[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dlouhoživotnostní žárovky, jak je vyfoceno výše, jsem kdysi dávno používal. Ale nějak si nevzpomínám, že by vlákno bylo podžhavené. Světlo vydávaly stejné, jako obyčejné žárovky stejné wattáže. Podžhavováním vlákna, by přece došlo ke změně barvy světla. Tam musela být "jiná finta", než kousek wolframového drátku navíc, aby bylo za provozu poněkud chladnější?
A měl bych ještě jeden dotaz:
Na úsporkách (nebo krabičkách) je uveden proud v mA. Co ten údaj vlastně znamená? Jestliže Osram Duled odebírá 70 mA, při napětí sítě 220-240 V, výkon přece není deklarovaných 8 W? Nebo je to příkon, poukazující na nevalnou energetickou účinnost?

Otkundes píše:Dlouhoživotnostní žárovky, jak je vyfoceno výše, jsem kdysi dávno používal. Ale nějak si nevzpomínám, že by vlákno bylo podžhavené. Světlo vydávaly stejné, jako obyčejné žárovky stejné wattáže. Podžhavováním vlákna, by přece došlo ke změně barvy světla. Tam musela být "jiná finta", než kousek wolframového drátku navíc, aby bylo za provozu poněkud chladnější?

Cesty k prodloužení životnosti jsou asi tak 3:
1) použít halogenový cyklus
2) podžhavit - ono by to potřebné podžhavení nebylo tak výrazné, jenom asi o 10% (napěťově), a rozdíl ve svítivosti to dá stejný jako mezi 60W a 75W žárovkou, ale životnost to zpětinásobí.
3) použít tlustší a delší vlákno
Nejspíš to byla kombinace 2) a 3).

Ten udaj o maximalnom odbere bude nieco podobne ako na 350W PC zdroji udaj 230V/4A.

Otkundes píše:...Nebo je to příkon, poukazující na nevalnou energetickou účinnost?

Je to příkon, poukazující na nevalný účiník (neplést s účinností).

Žárovky, s údajem o životnosti 5000 hodin, jsem měl instalovány ve starém šestiramenném lustru, v kombinaci s těmi "obyčejnými". Bylo to v době, kdy se halogenky běžně používaly (většinou), jen v reflektorech automobilů. Všechny svítily v lustru stejně, včetně barvy světla. V té době, jsem měl v síti napětí 208 až 212 V (vzdušné vedení). Životnost žárovek byla proto prodloužena. Dokonce, při výměně žárovek, byly jejich baňky zevnitř "očouzené", zašedlé. Nevím, možná má Tomáš s tou zvětšenou délkou a průměrem wolfamového vlákna, u dlouhoživotnostních žárovek, pravdu...
K tomu účiníku (fázovému posunu napětí a proudu):
Běžná úsporka, má na vstupu (za pojistkou a ochranným odpůrkem) Graetzův můstek a za ním vyhlazovací ellyt. Až pak následuje měnič. U ní bych proto nepředpokládal tak mizerný účiník (cos φ), byť třeba kapacitního charakteru.

Otkundes píše:...Běžná úsporka, má na vstupu (za pojistkou a ochranným odpůrkem) Graetzův můstek a za ním vyhlazovací ellyt. Až pak následuje měnič. U ní bych proto nepředpokládal tak mizerný účiník (cos φ), byť třeba kapacitního charakteru.

A proč myslíte, že se dělají PC zdroje s aktivním PFC? Kvůli účiníku 0,95 by se nikdo neobtěžoval.

Tomasjedno:
Na rozdíl od úsporek, PC zdroj patří mezi tzv. spínané zdroje. A problematiku kolem účiníku (cos φ ) u těchto zařízení, jsem zrovna Vám, již přece jednou vysvětloval: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&p=597588 v čase: st srpen 07, 2013 9:34 pm
Nebo snad máte nové poznatky, kterými chcete můj písemný projev doplnit? Rád se od Vás nechám poučit - možná to i přítomní členové EB, kladně ohodnotí.
No jo, chybí tady Andrejka...

Menic v usporke je tiez spinany zdroj.

Otkundes píše:...Nebo snad máte nové poznatky, kterými chcete můj písemný projev doplnit?...

No, nevím, jestli je to nový poznatek: že o tom moc nevíte, ale moc rád byste o tom poučoval.

