[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Těch procesů bylo víc, každej původní výrobce filmů měl v podstatě svůj, jen tu C-41 se jakž-takž povedlo standartizovat, protože za ní stáli Amíci s Kodakem a povedlo se ji automatizovat a miniaturizovat do skříní s nápisem "FOTOLAB". Optejte se Hilla, co znamenalo "dělat barvu" za komančů ve fotokomoře doma ... Barevný filtry s přesnou charakteristikou do zvětšováku, chemická laborka na míchání roztoků hadr, navíc polovička chemikálií jedy až prudký jedy ...

To nie sú farebné fotky. To sú kolorované fotky.

Dojem "kolorovanýho snímku" dělá barevný podání materiálu fy. AGFA, který bylo vždycky takový vyblitý až do zelenkava - pamětníci vědí. Byl to za komančů v podstatě jedinej na trhu dostupnej materiál

V článku chybí informace, zda šlo o barevnou inverzi (tedy diák, šlo by o AgfaChrome), nebo o negativ

Některé z "unikátních" strýcových fotek z invaze bratrských zemí (fotek existujou mraky jako zde od Reuters) vypadají fakt jako čb kolorované, ale nevíme jestli je to špatným skladováním nebo následnou barevnou korekcí pro dramatizaci, jiné fotky jsou totiž celkem kvalitní. Což nedává smysl u snímků z jedné šarže materiálu a stejného zpracování.
Pro srovnání namátkou z webu jiné fotky údajně z Agfacoloru z téže doby a tedy kvality materiálu:
Obrázek

Pokud jde o Fotochemu, Fomacolor někdy od roku 1957, Fomachrom cca 1971 (Hradec koncem 60tek do roku 1972 přestavoval výrobní linky).
K dostupnosti "za komančů" pokud je tím míněna epocha do konce roku 1989, vždycky především platilo Kdo chce opičku, musí mít na banány: negativní filmy i inverze byly, i když v půlce sedmdesátek vzhledem k limitovanému kapesnému jsme je nekupovali tak často. Laboratorní zpracování podomácku v osmdesátkách nebyl žádný horor, dokonce ani v ubohém panelákovém bytečku. Aditivní míchací hlava Meopta k Magnifaxu, trocha péče o teplotní stabilizaci lázní. Kvalita filmů/papírů a to i Foma/Orwo mohla být dobrá až výborná, velmi přímo úměrná kvalitě zpracování a skladování.
Barevné fotky tříd z šedesátek a "stereokotoučky" Meopta z té doby jsou naopak ilustrací, jak to vypadá když se laboratoři nevěnuje péče. Barevně vyblité humusy ovšem dokázal dělat i Barrandov třicet let potom.
Historie Agfa a kvalita materiálů:
https://www.photomemorabilia.co.uk/Colo ... _Agfa.html
Ty vyblité barevné černobíle vypadající materiály Agfa se vyskytovaly v třicátých letech. Strýc měl předpokládám novější šarži.

A hentá sýto-červená na semafóre uprostred...
Až mám chuť napísať v C program a spočítať všetky jedinečné farby bez ohľadu na jasovú zložku.

Fotil jsem převážně na Orwo NC20, vyvolával v jejich soupravě, fotky jsem dělal na papíry PM20 od Fomy taky v jejich sadě, k vývojkám jsem si míchal regenerační roztok. Naprostá většina chemie na to se dala sehnat bez občanky či jiné registrace, jen to chtělo přesné lékárnické váhy. Uvítal jsem papíry PM30, to byl dar s nebes - hotovou fotku jsem mohl vyhodnotit ne za 65, ale za 8 minut. Taky se vývojka držela na 30°C, to s předchozími papíry nešlo, a uschla volně ložená, bez zažehlování formalínu v leštičce. Na vývojku termostat a míchání, aby teplota držela ±¼°C. Se subtraktivní filtrací jsem se příliš neskamarádil, i když Opemus se šuplíkem a později míchací hlavu jsme v obecní fotokomoře měli, vyzkoušel jsem i objektiv Janpol color, ani ten mě příliš nenadchnul, radši jsme si s bráchou sehnali výtažkové RGB filtry používané v polygrafii, protože nelámaly světlo a neuhýbaly s obrazem, jako skleněné (jeden stál 8 korun a daly se z něj udělat 4 do bubínku pod objektiv, který brácha, tehdy v učení na zámečníka, vysekal na lisu), udělali jsme si časové spínače s dvoupatrovým řadičem, přepínač horní a dolní sekce: 0-25 byly časy od 1" do 17,8", polohy 26-51 svítily dvacetkrát déle. Ano, odporový řetězec byl sestavený "co poloha, to decibel". Filtrace uváděná na papírech se podělila pěti a vyšly časy. Výhoda přepínače byla v tom, že se přepnulo o potřebný počet kroků nahoru nebo dolů před výměnou filtru (otočením bubínku) pěkně v pořadí R-G-B.
Kupodivu to nebylo nijak pozorovatelně pomalejší, než namíchání barvy světla na míchací hlavě. Něco fotek jsem se nadělal, protože ty si častěji někdo prohlédl, šlo to i bez zatemnění a projektoru.
No a diapozitivy? Na Agfachrom Professional jsem fotil na přání ženicha (profesionálního fotografa) jen jednou. Neviděl jsem ani jeden. Možná se jednou promítaly během těch 5 let, co byl ženatý, ale pak už vůbec ne. Na Orwochrom jsem vyfotil jen jeden film, ta šílená rudá mě vrhla k Fotochemě.
Možná i proto, že jsme po osmašedesátém byli na sytou rudou obzvláště alergičtí...
Pak jsem už na diáky používal Fomachrom D a vozil ho k vyvolání přímo do fabriky v Hradci. Použití polarizačního filtru a jeho správné natočení před objektivem foťáku na tom materiálu vykouzlilo barvy hodné dražší inverze. Jinak Fomachrom D uměl skvěle barvy podzimu...
On vlastně každý materiál chtěl svoje už od volby záběru.
V příloze jsou skeny diáků o pár let mladších a je znát, že už to byl slušný materiál. Do půlky sedmdesátých let byly ty materiály na našem trhu sice použitelné, ale dlouhodobá stabilita barev je dnes jen pro otrlé.

Test vkládání...
Edit: editace

A mazání...

JiriTom píše: ↑04 bře 2024, 09:38 Test vkládání...
Edit: editace

Nahlášení obdrženo. Od JiriTom, 04 bře 2024, 09:40
"Jen test"

Test.

Test dlhéééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééého riadku.

Chýba tu tlačítko na zmazanie príspevku.
Tlačítko Nahoru vidím, ale kde je Dolu?