[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ale dyť to tam máš napsaný, kde Jura80 vzdělání čerpal :
" vyučený soustružník s dvouletou strojařskou nástavbou "
ti se většinou učí z učebnic pro ně určených a vysokoškolská matematika to skutečně nebývá

A kdy tad někdo velkouhubě něco vysvětluje, obviňuje ostatní ze lži, protože něco nepochopil, sám tomu zjevně nerozumí, tak si neodpustím jízlivou poznámku

p32 píše:Ne, mě se jedná jen o ten tvůj příspěvek, co jsem citoval. Problému podle názvu vlákna nerozumím nebo přesněji nedělám kolem toho. Tak to zkus vysvětlit s odkazy nebo co.

A to nevíš ani co je derivace ?

Hele, přestaň se vytáčet a odpověz na tu jednoduchou otázku, co jsem ti dal ohledně tvého příspěvku:

danhard píše:Přestože zde Jura80 udělal přednášku o derivaci, kterou zřejmě opsal z učebníce pro podřadné soustružníky,

Zkus mně blbému vysvětlit, o kterou učebnici konkrétně jde a jak víš, co podřadný soustružník musí umět a co ne.
Já vím, co je tedy ta derivace, ale jestli ty tedy víš, co píšeš? Zkus to nám blbým osvětlit.

To ji nepochopil, že je to jen hypotetická jízlivá poznámka ?
V odkazu do wikipedie, co dal Jura80 to posané je, jenže to asi nepochopil, když to dělá stále stejně blbě.
A na co by Ti takový odkaz byl ?
Derivace křivky tam bude popsaná jako tečna křivky a její určení z numerických dat jako sečna křivky podle osy x, stejně, jako je to v těch mých grafech.
Pokud vím, tak učňáky a jejich nástavby používají orientovanou středoškolskou matematiku.
Já jsem se jí učil před 50. lety z Matematika sdělovací techniky RNDr. Čenek Kohlmann 1951, 1127 stran.
Na učňáku mají toto
http://www.nuov.cz/uploads/RVP/ucebni_o ... TIKA_2.pdf
na nástavbě toto
http://www.nuov.cz/uploads/RVP/ucebni_o ... TIKA_4.pdf

No nevím, nás učili, že první derivace je rovna směrnici tečny ke křivce, ale obecně definovaná je přes limity.

Tečna je popsaná bodem na křivce a směrnící přímky, která jím prochází.
Je v tom nějaký problém, že jsem napsal, že je derivace popsaná jako tečna ?

Kdybys nebyl puntičkář, tak není problém. Ale tečna je přímka, nikoliv konstanta či obecně funkce.

No a máš s tím Ty problém ?
Já puntičkář nejsem, jestli jsi si nevšiml, tak moje nedbalé popisy kritizuje jen Jura80 a teď také Ty, tím že jsi to opravil a zvýraznil, takže to bylo asi špatně ?

Nenapsal jsem tam, že derivace se rovná přímce !

Já jsem jenom napsal, co učili nás. Nic víc.

Limity ale nemá Matematika pro nástavbové studium SOU v osnovách.
Tomu Jura80 nebude rozumět, když ani nepochopil ty tečny a sečny.

To je těžký, když jenom driluješ, co Tě učili a nepochopíš, když je to formulované trochu jinak.
S tím se měl popasovat pan soustružník

sinclair píše: Martin jef111, na rozdíl od Tebe Václave, něco už dokázal a na dalším pilně pracuje. Vůbec ani netušíš, s kým vlastně máš tu čest a co ten člověk umí.

