Vývoj prototypu.

[EKKAR]

Já se pod část Petulova špalíku můžu akorát podepsat s tou výjimkou, že znám produkty indickejch firem a Indů jako takovejch a myslím že kdyby měli učit indický učitelé anglicky u nás na školách, úroveň českýho školství by spadla ještě hloub než je teď. Jo, mají raketovej průmysl a družice vlastní konstrukce, ale kdo někdy měl co do čunění s produktem například indickejch ajťáků z firem, který spolupracujou s Evropou, ten akorát použije indickou metodu neboli řekne "nechme to na indy...". To už radši Vietnamce, Malajce nebo Filipínce

[petula]

EKKAR s "ajťáky" je to stejné po celém světě, Česko a Evropu nevyjímaje. Vzpomeňte si jak čeští "ajťáci" vytvořili program důchodového zabezpečení a rozdělování dávek soc. pomoci v ČR před několika roky, kdy pak několik měsíců nic nefungovalo. Anebo problémy s registrací SPZ aut. To byl také skvostný příklad umu českých "ajťáků". To jsou jen vrcholky pomyslného ledovce, které se dostaly na veřejnost. Jinde ve světě je to stejné. Dokud budou "ajťáci" tvořit software, tak jak jsou zvyklí jej tvořit, lépe nebude.
Potíž je v tom, že "programováním" se dnes rozumí "kódování" , zatímco "programování" se přeskakuje. Ale to už je jiná kapitola.
Zpět ke školství, když by jste měli možnost a přišli by jste do třídy francouzského technického lycea, viděli by jste naprosto odlišný příístup výuky než v Česku. Anebo způsob výuky elektroniky na německých školách. To je dost velký rozdíl proti Česku. V roce 2014 jsem byl na návštěvě na střední technické škole v Chennai (pro informaci dříve Madras, na jihu Indie). Byl jsem tam kvůli spolupráci na vývoji software pro nějaký klientský projekt. Pozoroval jsem ty studenty (14 -19 let) a všímal jsem si vybavení dílen a způsobu výuky. Teda, to byl rozdíl proti 60-tým letům, kdy jsem tam chodil do školy... A o rozdílu mezi SPŠ elektrotechnickou v Praze Ječné ulici... raději nemyslet. Indičtí studenti měli vybavení, které jim může závidět leckterá firma v Německu nebo Francii. Prostě ta střední škola připomínala spíše firmu, kde se dělal profesionální vývoj a výzkum a současně se přitom intenzivně učili studenti.
Mimochodem, v roce 2018 jsem byl na týdenní návštěvě na univerzitě v Lagosu. To je v Nigérii. Když jsem tam letěl, měl jsem dost obavy co mne čeká. Přece jen Afrika je Afrika ... Jenže to co jsem tam viděl, byl šok. Univerzita vybavená jak americká MITE, studenti mluvící plynule anglicky, profesoři Nigerijci, průměrný věk 40 let, ale vystudovaní v Anglii. A to mi řekli, že jejicjh univerzita je "chudá ve srovnání s univerzitou v Jihoafrické republice". Pro mne to byl šok. Kam se hrabe ČVUT FEL...
Kdyby Vás zajímalo, mám fotky z mých návštěv škol v Nigérii a v indické Chennai. Co by to mu tak řekl Minister školství ČR... máte vůbec nějakého?

A nakonec, zpět k "ajťákům", program který používám na návrh plošných spojů a pro simulaci v elektronice se jmenuje EdwinXP. Mám prehistorickou verzi 1.3. pro wokna XP. Hádejte kde vznikla? Přece v Indii, kde jinde. Články o tom najdete v českém časopise Elektronika a v Amaru. Ten software je stabilní, nepadá a naučíte se s ním za 2-3 dny. Generuje profi výsledky.
Software vznikl v polovině 90-tých let u firmy Visionics India. Když zakladatel firmy zemřel, firmu odkoupili Číňané. Z původní firmy Visionics India se stal distributor. Odkaz:
https://www.edwinxp.com/index.html

[HF_Tech]

No Behemot a EKKAR by měli občas vytáhnout zadek z putyky IV. cenové kategorie a vyrazit třeba na Electronicu do Mnichova nebo alespoň na Ampér. By jim z účasti Indů spadla čelist.
Od Indů začínáme nakupovat cívky a elektromotory - číňani začali být drazí na práci. Kvalita je jakou si člověk zaplatí a ohlídá...

