[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

danhard píše:To ji nepochopil, že je to jen hypotetická jízlivá poznámka ?
...
A na co by Ti takový odkaz byl ?

Na co by mi takový odkaz byl? No přece na to, abych pochopil to základní a to proč do toho sereš nějakého soustružníka a to ještě podřadného, jako bys sám byl nadčlověk. Pokud chceš znehodnocovat práci někoho, tak to je tvůj a jeho problém, ale pokud si do toho bereš ukázku soustružníka jako nějakého podřadného dělníka, tak se to nebude líbit ani BOBOBOvi, protože on na té úrovni je také, natož jiným, co to umějí.
Proto, abych se k tomu blbě nevracel, tak tam dávej do těch přirovnání raději cigány. Těm vadit nebude, ti mají své dávky.

danhard píše:Nenapsal jsem tam, že derivace se rovná přímce !

Kde jsi to nenapsal?

danhard píše:Tečna je popsaná bodem na křivce a směrnící přímky, která jím prochází. Je v tom nějaký problém, že jsem napsal, že je derivace popsaná jako tečna ?

Ne není, pokud víš, že tečna je přímka. Proto většinou jen sklon tečny ve vyznačeném bodě odpovídá derivaci funkce. Ale derivací je více druhů podle toho, co tím básník chce říci. Nejlépší bude si toto:

Historické definice vyjadřovaly derivaci jako poměr, v jakém růst či pokles závislé proměnné y odpovídá změně nezávisle proměnné x. Nejjednodušší představa o derivaci je, že „derivace je mírou změny funkce v daném bodě, resp. bodech“.

p32 píše: Na co by mi takový odkaz byl? No přece na to, abych pochopil to základní a to proč do toho sereš nějakého soustružníka a to ještě podřadného, jako bys sám byl nadčlověk.

Reaguji adekvátně na příspěvky Jura80.
Na Tvoje OT příspěvky reagovat nebudu.
Co si o Tobě myslím sem psát také nebudu, zablokovalo by to vlákno

p32 píše:

danhard píše:Nenapsal jsem tam, že derivace se rovná přímce !

Kde jsi to nenapsal?

danhard píše:Tečna je popsaná bodem na křivce a směrnící přímky, která jím prochází. Je v tom nějaký problém, že jsem napsal, že je derivace popsaná jako tečna ?

Ne není, pokud víš, že tečna je přímka.

A hodnotou se derivace rovná vlastností té přímky, směrnicí

danhard píše:Co si o Tobě myslím sem psát také nebudu, zablokovalo by to vlákno

Nepiš, mě to ani nezajímá. Mě zajímalo jen to, že se navážíš do jiných profesí, kterým očividně nerozumíš (to mně nevadí), a tím sám vytváříš OT. Jo a pokud jsem tě trochu vypěnil, tak to nebylo nic osobního.

danhard píše:A hodnotou se derivace rovná vlastností té přímky, směrnicí

Myslím, že ne. Jde v tom případě jen o vlastnosti sklonu přímky v tom bodě, ale ne celé přímky.

Tak jdi laskavě jinam a nezasírej toto vlákno.

Může to být i nekonečně krátká úsečka

Ale účel to splnilo, že?

No, zatím Jura80 své kraviny nepochopil, tak to asi k ničemu neposloužilo.
Přispívej radši do vláken, kde rozumíš meritu věci.

Pokud děláš derivaci sečnou, jinak to numericky ani nejde, tak tě nezajímá směrnice v krajních bodech, ale přímky obecně.

A zase k tomu můžem napsat stránku definicí, kdy a jak to platí a udělat si k tomu hafo matematických důkazů.

Mě stačí, že mám v simulaci funkci D(y) a když ji vynesu do grafu se stejnou osou x, tak je to derivace grafu y=f(x).

p32 píše:

danhard píše:A hodnotou se derivace rovná vlastností té přímky, směrnicí

Myslím, že ne. Jde v tom případě jen o vlastnosti sklonu přímky v tom bodě, ale ne celé přímky.

