Stránka 6 z 7

Napsal: 12 úno 2010, 18:53
od helios
Dnes som objavil rafinované kurvítko v zdroji Ben electronic, typ RC1000. Je to prepínateľný regulovaný zdroj 3 až 12V/1000mA. Po krátkom používaní naraz prestal fungovať, vnútri čosi čudne hrkalo. Prvé podozrenie padlo na strelený elyt, po otvorení ma čakalo prekvapenie vo forme rozpadnutého prepínača napätí. Ten je dvojitý, jedna strana prepína trafák, druhá odpory k LM 317. Oska prepínača sa proste odlomila, nevydržala ťah pružiny. Super jemná mechanika. :)

Napsal: 12 úno 2010, 19:05
od forbidden
helios píše:Oska prepínača sa proste odlomila, nevydržala ťah pružiny. Super jemná mechanika. :)
Tak přesně s tímto jsem se setkal už taky. Byl to takovej menší stabilizovanej adaptér s přepínáním napětí, ale byl jen na asi 300 mA.

Napsal: 12 úno 2010, 20:18
od keemo
Tak takyto patent mam doma v jednom trafku taky.Jeden "prepinac" prepina napatia a druhy polaritu.Krmi elektroniku k vybojke zo stareho skenera ako osvetlenie klavesnice.Nastaveny na 12V...Inak velmi "prakticke"riesenie-ked to musi clovek skrutkovacom prepinat...

Napsal: 11 čer 2011, 14:14
od pepper
O tom, že tvorba kurvítek je vědní obor, svědčí i to, že už má honosný latinský název OBSOLESCENCE.
http://en.wikipedia.org/wiki/Obsolescence
http://de.wikipedia.org/wiki/Obsoleszenz
Zajímavé je, že anglická verze je v obviňování výrobců mnohem opatrnější.
A není to žádná novinka, http://en.wikipedia.org/wiki/Phoebus_cartel
Už v roce 1924 se největší výrobci žárovek, pokrývající přes 80% světového trhu, dohodli na omezení životnosti na 1000 hodin.

Motivací ke koupi nového výrobku může být i zašlý vzhled.
Já třeba nemám rád pogumované povrchy,
i když včasná výměna zubního kartáčku nebo šroubováku je spíš prospěšná.
A až mi jednou upadne externí disk, budu rád za gumu.
Zajímavé jsou nápisy na jeho krabičce:
"Scratch free rubber casing" přeložili "Poškrábat zdarma gumové pouzdro", podobný je i ruský překlad.
Slováci si přečtou "Stieracie gumy bez obalu."

pepper

Napsal: 11 čer 2011, 14:29
od Hill
Schratch free je přece totéž, jako Kratzerfrei, tedy rýpanců prostý.

Napsal: 11 čer 2011, 20:45
od Artaban001
No a to jste ještě v rukách neměly ty současný potvory, kde má trafo jen dvy vývody a o stabilizaci se stará LM3603 spolu z pofidérním tranzistorem a jakousi toroidní cívkou (pulsní dc-dc měnič) spínací frekvence na prázdno je snad 2KHz, protože piští, i když napájí mini TV ve stand-by modu. Jinak ten přepínač je tam úplně stejný.

Napsal: 13 čer 2011, 14:21
od Vojta7
milan222 píše:proc asi myslite, ze sbiraji "chitri lide" elektronkove radia? driv, za ceskoslovenska kurvitka nebyly. lampy funguji dodnes, a staci chvilinku prezhavit a jedou dal...
a kdyz si spocitate prikon treba krasneho radia bercarola 1009A ma cca 56W a spocitate si rocni prikon neakeho made in china s kurvitjkam, tak zjistite, ze lampove sice sezere o 1250kc vice, ale za pravidelene ozivovani kurvitka v servisu date cca 2500kc rocne.
a to nepocitam to, ze za lampove radio date kylo a za neake china smejdo-kurvitko-chrastitko date cca 2000kc. tolik ani nestoji lampy do radia¨na xlet :D
a co ten krasny pocit z dobreho prijemneho zvuku? a neni precijen lepsi krasne lakovane drevo nez neakej plast? :D
Já mám doma dosud funkční elektronkové rádio Saba Konztanz,a až na to, že je v něm přehozený řemínek a ladění tedy probíhá jiným knoflíkem, hraje bezvadně. BTW neví někdo z vás kdy se tohle rádio přestalo vyrábět?

Napsal: 13 čer 2011, 18:24
od Hill
Která SABA Konstanz?
Ono jich totiž bylo víc. Od roku 1951 začíná řada modelem Konstanz W a lampy končí v modelu Konstanz Stereo E v roce 1969.
Modely Konstanz Stereo F (1969-1971), G (1971-1973) a Konstanz Stereo automatic H (1973-1977) už byly tranzistorové.

Napsal: 14 čer 2011, 10:29
od kejki
http://en.wikipedia.org/wiki/Planned_obsolescence

Kurvítko tedy nemusí být jedno, celý výrobek je navržen jen na plánovanou dobu. Přesný popis cyklu vyloženě sedí na výrobky, kde už se nedá vymyslet nic nového, např. kuchyňské roboty. Co taky vymyslet na výrobku s motorkem a různými nástavci? Jedině opotřebení nástavců a ukončení jejich výroby v okamžiku, kdy se prodá poslední kus.
Současné šicí stroje - projektovány na 500 motohodin.

Napsal: 14 čer 2011, 11:00
od bu2520
v počítačových zdrojích, se běžně používají kondíky s životností 1000hodin což je 40 dní , u stby zdroje výborný. Když jsem dělal těsně po revoluci telky z německa hlavně grundíky , tak si nepamatuju, že bych musel měnit elyty i po 20 letech provozu.

Napsal: 14 čer 2011, 15:07
od Vojta7
Hill píše:Která SABA Konstanz?
Ono jich totiž bylo víc. Od roku 1951 začíná řada modelem Konstanz W a lampy končí v modelu Konstanz Stereo E v roce 1969.
Modely Konstanz Stereo F (1969-1971), G (1971-1973) a Konstanz Stereo automatic H (1973-1977) už byly tranzistorové.
Je to tohle:
Obrázek

Napsal: 16 srp 2012, 09:40
od yesper26
Kurvitko :D:D:D:D no to je slovo

Napsal: 16 srp 2012, 19:22
od Hill
Vojta7:
Pokud jde o model Saba Konstanz 16 Stereo KN16, tak ten se vyráběl 1965-1966.
Model Saba Konstanz Stereo KN18 se vyráběl 1967-1968.

Oba mají stejnou skříň, takže podle fotky je těžko od sebe odlišit.

V letech 1968-1969 se dělal ještě model Konstanz Stereo E (poslední elektronkový), ale ten měl změnu dezénu: štěrbiny mřížek reproduktorů nebyly svisle, ale vodorovně.
Tolik www.radiomuseum.org

Napsal: 16 srp 2012, 20:39
od TAKJAN

Napsal: 17 srp 2012, 09:53
od drabek06
A jakejpak to máme odkaz v úplně prním příspěvku tohohle vlákna ? Raz, dva, tři !!! No hurááá, ten samej :lol: