Ano, je to skutečně tak. Dělali to přesně podle potřeby - např. ta dioda "KA500", což je KC507 s ustřihlým emitorem, měla fungovat jako rychlý spínač a zároveň s co nejnižším odporem v propustném směru, přitom s relativně vysokým Uka. Což přechod C-B KC507 určitě splňuje. Jestli tam probíhal ještě nějaký další výběr, to se dneska už nedozvíme.
Já si pamatuju právě z období IN70 a Reny, že tam měl výrobce nějaký problém s kapacitou těch diod či něco podobného - a proto asi použili tohle improvizovaný řešení, který bylo rychlejší a efektivnější, než kdyby Rožnov měl vymýšlet novou, extra diodu jen pro podobný aplikace.
Pokud máš tedy v originále použitý, původně běžný planární tranzistor s uštíplým jedním vývodem /je jedno kterým/, tak novou "diodu" prostě uprav z KC508-KC509 stejně a je to - my to dělali taky tak, pokud to bylo potřeba.
Měli jsme v dílně dvě takový přihrádky, kam vedoucí dával všecko, co oficiálně přišlo nahlášený od výrobců - ohledně změn, parametrů, objednacích čísel a tak. U některých drobností si to prostě mladý člověk jen přečetl, řekl si v duchu "jo, beru na vědomí" a mrsk s tím zpátky.
Jenom větší průsery, nebo velké změny v konstrukci se namnožily a dávaly se po kopii na příslušný úsek. Byly toho spousty a jen něco málo z toho se povedlo při likvidaci zachránit - spousta "méně důležitých" věcí prostě po čase skončila v papíru.
Jak by se to dneska všecko hodilo..Jenže v těch letech člověk a navíc mladý neuvažoval tak, že by se tenhle systém někdy měl změnit.
Brali jsme to prostě tak, jak to bylo tenkrát ložený a navíc každý individuálně podle sebe, někdo hůř, někdo líp.
Já můžu dneska jenom děkovat své tehdejší mladické /vlastně i dnešní stařecké/, celkem vysoké toleranci k bordelu. A taky tomu, že jsem měl ve svý skříni a pravým dolním šuplíku celkem dost prostoru na všelijaký papíry i věci, co byly nějak zvláštní, nebo mě tenkrát prostě zaujaly.
Lidská paměť je sviňa a je navíc i trochu selektivní. Jasně, že jsme si tenkrát dělali všelijaký naschvály a i vyslovený sviňárny, ale to špatný člověk prostě tak nějak vytěsní. Něco jiného jsou ale technický věci - tam prostě nějaký problém, nebo věc, se kterou se člověk tenkrát musel potýkat, nějak uvízne v paměti, možná kvůli tehdy vydanému úsilí, nebo co já vím čemu.
Ani já sám pro sebe si nenárokuju, že bych si snad pamatoval všecko úplně přesně - je to spousta let a od té doby se toho hodně dalšího událo.
Tuhle blbost si ale pamatuju poměrně přesně a to proto, že když se v IN70 a Renách musel, obvykle po pádu rádia na zem, měnit celý MSF /samotné činky do něj nám nikdy nedodali, ač slíbili/, tak jsem to v tech rádiích objevil. Že jsou tam divně označené, v katalozích nikde oficiálně nevedené "diody", udělané fakticky z tranzistoru.
To jsem si ověřil pak později, když u jedné z nich upadl jeden ze dvou pozlacených vývodů, tak jsem prostě vzal první KC, co bylo po ruce, uštípl stejný drát, jako byl uštípnutý na "originálu" a ono to fungovalo.
A tak nějak si pamatuju, že zůstala jen prostřední báze a vývod u výstupku, čili u KC emitor. IN70, co mám schovaný po ségře /s pokroucenou membránkou repráčku, ale hraje/ to takto je.
Jestli to později nějak změnili - to fakt už netuším. Už jsem se k těmhle věcem později, jako "zkušenější", moc nedostal.
Já tyhle věci sériově dělal jenom, když byl kolega přes tyhle věci /dost často/ nemocný. Měl jsem na krku /jako jeden ze tří takto zaměřených lidí/ převážně nf a tranzistorovou techniku jako takovou, ale ani lampy v nf mi nebyly cizí - ostatně i proto jsem později objížděl rozhlasové ústředny.
Takže když vedoucí hledal, na koho přešaltrovat větší díl práce, co normálně dělal třeba nemocnej Ludva, tak jsem byl víceméně první na ráně, vlastně jeden z nejmladších, co "na tranzistorech už vyrůstl", jak říkával. I proto, že druhý zbylý kolega "takynf" byl prostě starý mazák, na kterého se toho už moc naložit nenechalo. Byl věčně pryč "někde v terénu", prostě si to uměl zařídit.
Samozřejmě, že já tehdy, jako mladý moc neoceňoval, že mám místy tolik práce a že se tím vlastně učím. Byl jsem mladý, svobodný, mohl jsem si relativně dělat, co chtěl, peněz hromada a měl jsem tehda "důležitější zájmy", než zůstávat do večera na dílně, to je snad jasný
