Napsal: 28 bře 2019, 13:12
Několikrát jsem se u větších keramických trimrů sovětské výroby setkal s tím, že měly mít maximum např. 40pF, ale kvůli opravdu silnému zčernání postříbřených elektrod na keramických deskách jejich kapacita klesla i na polovinu. Nemůže to být tím?
Pak ještě strašlivé černání kontaktních pružin i kolíků v sovětských kopiích isostatů. Bylo to nestabilní i v klidu, kdy bylo něco vedeno přes klidový kontakt - stačilo do toho klepnout a všecko bylo jinak. V tomhle mě kdysi vyučil jeden sovětský osciloskop. Kromě tradičních elytů, studeňáků na těch jejich polopapírových deskách to byly ty tlačítkové sady. Dělalo to hrozný věci. Zřejmě to neměli impregnovaný kontaktní vazelínou, jako mají Poláci ty svoje Eltra kopie Isostatů. Ty polský - to už muselo být prostředí, srovnatelný s nějakou chemičkou na síru, aby polský isostat vypovídal službu, anebo byl mechanicky znásilněný.
Ty sovětský hodiny mám dvoje, model 5 a model 6, u obojích jsem už velmi dávno měnil elektrolyty, u jedněch i dvě divné, hranaté, jakoby bakelitové diody s plochými vývody a od té doby oboje šlapou. U jedněch lehce vrčí tráfko, ale protože je to céčko, těžko s tím něco udělám.
Na tlačítka se sahá celkem minimálně, ale spínají spolehlivě. U jedněch jsem měnil i ten keramický trimr, je paralelně ke krystalu a hodiny se začaly o dost předcházet.
Nebýt tradičního sovětského šlendriánu, šlo by o výborné i přesné výrobky.
Pak ještě strašlivé černání kontaktních pružin i kolíků v sovětských kopiích isostatů. Bylo to nestabilní i v klidu, kdy bylo něco vedeno přes klidový kontakt - stačilo do toho klepnout a všecko bylo jinak. V tomhle mě kdysi vyučil jeden sovětský osciloskop. Kromě tradičních elytů, studeňáků na těch jejich polopapírových deskách to byly ty tlačítkové sady. Dělalo to hrozný věci. Zřejmě to neměli impregnovaný kontaktní vazelínou, jako mají Poláci ty svoje Eltra kopie Isostatů. Ty polský - to už muselo být prostředí, srovnatelný s nějakou chemičkou na síru, aby polský isostat vypovídal službu, anebo byl mechanicky znásilněný.
Ty sovětský hodiny mám dvoje, model 5 a model 6, u obojích jsem už velmi dávno měnil elektrolyty, u jedněch i dvě divné, hranaté, jakoby bakelitové diody s plochými vývody a od té doby oboje šlapou. U jedněch lehce vrčí tráfko, ale protože je to céčko, těžko s tím něco udělám.
Na tlačítka se sahá celkem minimálně, ale spínají spolehlivě. U jedněch jsem měnil i ten keramický trimr, je paralelně ke krystalu a hodiny se začaly o dost předcházet.
Nebýt tradičního sovětského šlendriánu, šlo by o výborné i přesné výrobky.
