[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Neobjasní, sinclair se napoprvé i později spíš držel doporučení ze servisního manuálu, které dávalo nejlepší výsledek. Na dolním úbytku okolo 45-50mV, nikoli 30-70mV.
Na vývodech URSu už s sólové aplikaci nic významně důležitého externě připojeno není.
Ale v ARS641, kde ty moduly běží v můstku, tam ano. Tam je externě připojený paralelní odpor k tomu dolnímu drátovému odporu P3, paralelně na URSu jsou i přídavné balastní odpory o téže velikosti, jako v modulu samotném.
Když to sinclair myslím napodruhé, či napotřetí zkusil takříkajíc "po svým", tak to dopadlo škaredým zkreslením.
Kromě toho není bez zajímavosti, že všecky Ze-diody jsou vybírané na poměrně přesná napětí a 1NZ70 mají být krom přesného napětí i 1% párem.
Každopádně ty úbytky symetrické být nemají, ale ani nemohou, nastavit to tak prakticky nejde, aniž by se z něčeho nekouřilo - teď hádáme z čeho
Terazky bych očekával něčí přepečlivou analýzu celého předmětného zapojení z dílny Tesly VM.
Hlavně tedy k prokázání, že jsou celá slavná Tesla i se sinclairem naprostý blbci a je to přeci úplně jasný

Chybu v tom druhým, zajímavějším zapojení /s KD605/ zatím nikdo nevidí, když už jsme u toho odchytávání pičovin?

sinclair píše:...Terazky bych očekával něčí přepečlivou analýzu celého předmětného zapojení z dílny Tesly VM.
Hlavně tedy k prokázání, že jsou celá slavná Tesla i se sinclairem naprostý blbci a je to přeci úplně jasný ...

Očekával jsem od sinclaira poněkud odbornější popis jinak zcela banální otázky kolem proudu větví R8-D3. Ohmův zákon totiž platí navzdory posvátným nápisům na posvátných schematech.
Takže buď nejsou použity stejné hodnoty součástek jako na schematu a nebo neplatí naměřené údaje na schematu a v sinclairově vyprávění. Obojí současně není možné. A už vůbec ne sinclairem opravená hodnota napětí na R12 45÷50mV, který odpovídá proudu Ie (=Ic+Ib) = 90÷100mA. Kam se tedy ztratilo těch dalších 50mA, z celkové hodnoty 150mA nám sinclair nevysvětlil. Že by v tom neviděl rozpor?

Artaban001 píše:1. Chová se jako detektor mobilních telefonu - a to do značné vzdálenosti
2. V tomto zapojení http://www.stavebnice.postreh.com/select.php?link=PT062 mi korektně fungoval až pátý kus IO - hodně to zkreslovalo - asi jako starý tranzistorák s vybitýma baterkama.

Ono provozovat to se ziskem 200 bez doporučeného Boucherota a kdoví, do čeho a s jakou topologií DPS je odvaha. To umí zlobit. Tak daleko já nechodím.

Malá terminologická vsuvka: Pod pojmem zisk se vžilo logaritmické vyjádření zesílení a udává se v dB popř Np. Bezrozměrné číslo je poměr Uvýst/Uvst a bývá označen termínem zesílení.
Nenechte se rušit.

masar píše:...Kam se tedy ztratilo těch dalších 50mA, z celkové hodnoty 150mA nám sinclair nevysvětlil. Že by v tom neviděl rozpor?

A to jsem ještě neuvažoval klidový proud T4, který by měl přidat dalších min. 20mA.

sinclair píše:...Chybu v tom druhým, zajímavějším zapojení /s KD605/ zatím nikdo nevidí, když už jsme u toho odchytávání pičovin?

Jistě nám nakonec prozradíš, v čem je to zapojení zajímavější než to AKW. A taky mně můžeš prozradit tu chybu. Já jsem žádnou fatální ani na druhý pohled neobjevil, holt nemám ty tvoje voči. Jak to řekl ten Pilát, já na něm chyby nenalézám?

Výrobce to uvádí bezrozměrně jako gain=200, a slovo gain se překládá termínem zisk. Zesílení by se dalo přeložit jako amplification. Patrně žiješ na špatném poli. Předpokládám, že přesná citace katalogového listu má přednost před nevhodnými návyky, i když těch je tady na EB hromada.

Máš možnost si stěžovat třeba u Texas Instruments.

Hmm... a nezkontroloval jsi v tom výrobcově lejstru, či co to bylo, jestli se náhodou autorita ve slově gain nezmýlila? Ale ať už ano či ne, pojem zisk je v české terminologii dostatečně známý a definovaný. Pokud výrobce uvedl zesílení pojmem zisk, je to jeho chyba. Ale klidně se k němu můžeš dál modlit...

Každej den se tady dozvím něco novýho. Chtělo by to nějaký workshop. Pokud má zes s napěťovým ziskem 20..200, proč to pracně přepisovat na dB, aby měli v Česku klid

Ten výrobce samozřejmě může (musí) používat terminologii, schválenou ve svém jazykovém prostředí. Ale to neznamená, že překlad do češtiny bude odporovat českým zvyklostem a standartům. Záleží tedy na znalostech a schopnostech překladatele.

Je to pubertální tahání za slovíčka. Takže já už toho nechám.

Laickému zákazníkovi samozřejmě lépe vysvětlíš, že má anténní zesilovač se zesílením 10x, než se ziskem 20dB (pominu teď dodatek, jestli je to napěťově nebo výkonově). Ovšem v případě útlumáku -6dB už se dostaneš v češtině do úzkých. Je to běžný problém. Kolik je to zeslabení?

Do jaké míry je to pubertální, to neumím posoudit. Ale je fakt, že tyhle termíny mně profesor vtloukal do hlavy už v pubertě. Kdy tobě?

Už tomu rozumím. Toho se člověk špatně zbavuje, a hlavně je to jedno.

Já jsem odkojenej od plínek po televizních vysílačích po jižní Moravě s centrálou na Kojále, a tam byl buď zisk, nebo útlum. Někdy jen záporný zisk. Tenkrát se tam ještě mohlo bastlit. Zesilovač včetně zesílení bylo něco, co leželo doma na polici a hrálo z toho nějaký socialistický rádio.

Anténní zesilovač může mít napěťový zisk 10, ale výkonový 10dB. Není to nic proti ničemu. Obě hodnoty jsou bezrozměrné, jen se jinak kreslí do grafu.

No tebe už zřejmě nikdo nepředělá, tak jako mě. Jen si myslím, že "jedno je kolečko u tragača", jak se u nás říká. A letmý pohled do odborných českých učebnic to jen potvrzuje.

Sáhl jsem do skript ELEKTRONIKA (Krejčiřík, Rozehnal, Vobecký, Záhlava) z ČVUT, je to taková malá bible, když má člověk okno a už opravdu si nevzpomene ani na Ohmův zákon, a tam je napsáno třeba "zesílení A=30,3dB". Je to čistě věc zvyku.