Při hledání úplně jiných tranzistorů jsem narazil na prastaré, použité kusy BD434 od STM a 2x BD436 od Philipse.
Podle kódu asi zjistíte, jak jsou starý-zcela jistě jsou z něčeho kuchaný - TV, monitor, zdroj, cokoliv je možný.
Říkal jsem si - Milan je chce použít jako koncáky v tom svým SE Temelíně a určitě bude mít radost, když mu změřím průběh jejich bety, aby věděl, na čem je a jak pěkně padá s proudem.
Pěkně po půl ampéru, od 0,5A do těch dovolených 4A.
To jen aby se vědělo, jak tlustou sukovicí budou po řiti dostávat budiče.
Zásadně jsem všecky tři měřil při Uce=5V. Tam ani při těch plných 4A nehrozí vyjetí ze SOA ani na DC křivku.
Měřím při tomto napětí i daleko onačejší tranzistory a drtím je raději proudem. To se mi zdá z hlediska strany buzení takový průkaznější měření, než cokoli jiného. Je to třeba velice dobře vidět u lepších-větších SanKenů i lepších modelů od ONS.
Zdroje jsou
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Mám možnost zadní svorky měřáku /zdroj Uce a Ic/ dát na jinej, vedlestojící externí régl-stábl až do 25A.
Můžu takhle v rámci napěťových i proudových experimentů, někdy na hranici zdravýho rozumu klidně naprat třeba do takový průměrný KD3055 dvacet ampérů a sledovat, co se bude dít s bázovým zdrojem, třeba při případným zkratu zdroje, kam se 3055 převážně dávají.
Je to někdy fakt zajímavý vidět.
Každý slušný zdroj, co nedělal Zátopek či Vlček se musí umět zkratu ubránit bleskovým odbuzením, někdy na to stačí i dvě diody a odpor. A potichu nespoléhat na to, že to nějaká ta KD502 či KD3055 nějakou chvilku vydrží.
Ať se vrátím k BD43x:
Jednu tu Philipsku /označená 1/ jsem si dovolil na asi 5-7 sekund, než nastavím Ic a odečtu Ib, mírně vydusit ztrátou trochu nad 36W, přesněji 40W. Nechal jsem fičet kolektorem dovolený 4A, jen jsem zvedl Uce na 10V.
Chlazená byla opravdu luxusně - bez podložky, na perfektně rovným neeloxovaným povrchu, prostě podmínky zvané skoro ideální. Od těch úplně ideálních se liší jen tím, že okolo nich neproudí 5°C studená voda..
Podvědomě jsem čekal lítající plast, však to znáte všeci, co ty dnešní, až na morek ojebávaný polovodiče umějí provádět.
Zapomněl jsem prostě na to, že jsou to kousky nejmíň 15, možná ještě víc roků starý. Z doby, kdy se ještě tak hrozně moc nevojebávalo.
Přežila to v pohodě a dokonce ta BD436 č.1 měla i v tomto, pro dnešní polovodiče destrukčním režimu, ještě i slušnou betu! Pořád kolem 150, když už jsme u tohoto režimu, no prostě neuvěřitelný!
Přitom dřív tohle uměly skoro všecky tranzistory..?
Ty Philipsky jsou ty jejich klasický, plast barvy holubí šedi a se zkratkou Ph. Na fotkách je to na hovno vidět, holt neumím fotit.
Ty šediváky podle mě nejsou tranzistory, vyrobený touto civilizací, nebyly určený pro běžný používání touto skurvenou civilizací a taky nejspíš nejsou vyrobený na této planetě.
Zatímco ten jeden kus BD434 STM určitě ano.
Těšil jsem se, jakou budeš mít Milane radost, že sis prozíravě vybral tak dobrý a přitom laciný koncový tranzistory..
No, dneska jsou BD433/434 k dostání převážně jenom od STM, vyrábí je i šmejdový firmy, jako CDIL či UTC. Navíc všude vidím jenom vyšší čísla, nebo rovnou modely BD441/442.
Jestli se něco zásadního v technologii nezměnilo, tak jsem Tě tím svým měřením asi moc nepotěšil..nebo ano?
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Protože tyhle bédéčka řady 4, jakkoli jejich parametry vypadají skvěle, tak pokud by měly mít parametry, jako ten měřený BD434 STM, ale na vyšší napětí /BD441-BD442/, bál bych se použít je i jen jako trochu silnější a rychlejší budič. Natož tak koncovej tranzistor, byť jde o Jurkovo zapojení a napájení od 10V do 17V. Ani do 4R žádný velký gaisty nepotečou..
Opravdu bych Ti Milane doporučil napřed od každý slušný firmy, co je ještě vyrábí /STM, ONS, FAIR/ koupit jeden až tři celý páry a ty změřit podobně, jak jsem to proved já.
Tyhlety levný tranzistory se můžou, firma od firmy, klidně lišit o 300% v tý betě u větších proudů, jako se to ukázalo teďka. Nespoléhal bych na to, že budicí BD135/136 dají 1,5A - je to tam dost podobně, jako u těch čtyřek, dokonce ještě BD711/712 mají při vyšších Ic s rozumnou betou problémy, o BD911/912 ani nemluvím. Všecko laciný tranzistory...
Nejlíp mi z těch TO220 vyšly 2N6488/2N6491 koupený v Ecomu, co mají při 5V/6A betu ještě přes 70 /měřil jsem 3 páry/. ale už to holt nejsou levný tranzistory, protože ONS...
Napsal bych do rubriky o polovodičích /co tu samozřejmě není, jen součástky obecně, do který každý cpe všechno vč. modulů z Ebay.../ kraťoučký článeček o tom, jak jsem dopad já, při výběru-měření relativně levných a zároveň dobrých koncáků v TO220.
Hranice Uceo byla stanovená na 70-80V a při proudu 5A nesměly mít betu menší, než 50.
No, nakonec jsem teda vybral - měl jsem předem koupený od každého komplementu 3-4 páry. Nebyly to ty 2N6488/2N6491, protože ty už nejsou levný.
Potřebuju "něco", co bude stát jako celý komplement v TO220 do 30,-Kč vč. DPH. TO218 jsem už předem vyloučil, přestože takový ty TIP35/36 by mohly mít při 4-5A ještě betu slušnou.
Výborný byly kdysi prodávaný BD745C/BD746C od Power Innovations, ale už jsem je nikde neviděl
Ale co jsem při tom výběru všecko zažil, včetně odepsání jedněch škaredě škrábnutých brýlí, tak to je vyloženě na klasickej rodokaps pro bastlíře
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Tak dobrou chuť Milane
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)