Ano tím to bude, je to jasné, přímky genitálního matematika p32 mají asi na přímce směrnici v každém bodě jinou.
Věřím Tvé pravdě, já jsem jen naprostý matematický břídil, ale udělej laskavě matematický důkaz

p32, Ty magore jeden, nemůžeš mně ho přece takhle deptat na vařené nudli. Pan inženýr pak na mě nebude mít čas, a jak mu pak budu schopný vysvětlit, jak funguje JS (= Jurův sedmiwat), když už teď je to takový problém s jeho chápáním jednoduchých souvislostí?

danharde, podřadný soustružník by ti rád dovysvětlil, jak je to s tím gm- doubling u koncovýho stupně zesilovače JS. K tomu, aby klesl klidový proud kolektoru jednoho z koncáků na malou hodnotu, řekněme několik mA, potřebuješ změnu napětí na jeho kolektoru několik desítek mV (od oka, když si to zjednoduším). Stejných několik desítek mV, ale v opačné polaritě, ale vyvolá několikanásobný vzestup kolektorovýho proudu v koncáku opačné polarity. Kolektory obou koncových tranzistorů se chovají jako napěťový zdroj s nelineárním výstupním odporem. Při zvyšování výstupního proudu je naopak vyšší hodnota R18 a R23 obrovskou výhodou, protože jen dvojnásobný vzestup kolektorovýho proudu T11 nebo T12 vyvolá řádovou změnu proudu přes T13 nebo T14. Takže abys dostal koncový stupeň JS do stavu, kdy padne klidový proud jednoho z jeho koncových tranzistorů k hodně malé hodnotě, musíš ho na to nejdřív pořádně vybudit. To jsem ale teď všechno strašlivě zjednodušil. Ale v základu to více méně platí a nejde vrtat se v tom do podrobností. Prostě a jednoduše, větší klidový proud tady přináší obrovskou výhodu (pro danharda: oproti běžným EF). Opět to nechápeš? Pokus se, prosím tě, ať to zase nemusím vysvětlovat pořád dokola.

Ta poznámka s tím proudovým buzením od VAS je sice hezká, ale bezpředmětná. Stačí zvýšit proud budiče a konec bude buzený víc napěťově než proudově. Například při proudu VAS 20mA klesne zkreslení přes celý zesilovač na myslím 0,006%. Tebou zmršená varianta tohle nemá šance dosáhnout, ani kdybys jí to rozkazoval a nadával jí do hňupů, buranů, nebo pablbů. To protože jí strašlivě klesá zesílení s výstupním proudem, takže má THD několik %. Způsobuje to použití měkkýho děliče R19+R26 a R22+R27.

A propos, ještě musím dodat, že můj průběh zesílení jsem neměřil na sinusovce, ale na obdélníku. Tím se prakticky rovná derivaci převodní charakteristiky, tj. derivaci funkce Uvýst=f(Uvst). A tím krásně dokazuje, jak nás tady všechny se svým tigrem 2 chceš oblbovat. Měřit to na sinusovce, celý průběh by se "vyhladil" trochu podobně jako u klouzavýho průměru a žádný případný hrbolky (který ale neexistují) by tam nebyly vidět.

Věděl jsem, že jsi tu derivaci nepochopil
Nech si vysvětlit od Brety, nebo Bernarda, co jsi takto měřil.
Napsal byt Ti to matematicky, ale to by jsi stejně nepochopil.
Ale můžu to zkusit zobrazit

jura80 píše:...........Prostě a jednoduše, větší klidový proud tady přináší obrovskou výhodu (pro danharda: oproti běžným EF)...........

A k tomuhle účelu nám právě slouží vrabčí hnízdo a osciloskop se sondou, napíchlou na emitor nebo na kolektor T8. V těch dvou místech se právě krásně ukáže, jakým průběhem musí NFB zesilovače dorovnávat zkreslení konce.

Ty máš nějaký fetish na derivace? Nebo nějaký trauma z mládí ze školy ("zlý" matikář)? Jéžišmarjá...

Schema modelace