[termit256]

S Indiany je nekdy dost tezke porizeni, ale beru od nich nerezovy drat a pro muj ucel naprosto v pohode. Mi nevadi ze ma slozeni kdovijake, ze je kontaminovany po styku s zelezem, ze je krivy, ze prumer lita o nejakou tu desetinu sem tam, ze ma ruznou strukturu a barvu povrchu, ze nema presne kruhovy prurez apod., nepotrebuju zadnych milion certifikatu jakosti, ze pri jeho vyrobe nenasrali zadne colky/mloky, ze ve vedeni zelezaren sedi vsech 10 pohlavi a 20 ras a podobne kraviny. Jedine co potrebuju je, aby drat na desti neuhnil, aby byl tvrdy a hlavne co nejlevnejsi. A to splnuje bez problemu coz zase jako jedine oceni muj zakaznik.

Kdyz jsem drat poptaval v Evrope, cpali mi obchodaci vsechno mozne, vychvalovali u svych vyrobku milion nesmyslu ktere nepotrebuju, ale kdyz jsem zminil cenu jako nejdulezitejsi faktor, prislo mi ze je to v branzi sproste slovo.

[Yarda1]

Můj bývalý šéfprojektant říkával "nejlepší projekt je dobrý pajc".

A proto je z Česka jen velká montovna. Protože Češi jen pajcují a málokdo vymyslí něco nového...

Když se hrabu ve starších diskusích:

Vzpomněl jsem si, kdysi ještě před plyšákem jsem mluvil s kýmsi kdo měl zkušenosti ze zahraničního obchodu, ptal jsem se, proč se u nás "vyvíjejí" počítače (týkalo se to snad ADT) co jsou generace za tehdy současným vývojem na Západě. Odpověděl mi, že když se nám podaří vyrábět počítače co jsou dvě generace za jejich vývojem, tak nám budou smět prodávat počítače co jsou jen jednu generaci za nimi.

[petula]

Jen tak k zamyšlení, Spojené království má premiéra, který je původem Ind a je to bankéř, úspěšný bankéř, mimochodem je 2x tak bohatší než Jeho Veličenstvo král Charles. A tento pán (premiér) v letočním novoročním projevu oznámil, že v nejbližší době začne povinná výuka matematiky na všech školách a pro všechny žáky až do dovršení věku 18 let.
Vzpomenul jsem si přitom na "českou cestu", kdy se omezuje výuka matematiky na českých středních školách, aby české dětičky nebyly duševně přetížené. Vzpomenul jsem si, jak jsem byl v roce 2017 na Masarykově nádraží v Praze, zašel jsem tam do železniční prodejny potravin a koupil si 4 rohlíky, každý za Kč 2.90. Paní u pokladny neuměla z hlavy vynásobit 4x 2.90. Řekla mi "Moment prosím" a odběhla dozadu do skladu. Po chvilce přiběhla zpět s kalkulačkou a začala násobit 4x 2.90. Zíral jsem na ní a povídal jí: "To máte 12 Kč a těch 40 haléřů máte dýško". To zase paní pokladní nechápavě zírala střídavě na mne a na její kalkulačku.

[xsc]

A zase vedle. U nás se ta matika na středních učí už dnes, v Británii začne

[PotPalo]

Ľudstvo bude zaostalé, pokým nepochopí že nemôže byť každý jedinec univerzálny. Univerzálne nástroje síce môžeme použiť na viac vecí, ale nie na všetko a nič sa s nimi nedá urobiť poriadne. Keď potrebujeme uvoľniť poriadne dotiahnutú maticu, nepoužijeme švajčiarsky nôž, ani hasák, ale kľúč ktorým sa dá robiť iba tento jeden úkol, iné ten kľúč nevie. Toto keď sa začne chápať, a každý sa bude učiť hlavne to čo vie dobre a čo mu ide, a nie všetko a povinne, tak sa ako civilizácia možno posunieme aj ďalej. Nie každý je na matematiku, nie každý je na dejepis, nie každý je na jazyky, a tak ďalej. Napríklad také prvočísla. Až do neskorej maturity z informatiky som ani nevedel čo to je (asi som v škole chýbal keď sa to učilo alebo už zabudol), a pritom programujem v assembleri, v exceli, venujem sa elektronike, opravujem skoro všetko. Prvočísla na to nikdy nebolo treba, ale v škole sa asi podmieňuje akákoľvek činnosť vedením tejto zbytočnosti, a kto ju nevie, BUM! 5! Ani si nechcem predstaviť o koľko šikovných ľudí sme prišli lebo sa trvalo aby sa učili aj to na čo niesu. Keby nepustili Edisona k elektrike lebo by mal z jazyka za 5, kde by bol svet?

