[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Je sice pravda, že dnes jsou i kvalitnější materiály než kdysy, ale i tak si myslím, že je to jak bylo psáno. Dnes se všechno šidí, jen aby cena byla co nejníže. Možná to bude i tím, že kdysy poctivé třeba trafa, dejme tomu 220V/12V 1A neměla problém krátkodobě dodat proud i mnohem větší než je jmenovitý, třeba i 2A. Myslíte si, že to dnešní trafa umí? Rozměry jsou kolikrát i třetinové, ale kdysy jste mohli trafo nechat zapnuté v zásuvce nonstop, ale dnes se člověk bojí ať nevyhoří. Ty známé trafa z GM, Hadexu, GESu apod. necháte v zásuvce dokonce už pár hodin a hřejí se, že by jste s nimi mohly topit. Materiály jsou sice kvalitnější, ale jak někdo psal, fyzikální zákony se ojebat moc nedají. Když je podle propočtů na něco potřeba plocha třeba 10x10x2mm tak při tom určitém zatížení nemůže někdo dát průřez třeba 6x6x1,5mm. Tak se to dnes řeší. Vídám to na svářečkách, nabíječkách autobaterií apod.

Ach bože, to zas dostal pravopis na prdel.

Jelikož nejsem učitel českého jazyka, tak se nestydím.
Myslím si, že tady jsou i horší češtináři.

Stašku, já bych spíše upozornil jen na tu jednu, opakovanou chybu. KDYSY si píše KDYSI. Vše ostatní měl v pořádku, spisovně zde nepíše nikdo, ani profesorka.

Ty známé trafa z GM, Hadexu, GESu apod. necháte v zásuvce dokonce už pár hodin a hřejí se, že by jste s nimi MOHLY topit.

Tobě se líbí tato věta?

Ne, ale dá s to číst. Pravda je, že někteří píšou daleko hůř a to jen proto, že si to po sobě nepřečtou než to odešlou. Informaci to podalo a jestli chce, aby to po něm někdo četl a měl ještě chuť reagovat, tak se musí sám snažit.
Já např. místo kdysy četl krysy a už nemusím odpovídat.

Dopředu prosím češtináře o shovívavost
Dočetl jsem to vlákno až sem a nedá mi to se taky nepochlubit Doma a v práci mám celkem snad 9 klasických československých trafopájek, povětšinou dědictví po otci. Jsou to poctivé kusy. Má srdeční je ta na obrázku dostal jsem ji tuším k 15tým narozeninám, ETP III - 100W.
Osvědčilo se mi na žárovičce mít trvale nasazené něco čím ji lze kdykoli dotáhnout. Nesmí to clonit ani se teplem žárovky tavit, mám tam kousek bílé plastové trubičky uříznuté z víčka silnějšího centropenu.
Ta ledka může být ale bezva Otec vždycky říkal a já s tím, jak mi slábne zrak také souhlasím, že by bylo bezva mít možnost svítit nezávisle na žhavení. I to by jistě šlo zkonstruhovat.
Co se opravy strhnutých závitů pro uchycení smyčky týče, dlouhodobě, jinak to ani neřeším se mi osvědčilo oba konce (elektrody, sekundár vinutí či co to je) rozumě oddálit, něčím zafixovat a vrtačkou z vnitřní strany udělat jakoby těsný domeček pro matičku M3. Kladívkem tu matku do toho měděného domku hezky nalisujete (viz. obr.). Jak tady již někdo psal, závit M3 v mědi snadno strhnete, že bych ale musel někdy měnit tu matku... To se mi ještě nestalo, šroubek ano. Nemyslím si ale že bych s tou matkou objevil něco nového...

