych nedostal vynadaný, že neumím používat matematický knihovny ) - když mám např. 12bit výsledek a 16bit korekční parametr, není to samozřejmě problém vynásobit a poslat jako 4 byty. Horší je to s tím, když použitý protokol např. neumí víc jak 2 byty (já to nevymyslel). Pak je lepší poslat 16bit výsledek a 16bit korekční parametr a vynásobit to až v PC či PLC atd... A to nemluvím o dělení.

ZdenekHQ píše:Dodatek (abych nedostal vynadaný, že neumím používat matematický knihovny ) - když mám např. 12bit výsledek a 16bit korekční parametr, není to samozřejmě problém vynásobit a poslat jako 4 byty. Horší je to s tím, když použitý protokol např. neumí víc jak 2 byty (já to nevymyslel). Pak je lepší poslat 16bit výsledek a 16bit korekční parametr a vynásobit to až v PC či PLC atd... A to nemluvím o dělení.

Ted se nejak nechytam co myslis tim korekcnim parametrem?

Výstup z A/D převodníku při určité kalibrační teplotě. Změříš výstup při nule, při 400st a pak dopočítáš zbytek. Pokud máš 20 vstupů, je to mnohem efektivnější než kalibrovat každý čidlo ručně.

To byla spíš reakce na Custa - ty to řeš podle schematu.

ZdenekHQ píše:Možná je to kacířskej názor, ale než násobit či dělit výsledek z převodníku na "osmibitu" třeba číslem 1.0025, tak to raději "dotáhnu" hardwarově. Pokud to teda jde a není to 20 kanálů

máš samozřejmě pravdu to jsem si neuvědomil
já jsem měl k dispozci 16 bit AD převodník a 32 bit PLC s počtem s plovoucí desetinou čárkou...
u osmibitu je to pochopitelně potřeba dělat hardwarově...

Počkej, ty to bastlíš i s tím LTC1290? Já myslel, že to hážeš přímo na AD převodnik jednočipu.

Cust píše:Počkej, ty to bastlíš i s tím LTC1290? Já myslel, že to hážeš přímo na AD převodnik jednočipu.

nn z mustku to jde na LT1101, z neho na neinvert. zes, cimz to vytahnu na 5V a pak to jde na AD, ale LTC1290 nepouziju, budu tam davat MCP3202.

jj, už jsem se prokousal k vláknu, kde ti zdeněk radí s AD převodníkem

Ted jsem zkousel ten prepocet a mam s tim trochu problem, a kdyz tam nad tim premejslim, tak to snad ani nemuze jit. To vystuni napeti je vlastne zavysle na proudu cidlem a na odporu cidla. Kdyby se menilo jen jedno, tak bych to vlastne vydelil tim, co se nemeni, ale on se meni i proud i odpor.
Tak jedina moznost, co me napsada je, ze se to da udelat jen se zdrojem konstantniho proudu.
To bych pak vystupni napeti jen podelil nejakou konstantou zesileni, pak tim proudem a mel bych odpor, kterej bych uz mohl vlozit do polynom. rovnice a zjistit stupne. Je to tak, nebo se zase pletu??? Dekuju

na můstku musíš držet konstantní napětí nebo konstantní proud

U můstků se často (třeba u tenzometrů) počítá s tím, že změna odporu čidla je mnohem menší než odpor čidla a tudíž se změna proudu můstkem dá zanedbat. Tady to samozřejmě nejde, protože Pt100 má při 400°C 2.5x větší odpor než při 0°C. Řešením by byl ten zdroj proudu, ale kde sehnat tak přesný zdroj proudu. Třeba LM334 je zdroj proudu, ale je teplotně závislý (dá se použít jako teploměr). Ale jestli si pamatuju, tak v datašítu je nějaké zapojení na eliminaci teplotní závislosti.

Andrea píše:U můstků se často (třeba u tenzometrů) počítá s tím, že změna odporu čidla je mnohem menší než odpor čidla a tudíž se změna proudu můstkem dá zanedbat. Tady to samozřejmě nejde, protože Pt100 má při 400°C 2.5x větší odpor než při 0°C. Řešením by byl ten zdroj proudu, ale kde sehnat tak přesný zdroj proudu. Třeba LM334 je zdroj proudu, ale je teplotně závislý (dá se použít jako teploměr). Ale jestli si pamatuju, tak v datašítu je nějaké zapojení na eliminaci teplotní závislosti.

Dekuju, zkusim to odsimulovat v multisimu.

Mam v te simulaci trosku problem, nevim cim to je, ale snazim se vyvazit mustek, vyvazuju ho pri -50stupnich, a pak to vedu na TL1101 a pak na OZ kterym to zesilim. Mustek vyvazim, jsou na vstupech TL1101 stejne nepeti. Ale problem je v tom, ze na vystupu je napeti male, myslim to tak, ze kdyz je na cidle teplota -50, mam na vystupnu 75,478mV, kdyz dam teplotu -49 stupnu, tak mam vystup 75,835m. Coz dela rozdil 0,350mV.
Kdyz ale dam teplotu na -40 a pak na -39 tak je uuz rozdil cca 4mV.
Kdyz dam 300 a pak 299 tak mam rozdil 6mV.
Chapu ze je tam nelinearita ale zezacatku na tech 10 stupnich neni tak velka.
Muze to byt zpusebeno tim, ze ten OZ nedokaze pri tak malem rozdilu jeste pracovat? jako reseni me napada zkalibrovat to na -60°, ale yajimalo bz me proc tomu tak je.