Skrátka by sa malo k deťom pristupovať individuálne, niesu predsa robené cez kopirák.

[dzinzlahve]

Podobně to Funguje ve Finsku.

Chceš dělat truhláře? Nebudeme do tebe hustit dějiny...

Ale víš, kolik "učitelů" a podobnejch "papírovejch míst" by přišlo o práci, kdyby se tohle zrušilo?

Jak asi musí být pohodlný bejt třeba učitel češtiny...? Něco se naučíš, a pokud ne nezruší dělení na i a y, tak z toho můžeš mít do konce života kšeft.

[HF_Tech]

No zrovna v tvém případě jsem si vzpomněl na jedno rčení z elitní průmyslovky: "Ten, co napíše tvrdé y ve slově zásuvka, není elektrikář ale d.*.l."

[EKKAR]

Taky jsme na střední měli podobnýho učitele - v hodině zeměpisu během výkladu o Kanadě rok co rok užíval "hlášku":
"... napište si: největší město Kanady - Toronto, všecka "í" samozřejmě měkká ..." - a taky o tom byla od předchozích ročníků učuněná poznámka v učebnici přesně jako v knížce Jaroslava Žáka "Študáci a kantoři" ...

[Yarda1]

No zrovna v tvém případě jsem si vzpomněl na jedno rčení z elitní průmyslovky: "Ten, co napíše tvrdé y ve slově zásuvka, není elektrikář ale d.*.l."

IMHO konstruktér nebo třeba programátor by měl umět k tomu co spáchá napsat srozumitelný návod k použití. Nebo by měl mít podřízeného co tomu rozumí a je dobrý v češtině (případně v jazyku co po něm chtějí).

Slyšel jsem historku, že nějaký náš manager navštívil nějakou firmu na Západě, majitel ho tam prováděl, potkali se s kýmsi, majitel se s ním pozdravil a k našemu managerovi prohodil: "To je náš expert na návody k použití". Našemu managerovi to přišlo k smíchu. Když se přestal smát, majitel se ho zeptal: "Řekněte mi, čemu jste se smál, vždyť návod k použití prodává".

[Hydrawerk]

EKKAR V roce 2014 jsem byl na návštěvě na střední technické škole v Chennai (pro informaci dříve Madras, na jihu Indie). Byl jsem tam kvůli spolupráci na vývoji software pro nějaký klientský projekt. Pozoroval jsem ty studenty (14 -19 let) a všímal jsem si vybavení dílen a způsobu výuky. Teda, to byl rozdíl proti 60-tým letům, kdy jsem tam chodil do školy... A o rozdílu mezi SPŠ elektrotechnickou v Praze Ječné ulici... raději nemyslet. Indičtí studenti měli vybavení, které jim může závidět leckterá firma v Německu nebo Francii. Prostě ta střední škola připomínala spíše firmu, kde se dělal profesionální vývoj a výzkum a současně se přitom intenzivně učili studenti.

To byla soukromá, pořádně placená škola, že jo? Indie má cca 1 389 689 000 obyvatel, takže pěkná elektro průmyslovka tam rozhodně někde bude! V Indii bude vůbec skoro cokoliv.

[Hydrawerk]

Zpátky k laboratorním zdrojům. Neznal někdo tyhlety stavebnice od Vellemana? Byly v katalogu GME asi před 20 lety. Google to nezná.
Asi byly zase založený na LM723, ne?

[rnbw]

Ano, LM723. Google to pozna:
https://320volt.com/en/laboratory-power ... djustable/