Levné osciloskopy aspoň 100 MHz 1GS/s
Moderátor: Moderátoři
Jednotlive vzorky, tak jak jsou ulozeny v pameti?? Coz muze, ale zdaleka nemusi, vest na "spojite" zobrazeni krivky.
600 bodu neni moc, kdyz chce mit clovek menu na kontextovych klavesach, zobrazene nejake "mereni" tj. frekvenci, rms, apod., nebo analyzu sbernicoveho signalu a pokud by dokonce chtel mit takovy luxus a mit zobrazene signaly jednotlivych kanalu nad sebou.
600 bodu neni moc, kdyz chce mit clovek menu na kontextovych klavesach, zobrazene nejake "mereni" tj. frekvenci, rms, apod., nebo analyzu sbernicoveho signalu a pokud by dokonce chtel mit takovy luxus a mit zobrazene signaly jednotlivych kanalu nad sebou.
de omnibus dubitandum est
Interpolaci mám možnost vypnout jen tak, že se budou zobrazovat samotné body bez pospojování. Pak je vidět, že body při maximálním zobrazení netvoří spojitou čáru, čili, že jejich počet je ve svislém rozměru skutečně menší, než je rozlišení obrazovky. Pokud se takto zapamatovaný průběh pomocí citlivosti stlačí, body se přiblíží, až utvoří spojitou čáru, opět limitovanou rozlišením obrazovky. Co je zajímavé, že stejný efekt se dosáhne i při spojitém měření zmenšením citlivosti nebo snížením vstupního napětí. Čekal bych, že se zobrazí méně bodů ve stejné hustotě, ale ne. Při snižování vstupního napětí nebo zmenšování citlivosti se počet bodů zachovává, ale amplituda křivky je menší, čili se zvýší hustota bodů. Takže se při dvou průbězích opravdu využije rozlišení.
Spíš bitmapová? vektorové grafice stačí jen přepočítávat koeficientem původní parametry.mtajovsky píše:Myslím, že to není žádný světoborný poznatek, takhle to dělá každá vektorová grafika.
je fakt, že dobrá interpolace udělá z hrubě kvantovaného signálu původní analogové veličiny sice neurčitou kresbu, kde rozlišení nepřibyde, ale představa o původním tvaru je lepší.
"Spojitost" s vysokou pravdepodobnosti nebude (zalezi na konkretnich okolnostech, jiste pokud roztahnu 8 bit na 600 pixlu nebude nikdy), ale to neni na zavadu, z duvodu, ktere jsem uvedl. (prispevek, na ktery bylo reagovano, byl smazan 
)
"Nespojitost" plyne jednak z poctu kvantizacnich urovni stejne tak jako z konecneho poctu horizontalnich vzorku (pokud prezeneme zoom) a predevsim z toho, ze prubeh je kvatizovan soucasne jak v amplitude tak v case, coz vysvetluje proc pri snizovani apmlitudy muze zustat zachovan pocet bodu i pri snizujici se amplitude.
)"Nespojitost" plyne jednak z poctu kvantizacnich urovni stejne tak jako z konecneho poctu horizontalnich vzorku (pokud prezeneme zoom) a predevsim z toho, ze prubeh je kvatizovan soucasne jak v amplitude tak v case, coz vysvetluje proc pri snizovani apmlitudy muze zustat zachovan pocet bodu i pri snizujici se amplitude.
Naposledy upravil(a) WLAB dne 09 črc 2012, 22:11, celkem upraveno 1 x.
de omnibus dubitandum est
Ne, predstava o konkretnim prubehu muze byt zcela mylna, protoze jiste je jen to, co obsahuji vzorky, co je mezi tim, neni znamo, interpolace to podle jistych implicitnich predpokladu doplni, ale pokud predpoklady (predevsim vzorkovaci teorem) nejsou splneny zobrazi se nesmysl.
Tady maji analogace jistou vyhodu, stejne jak v tom, ze se nestane, ze clovek zkouma na obrazovce prubeh, ktery je ve skutecnosti interferenci cehosi s vzorkovaci frekvenci.
Tady maji analogace jistou vyhodu, stejne jak v tom, ze se nestane, ze clovek zkouma na obrazovce prubeh, ktery je ve skutecnosti interferenci cehosi s vzorkovaci frekvenci.
de omnibus dubitandum est
Je to tak, jemnost je dána nejen počtem urovní převodníku, ale i frekvencí vzorkování. Protože se u mého levného stroječku z lidové republiky na křivku používá jen asi poloviční rozlišení, tak při dostatečné vzorkovací frekvenci se nakonec body slijí ve spojitou křivku a těch 256 úrovní celkem sedne na 600 bodů (/2) po odečtení plochy na menu a ostatní věci nad a pod.
