Tvoje fotka jen zdůrazňuje fakt, že bez jádra se transformátor pracující s obvyklou frekvencí neobejde. A rozptylák pracuje tak, že zvětšováním magnetickýho odporu v jádře (zvětšováním mezery) NEBO odvedením části magnetickýho toku, kterej se normálně uzavírá částí jádra procházející sekundární cívkou, mimo tuhle cívku (magnetickým bočníkem) docílíš toho, že při neměnným transformačním poměru (sekundární napětí NAPRÁZDNO zůstává stejný) omezuješ schopnost jádra přenášet výkon = zvyšuješ jeho "magnetickej odpor" a tím i omezuješ proud, kterej je schopný takový trafo dodat neboli "magnetickej odpor" se přičítá k vnitřní imprdelanci sekundáru a tím se zmenšuje zkratovej proud sekundáru. Furt to ale potvrzuje to tvrzení, že jádrem je převáděnej výkon z primáru na sekundár, protože jádro svojí magnetickou vodivostí "zhušťuje" magnetický pole do sebe a usnadňuje tak přenos energie na sekundární vinutí - protože bez magneticky vodivýho jádra by ses na daným kmitočtu moh se všema vinutíma akorát tak jít barevně vyfotit.microlan píše:Tak mě prosím vysvětli princip rozptylové svářečky.
Ne, to je moc složitý, jen mě řekni na kterém sloupku je primár a na kterém sekundár, levý nebo pravý?
Výkon přenášený jádrem transformátoru
Moderátor: Moderátoři
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
- tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Samotné zavedení vzduchové mezery (v tom smyslu, že bys vzal trafo z microlanova obrázku a přeřezal mu magnetický obvod) by vedlo pouze ke zvýšení magnetizačního proudu, protože by se snížila indukčnost. Vsunutím nebo přiložením magnetického bočníku se odvede část primárních siločar mimo osu sekundární cívky. To je v pořádku. Ale s dalším tvrzením už bych nesouhlasil. Magnetický odpor jádra se pro část siločar změní. Jestli se zvětší nebo zmenší, záleží na konstrukci trafa. Pokud se bočník vsune mezi cívky, tak se magnetický odpor pro siločáry, které jím procházejí, zmenší, protože procházejí kratší cestou. Protože se tam ale bočník vsune, zhorší se vazba mezi primárem a sekundárem, protože se část siločar uzavře jinudy. V tom spočívá ona "rozptylovost". A jen tak mimochodem, jde to udělat čistě elektricky. Stačí, když se primární i sekundární vinutí rozdělí na dvě nestejné části, které se pak umístí na sloupky a odbočky se přepínají přepínačem. A jde to i se vzduchovými cívkami: změnou jejich vzájemné polohy, případně natáčením jejich os.
Naposledy upravil(a) elektrosvit dne 10 úno 2019, 14:33, celkem upraveno 1 x.
Jestli to byla narážka ne mne,tak dvouslopkové trafa jsem viděl navinuté každé vinutí zvlášť na svém sloupku. Taky část primáru na jednom sloupku a část na druhém. Stejně tak sekundár. Je pravda,že ty zcela rozdělené vinutí byly použity u bezpečnostních traf. Takže asi tak. Nechápu kam tou otázkou směřuješ?
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Microlane neuč cvrčka cvrkat . Primár i sekundár může a nemusí být rozdělen . Je to o konstrukterovi , který určuje "tvrdost" trafa . Nejměkčí bude , pokud bude primár na sloupku jednom a sekundár na druhém . Pokud jde o odbočkovou svářečku , tak se právě volí rozložení jednotlivých částí primáru vůči sekundáru . Naopak , je to jednoduchý , jak facka . Jedná se o trafo pro MMA !!!!!
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Energia v transformátore sa prenáša magnetickým poľom. Energiu magnetického poľa (uskladnenú v magnetickom poli) možno vyjadriť ako
E=½∫H.B.dV
kde
E je energia
H je intenzita magnetického poľa
B je indukcia magnetického poľa a
V je objem
Ak uvažujeme bezrozptylové jadro s homogénne rozloženým magnetickým tokom, tak vyššie uvedený integrál prejde na jednoduchý súčin
E=½H.B.V
Čiže toto je energia magnetického poľa počas jedného magnetovania.
Výkon prenášaný transformátorom je potom daný počtom magnetovaní za sekundu krát táto vyššie vyjadrená energia. So zvyšujúcou sa frekvenciou tak stúpa prenesený výkon. Zároveň aj straty.
E=½∫H.B.dV
kde
E je energia
H je intenzita magnetického poľa
B je indukcia magnetického poľa a
V je objem
Ak uvažujeme bezrozptylové jadro s homogénne rozloženým magnetickým tokom, tak vyššie uvedený integrál prejde na jednoduchý súčin
E=½H.B.V
Čiže toto je energia magnetického poľa počas jedného magnetovania.
Výkon prenášaný transformátorom je potom daný počtom magnetovaní za sekundu krát táto vyššie vyjadrená energia. So zvyšujúcou sa frekvenciou tak stúpa prenesený výkon. Zároveň aj straty.
Řekl bych, že bude stačit 2x vodivější vinutílesana87 píše:Když budu mít 4x vodivější vinutí, můžu při stejném oteplení přenést 2x větší výkon a přitom jádro zůstane stejné. Nebo ne?
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Jádro omezuje transformátor max. sycením a max. teplotou.
Klasicky se o tom přesvědčíš, když jádro výkonového trafa z materiálu H21 nahradíš stejným jádrem z výprodeje z H22
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)