[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Habesan píše:Tady by v krajním případě mohlo jít o těleso, které by celé bylo složeno ze samých elektronů napěchovaných těsně k sobě

A kdo by držel ty elektrony napěchovaný u sebe ?

Přestože jsou otázky od radiocentrum poněkud naivistické, tak na ně nikdo neumí racionálně odpovědět ?

Upozornil jsem jen na to, že pokud nabiju elektrodu nějakým konečným nábojem (který by mohl být nějak omezen), tak napětí není ten pravý ukazatel k určení tohoto limitu.
Napětí je relativní rozdíl potenciálů, musím tedy vždy uvažovat napětí mezi dvěma body.

Je tedy zapotřebí udělat nějaký reálný model a na něm demonstrovat vlastnosti, abyste byli v obrazu s chováním experimentu.

Při té příležitosti byste si mohli zopakovat vedení elektřiny v kovech, ionizaci plynů a chování volných elektronů ve vacuu.

Navrhuji deskový kondenzátor s plochou kruhových desek 100qmm (1x1cm) a vzdáleností desek 1mm.

U toho ze skušenosti vím, že ho na vzduchu 100kV bezpečně prorazím a to i když tam dám nevodivé dielektrikum a ve vacuu z toho bude už rengenka, kupodivu s energií záření 100 keV

Ujme se někdo tohoto složitého výpočtu a určí kapacitu, aby jsme mohli spočítat potřebný náboj na jeho deskách ?

ps. udělal jsem z hlavy jednoduchý výpočet a vychází mi napětí na takovém kondu, kdy je na jeden atom povrchu z Cu navázaný jeden elektron cca 100 MV, tedy asi o 3 řády větší, než nastanou jevy, které to dostatečně zastíní tím, že odvedou náboj jinam.

danhard píše:Navrhuji deskový kondenzátor s plochou kruhových desek 100qmm (1x1cm) a vzdáleností desek 1mm.

Ujme se někdo tohoto složitého výpočtu a určí kapacitu, aby jsme mohli spočítat potřebný náboj na jeho deskách ?

Takto složitý výpočet je mimo mou mentální kapacitu, takže ještě trochu rozvinu svou kosmogonickou teorii neexistence maximálního možného napětí.

Předpokládejme, že bychom se rozhodli veškerou energii a hmotu vesmíru (E=mc²) přepracovat do jednoho páru proton-elektron. Museli bychom při tom zřejmě překonat odpor ekoteroristů, OSN, Galaktické rady, 2. věty termodynamické apod., ale třeba bychom to zvládli. Nastřádanou energii bychom tomu páru udělili ve formě kinetické energie, a až by se zastavily, tak by právě byly na potenciálech, jejichž rozdíl (tj. napětí) by byl roven vložené energii podělené elementárním nábojem. Takže bychom si mohli myslet, že to je to maximální možné napětí.
Jenže ouha, to přepracovávání celého vesmíru by nám asi nějakou chvíli trvalo, a podle zákona schválnosti by nám mezitím v uprázdněném prostoru-neprostoru vznikl nejmíň jeden nový vesmír (na to bych klidně vsadil svůj roční příjem) a byli bychom na tom jako Sisyfos.

Zase vypatlanej blábol

danhard píše:Zase vypatlanej blábol

Nenech zlost a čirou závist lomcovat svým majestátem

Zdá se, že všichni všechno chápou, tak dáme kontrolní otázku:
Jaké urychlovací napětí v elektronce musí být, aby letěl elektron k anodě rychlostí světla ?

danhard píše:Zdá se, že všichni všechno chápou, tak dáme kontrolní otázku:
Jaké urychlovací napětí v elektronce musí být, aby letěl elektron k anodě rychlostí světla ?

Protože jeho dopad na anodu by byl zřejmě doprovázen demolicí přilehlého vesmíru, je odpověď na tuto otázku tajná.

Asi moc primitivní.
Tak zkusíme jinou:
Jaké urychlovací napětí musí mít obrazovka, aby byl paprsek autokonvergentní ?

danhard píše:Zdá se, že všichni všechno chápou, tak dáme kontrolní otázku:
Jaké urychlovací napětí v elektronce musí být, aby letěl elektron k anodě rychlostí světla ?

To záleží v jakém prostředí se bude ten elektron pohybovat!

danhard píše:Zdá se, že všichni všechno chápou, tak dáme kontrolní otázku:
Jaké urychlovací napětí v elektronce musí být, aby letěl elektron k anodě rychlostí světla ?

Nekonečné.
Pro jistotu bych 3V přidal...

danhard mimo jiné píše:Taky jsem se tu dozvěděl, že hrot v elektronovém mikroskopu (studená emise elektronů) má plochu jednoho atomu
Ten člověk, který sem dává tyto informace a běžně se plete o 3 řády, by si to měl trochu přehodnotit
ps. je to nick Cust

Nevím, kde jsem to psal - lepší ocitovat tam, rád upravím. Každopádně informace o hrotu patří k AFM. A k těm řádům, kolikrát už jsem se takhle seknul?

Cust píše:

danhard píše:Zdá se, že všichni všechno chápou, tak dáme kontrolní otázku:
Jaké urychlovací napětí v elektronce musí být, aby letěl elektron k anodě rychlostí světla ?

To záleží v jakém prostředí se bude ten elektron pohybovat!

Prostředí uvnitř elektronky bývá tuším poměrně standardní, s indexem lomu 1.

Cust píše:To záleží v jakém prostředí se bude ten elektron pohybovat!

Elektrony v elektronce se volně pohybují ve vacuu, pokud je tam nějaký plyn, tak dojde k ionizaci a pohybují se ionty, resp. proud teče plazmou

Cust píše:

danhard píše:A elektrostatický pole ve vacuu, to vám tak taky lítají nějaký fotony aby to vaše hlavičky pochopily ?

A jak by ta interakce byla zprostředkována bez fotonů?

danhard píše:A kolik se vejde elektronů na špičku jehly ?

U jehly nevím, ale třeba u rastrovacího mikroskopu, kde je hrot zakončen jedním atomem už to odhadnout jde. Problém je ale jinde. Model elektronu neexistuje. Nikdo neví co to je. Já se držím teorie, že v atomu elektron neexistuje. Elektron se formuje až když atom opouští. Pak by odpověď na tvou otázku byla: žádný.

Pokud je tam plyn index lomu bude různý od jedničky byť na třeba čtvrtém desetinném místě a elektrony tím prostředí poletí i když nemusí dosáhnout anody. Například pro Ar je střední dráha letu elektronu na 100 keV přibližně rovna 0.02 g/cm². Index lomu je přibližně 1.0003.

Danhard: k tomu mikroskopu, měl jsem na mysli AFM, použil jsem slovo rastrovací mikroskop, což AFM v podstatě je. Chápu, že toto mohlo být tebou chápano tak, že mluvím o elektronovém mikroskopu. Nechápu ale proč se mi vysmíváš a vkládáš mi do prstů to co jsem nenapsal. Upřesňuji tedy svůj výrok: Nejedná se o elektronový rastrovací mikroskop, ale jedná se o AFM (Atomar Force Microscopy).

Cust píše:

danhard píše:Zdá se, že všichni všechno chápou, tak dáme kontrolní otázku:
Jaké urychlovací napětí v elektronce musí být, aby letěl elektron k anodě rychlostí světla ?

To záleží v jakém prostředí se bude ten elektron pohybovat!

A na tom prostředí pro rychlost světla záleží ?