Crifodo << ne, primárně vektorová, taháte čárečky od bodu k bodu. Samozřejmě grafický driver a zobrazovadlo to nakonec vždy převedou na bitmapovou záležitost.
Crifodo << ne, primárně vektorová, taháte čárečky od bodu k bodu. Samozřejmě grafický driver a zobrazovadlo to nakonec vždy převedou na bitmapovou záležitost.
MTajovsky: aha, tak já tomu rozuměl špatně. Interpolaci grafickým zobrazovačem bych si představil jako doplnění pixelů s odlišnou hodnotou jasu, asi jako to dělá vyhlazování hran obrazovkových písem, kde se grafika celkem úspěšně snaží zrekonstruovat původně vektorový tvar a ošálí oko, že vidí patkové písmo s křivkama tam, kde je rastr 9x13.
Možnosti lineární interpolace jsou dost omezené. Výstup z převodníku jsou diskrétní hodnoty a souvislost mezi nimi není známá
Možnosti lineární interpolace jsou dost omezené. Výstup z převodníku jsou diskrétní hodnoty a souvislost mezi nimi není známá
Normálka. Příkladmo, máme dva body na úrovních převodníku 100 a 120:Andrea píše:Jak může 256 úrovní sednout na 600 bodů? Začíná to tu být pěkně nepřehledné.
úroveň 100 padne na horizontální linku obrazovky (600/256) . 100 = 234
úroveň 120 padne na horizontální linku obrazovky (600/256) . 100 = 281
Podobně se spočte poloha podle času a horizontálního rozlišení. Tyto dva body se spojí na obrazovce úsečkou, jejíž body spočte grafický driver nebo přímo grafický čip. Tohle se běžně děje třeba při kreslení v CorelDraw, což je vektorový editor. Ten konkrétně ve verzi 5 počítá interně souřadnice v rozsahu od 0 do 32767, ale ve výsledku se to mapuje na pixely obrazovky. Opačná transformace pak probíhá při zpracování polohy myši včetně započítání zoomu.
Výstup z převodníku jsou čísla, ale při vykreslení se interpetují jako souřadnice koncových bodů vektorů.Andrea píše:A tvrzení, že výstup z A/D převodníku je vektorový, tomu nepřidá.
Nejak se to zvrtlo, puvodni otazka byla, zda ma smysl rozliseni 800x600 (popr. vice). A to ma, protoze se zdaleka nezobrazuje jen samotny prubeh, ale i jine veci a krom toho neni nutne prilis roztahovat prubeh kvuli detailum.
Interpolovane body maji smysl kvuli citelnosti a davaji rychlou (nikoliv vsak jistou) predstavu o moznem prubehu.
Mimochodem pomijim to, ze v rezimech "HiRes" se prumerovanim dostaneme na vyssi bitovou hloubku nez 8 bitu.
Interpolovane body maji smysl kvuli citelnosti a davaji rychlou (nikoliv vsak jistou) predstavu o moznem prubehu.
Mimochodem pomijim to, ze v rezimech "HiRes" se prumerovanim dostaneme na vyssi bitovou hloubku nez 8 bitu.
de omnibus dubitandum est
Nedávno jsem se tu zmiňoval o osciloskopech Rigol řady DS2000, které se zdají být konkurencí pro Agilent řady DSOX2000. Tak se na to mrkneme. 100 MHz Rigol DS2102 stojí 31872 Kč, což je skoro stejně jako 100 MHz Agilent DSOX2012A za 33377 Kč. Rigol má hloubku paměti 14MB, což je slušné.
Kupodivu ale Rigol nemá kurzory v XY režimu. Viz jeho návod na straně 63. Agilent DSOX2012 samozřejmě kurzory v XY režimu má. Je to snad nějak softwarově náročné, když kurzory v XY režimu měly i HP řady 54600?
K mému překvapení XY kurzory nemá pravděpodobně žádný Rigol, třeba ani tento DS 6104 za 258 720 Kč (!) je nemá. Opět viz návod na str. 75. Co si o tom myslíte? Nejspíš je Rigol ještě stále začínající čínskou značkou...
Kupodivu ale Rigol nemá kurzory v XY režimu. Viz jeho návod na straně 63. Agilent DSOX2012 samozřejmě kurzory v XY režimu má. Je to snad nějak softwarově náročné, když kurzory v XY režimu měly i HP řady 54600?
K mému překvapení XY kurzory nemá pravděpodobně žádný Rigol, třeba ani tento DS 6104 za 258 720 Kč (!) je nemá. Opět viz návod na str. 75. Co si o tom myslíte? Nejspíš je Rigol ještě stále začínající čínskou značkou...