Napsal: 10 zář 2012, 23:18
BTW, error hodin H4 byl 39,2 s za 47-denní plavbu.
Vše, co potřebujete vědět o elektronice :-)
http://www.ebastlirna.tech/
Pokud preferuješ MPSČ namísto např. SEČ, tak v Antarktidě by se to dalo celkem v pohodě zvládnout. Jen nesmějí mít datumovkuAndrea píše:I stojící hodiny "jdou" přesně, když se pohybují správnou rychlostí a směrem.
To je ten nejhorší případ - čím přesnější, tím déle to trvá, než se srovnají. Nejlíp vycházejí ty stojící hodiny, ukazují přesný čas 2x denně, za jakéhokoli počasíjarda píše:a každé "chodící" také občas
Nemusí být interkontinentální, důležitá je teplota...tomasjedno píše:Regulovat chod hodin jejich interkontinentálním transportem je neotřelá myšlenka
a tlak, vlhkost, poloha...Crifodo píše:Nemusí být interkontinentální, důležitá je teplota...
To sice ano, ale dramaticky to prodlužuje dobu potřebnou pro kalibraci, a taky komplikuje vyhodnocování změn v důsledku proměnlivých vnějších vlivů.Crifodo píše:Nepravidelnosti na krokovém kole v konečném součtu by neměly mít vliv? Podstatná je až suma kroků za nějakou dobu.
to dorovnání symetrickým výskytem v různém podnebí bylo míněno jako kompenzace teploty, ne ostatních vlivů. Vliv polohy se u lodních chronometrů řešil uložením v kardanu, ten tlak je horší problém, ačkoliv asi nebyl tak zásadní. Nakonec ty chronometry pro funkci navigace s požadovanou přesností vyhovovaly, což dokázala praxe (J. Cook). Po 100 dnech plavby určit polohu na 1800 m je slušný výkon pro mechaniku 18. století.tomasjedno píše:a tlak, vlhkost, poloha...
Ty moje hodiny se vyřazovaly v r. 1969 v SBČS, protože byly nemoderní a navíc nešly. Táta si je vzal a zjistil, že problém je v prasklé planžetě závěsu kyvadla. Tak ji vyrobil z (-) vývodu ploché baterie. Takto šly hodiny dalších asi 10 let, než "planžeta" praskla znova a táta na ně zanevřel.Hill píše:...planžety se udělaly nové z plochých pružin z mechanické kalkulačky Ascota...