Možná byste si pro začátek mohl doplnit vzdělání: účiník a cos(φ) jedno jsou jen pro lineární zátěž, což ovšem cokoli začínající Graetzem + kondem není.

Pane Odkundesi, já se taky přidám na stranu pana Tomáše.

Předpokládáte NESPRÁVNĚ, že jestliže v usměrňovači " hned za odrušovacími členy, pak bývá dvoucestné usměrnění a filtrace elektrolytickými kondenzátory, případně jejich baterií. Pak mohu předpokládat, že účiník cos φ, se bude blížit jedné..."

Půjčil jsem si z netu obrázek, sice jen jednocestného usměrnění , kde je vidět poměrně zřetelně, že proud se značně nekryje s napětím a že účiník má daleko k jedné. U dvoucestného usměrňovače nebude jev tak křiklavý, ale přesto tam bude ve značné míře.

účinník cos φ se skutečně bude blížit jedné (1. harmonická proudu je více méně ve fázi s první harmonickou napětí), avšak power factor (celkový účinník)λ bude nic moc, jelikož jak je vidět z obrázku, tak proud má do sinusu hodně daleko

Podle mě se 1. harmonické nekryjí ani náhodu.

Je to všechno relativní. Pro někoho je třeba 0,7 skoro jedna. Zaokrouhlování tak funguje a je to asi korektní operace.

Ale kdybych měl vrátit z dluhu 1000Kč jen 7 stovek, tak už by se to asi bralo jinak.

Pravda, všechno je relativní
Ovšem von ten příklad na obrázku mi přijde, že ukazuje z hledika cos φ spíš horší stav - v praxi se jednocestné usměrnění moc nepoužívá, kondenzátor má vzhledem k odběru malou kapacitu - napětí klesne (jestli mě nešálí zrak) na cca 1/3 amplitudy , což mi přijde dost málo ( případě síťového napětí 108V).
Moh bych dát příklad z opačného konce- 230V dvoucestné usměrnění C=440uF, proudový odběr za kondenzátorem 20ma (100 bílejch ledek v sérii + FE dioda na stabilizaci proudu)
potom bude cos φ "skoro 1" snad i z tvého pohledu
ale λ zas bude nula nula prd.

rnbw:
Podíval jsem se na schémata úsporek od "Pavouka". Máte, pravdu.

PavelFF:
Z Vašich obrázků vyplývá, že usměrňovací dioda se otevírá a dobíjí kondenzátor, až když okamžitá hodnota napětí sinusového zdroje, překročí součet napětí na kondenzátoru a diodě v propustném směru. V závislosti na hloubce vybití kondenzátoru, jeho ESR, impedanci zdroje atd., tak vznikne proudový impuls, o šířce menší než je půlperioda sinusového průběhu napětí, který kondík rázově dobije. Ovšem, v tomto případě pak neposuzujeme fázový posun mezi napětím a proudem sinusového průběhu (t.j. "klasický" cos φ ). Posuzujeme tak vliv vyšších harmonických kmitočtů, obsažených v průběhu proudových impulsů, jejichž náběžná hrana je kombinací sinusového a exponenciálního průběhu v reálném čase, které za sinusovým napětím zdroje zaostávají. To už se ale dostáváme k deformačnímu výkonu, a zde je patrně jádro pudla.

Tomasjedno:
Dík za "nakopnutí", už mi to došlo...

Otkundes píše: .... vznikne proudový impuls, o šířce menší než je půlperioda sinusového průběhu napětí, který kondík rázově dobije. ...

No a zpětně se můžeme dostat k našemu jinému vláknu, kde jsem psal(v reakci na vaše tvrzení), že spočítat činný příkon spotřebiče s usměrňovačem pomocí voltmetru a ampérmetru je nemožné. Protože nás myslím učili, že činný výkon vznikne jen násobením stejných harmonických (snad to tak je). Napětí je teoreticky ideální sinusovka, takže má jen 1. harmonickou. Ale proud, i když je tzv. "ve fázi" (případ velkého vyhlazovacího kondenzátoru a relativně malé zátěže) má harmonických mnoho - je to totiž úzká špička s dlouhými prodlevami. A 1.harmonickou ampérmetrem nezjistíte, i kdyby uměl měřit efektivní hodnotu.