To je pěkné, ale tady zatím nic neukázal. Jura80 se prsil, že mu udělá simulace a skutek utek.
Asi to, zrovna jako Ty, neumí
Od začátku upozorňuji, že budící odpory 15R mají nesmyslně nízkou hodnotu.
Když to tam jef111 nevidí, tak zesilovačům asi moc nerozumí
Když to jde do zkratu, tak ochrana bojuje s proudem budičů 800mA a na 15R miniaturních odporech je 1,2W střední ztráty.

danhard píše:Přestože zde Jura80 udělal přednášku o derivaci, kterou zřejmě opsal z učebníce pro podřadné soustružníky, tak asi nepochopil co znamená

Rozhodně to není ac zesílení v závislosti na amplitudě ac, jak to měří.

Mohl by mu to někdo vysvětlit ? Já jsem na to upozornil už několikrát.

Jinak to převýšení zesílení při nevhodně vysokém klidovém proudu koncového AB stupně se nazývá gm doubling, to kdyby si to chtěl Jura80 najít v nějaké příčurce pro mladé návrháře audiozesilovačů.
http://www.douglas-self.com/ampins/dipa/dipa.htm

Ale tohle je právě další z mnoha tvých omylů danharde.

Gm- doubling přece vzniká u emitorových sledovačů třídy AB s emitorovýma rezistorama. Čím jsou větší, při tím větším rozkmitu se to na s nějakou zátěží konce projevuje. Děje se to protože když přestane vést jeden z tranzistorů, zvětší se výstupní odpor celýho konce z odporu paralelní kombinace těch emitoráků (tj z poloviny odporu) na celý odpor toho emitoráku. Proto nad určitým výstupním proudem klesne zesílení komplementárního em. sledovače, aby se při dalším zvyšování proudu zase zvýšilo z důvodů dalších vlivů. Samozřejmě je to složitější o charakteristiku BE přechodů a o zesílení a další nuance, ale to by se sem nevlezlo.

Ale. Kdyby ses podíval na moje schéma pořádně- a hlavně použil mozeček- zjistil bys, že k tomu, aby ti klesl proud jedním z koncových tranzistorů k nule, potřebuješ dost velkou změnu napětí na kolektoru toho koncovýho tranzistoru oproti napětí při stavu, kdy teče klidový proud. Situace je tím příznivější (tj. je potřeba větší změna napětí), čím větší je klidový proud (protože dělá užitečný úbytky navíc na R19, 21, 26, 27). A tím příznivější, čím menší jsou R18 a R23 (protože dělá ještě větší užitečný úbytky na těch stejných R). Ty R18 a 23 jsem ale nechal 56R z důvodu, že by jinak zbytečně vyžíraly budicí proud. A ostatně, nestavěl jsem high- end.

V praxi to znamená, že při rozkmitu na výstupu například 1,6Vpp má můj konec zkreslení 0,5% a při plným rozkmitu 7,5Vpp má opět 0,5%. Přitom klasický emitorový sledovač by s 0,2R v emitorech a 100mA na takovým rozkmitu docela slušně pohořel, neb při asi ±0,8V by klesal proud jedním z jeho tranzistorů skoro až k nule.

Gm doubling vzniká u jakéhokoliv dvojčinného zesilovače pracujícího v AB třídě, kde spojuješ výslednou charakteristiku přes příčný klidový proud.

A kdyby jsi používal mozeček, tak by jsi věděl, že ac zesílení v závislosti na amplitudě ac signálu, není okamžité zesílení na poloze pracovního bodu.

Holt je vidět, že těm soustružníkům chybí diferenciální počet v osnovách

Nepochopil. Opět.

Ano, to jo. Ale otázka je, jak nelineární je a jak se chová em. sledovač a jak je nelineární a chová se tohle zapojení. To se nedá ani srovnat.

To se srovnat nedá, 2EF, kterej bys tam místo toho dal je napěťově asi o řád lepší

Ale ve výsledném zkreslení se zde uplatňuje asi o řád více zkreslení proudového přenosu.

Jak je zcela zřejmé ze simulace celkového přenosu Tiger6.
Asi všechno víte, nikdo se nezeptal, co jednotlivé křivky znamenají.