Světlo mám vylepšeno dávno, a ty konce... já mám říznutý závit M4, zevnitř je měď zahloubená a zevnitř jsou našroubovány dva M4 šrouby s kuželovou hlavou, a jsou pojištěné připájením. Jediná nevýhoda je, že matky trochu překážejí.

http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... zk_569.jpg

Sendyx píše:Ono to není tak úplně pravda. Kromě plochy kontaktů jde hlavně o velikost přítlaku - tam zlepšení konstrukce a přesnosti výlisků dokáže vylepšit vlastnosti mnohem víc, než lopaťácké provedení. Musíte se na to dívat komplexně, velké rozměry přístroje zvyšují i cenu zástavby (nutný větší rozvaděč atd.). Nepočítám samozřejmě do takového srovnání nějaké šmejd stykače, kde se výroba podřizuje pouze ceně.

v necem s Tebou nesouhlasim. Pred par lety jsem projektoval akci, kde bylo podlahovy topeni asi 100kw. V projektu jsem mel kvalitni prumyslovy Pisecky stykace EP1Cxxxx a jeste jsem je o stupen predimenzoval. Realizační fy misto nich dala nejakej zapouzdrenej hnuj na eurolistu a "protoze ten magor projektant to strasne predimenzoval", tak zase o jeden stupen ubrali stykace, ale i kabely a propoje, osadili cinsky jistice ktery strasne topi , misto vetranych oceloplechovych skrini pouzili naprosto uzavreny plastaky a podobne. Po roce se zacaly stykace a jistice vypalovat. Tak si me investor pozval na posouzeni a ja zjistil pyrometrem, ze stykace maji skoro 100 stupnu a v rozvadeci je trvale 80. No skoncilo to tim, ze si je na zaruku odvezli a osadili to, co bylo v projektu a od ty doby je to ok.
Jirka

Jenže to je problém toho, že to výroba rozváděče odrbala na materiálu.

Svého času jsem byl na školení, kde se probíraly modernizace zařízení pro těžké provozy, a tam se jednoznačně ukazovalo, že kvalitní moderní přístroje jsou výhodné - zhruba třetinový objem, jednodušší výměna, lepší časová shoda spínání (tedy menší problémy s obnoveným napětím u problematických případů) a tak dále. Samozřejmě se počítalo s tím, že nikdo neodrbe vnitřní rozvody v rozváděči a taky, že u rozsáhlejších systémů se provede kontrola oteplení. Nevím, co je na tom pravdy, ale jakostní, výkonově "stejný" stykač dokáže produkovat třetinu tepla co neznačková odrbávka.

To teplo je u stykače typu "neznačková odrbávka" dáno tím, že má nekvalitní magnetický obvod. Tím se zvedne proud cívky. Proud cívky je tak jako přítažný a ne přídržný. Při tomto větším proudu cívka více topí.
Většina takových stykačů se pozná tak, že při provozu i dost silně bručí.

To bych řekl, že u výkonnějších stykačů bude spotřeba cívky a mag. obvodu menší, než produkované teplo proudových drah, svorek a hlavně kontaktů. Ale přiznám se, že jsem se už dlouho tímhle nezabýval a nemám hodnověrné informace.

kbulda píše:To teplo je u stykače typu "neznačková odrbávka" dáno tím, že má nekvalitní magnetický obvod. Tím se zvedne proud cívky. Proud cívky je tak jako přítažný a ne přídržný. Při tomto větším proudu cívka více topí.
Většina takových stykačů se pozná tak, že při provozu i dost silně bručí.

Mas recht! A propo, videls nekdy stykace, ktery byly civky na 230V, v rozvadeci pouze 230V a stejne mely civky zapeceny v poloze rozepnuto? . Ja jo, rovnou 6 ks najednou a to spousta lidi povazuje fy se zvoneckem ve znaku za znackovou....
Jirka

Za svůj život jsem v rozvaděčích viděl i jiný zvěrsta, někdy i hodně nepochopitelný.

To je moje pájka , kterou používám více jak 50 let, udělal jsem si ji v zájmovém kroužku na základní škole okolo roku 1960.
Jarda