Co nebrat z Hadexu ?

[Hydrawerk]

No je to převlečený Camelion. https://www.westinghousebattery.com/cze ... ntakt.html

2014
Camelion was assigned as the Licensee of Westinghouse brand by the Westinghouse Electric Corporation for production and world-wide market exploration of the battery and flashlight products.

http://www.camelionbattery.com/en/Milestone.aspx

[ransom]

U TME nakupuju věci u kterých mi záleží na původu. Třeba běžný typ tranzistoru ti nabídnou od různých výrobců a za různé ceny. Vybereš si od nejlevnějších noname po značkové za trojnásobek. Všecky s rodokmenem.
Ty podivné kondy nevyslovitelného výrobce z mého předchozího příspěvku se zatím zdají být v pořádku. Kapacita v toleranci, ESR pod rozlišením mého měřáku. Svodový proud při 50V, minutu po připojení na napětí pod 300uA a klesá. Zbastlím si přípravek a zkusím je potrápit pulzním proudem za usměrňovačem. Pokud obstojí, no tak jako noname za pár drobných, někam do lineárního zdroje nebo na opravu něčeho obyčejného, proč ne. Životnost čtyřicet let bych opravdu nevyžadoval.
Tedy až na to, že vím od koho aktuálně koupit Nichicony 12mF/63V po dvou éčkách. (Než mu dojdou.)

[Sinuhet]

Dakujem za rady ohladom nakupu v TME. Idem to skusit, uz nemam chut objednavat Cinu a cakat co mi v skutocnosti pride za fake. GM casto veci co potrebujem nemaju a cakacie lehoty su dlhe, inak mam dobre skusenosti.

[Lojza1]

Frézky ze sady
https://www.hadex.cz/p102b-sada-frezek- ... ce---10ks/
jsem vyzkoušel zatím na FR4. Zdají se mi použitelné a velice užitečné, přestože se jejich břity na první pohled nezdají kdovíjak ostré. Šlo o několik drobností a nepozoroval jsem opotřebení. Za tu cenu to bude sotva tvrdokov. Ostatně i poměrně drahé dvoubřité tvrdokovové frézky od Proxxonu, které používám, jsou spotřebním materiálem.
Naopak u sady frézek
https://www.hadex.cz/p102f-sada-frezek- ... ce---20ks/
je zpracování děsivé a materiál vypadá blátivě. Už od pohledu jsou k ničemu. Přiznávám, že jsem je ještě nevyzkoušel, protože mi připadá nemožné vymyslet zkoušku, při které by obstály. Nebrat ani zadarmo.
Nevyzkoušel někdo nějaké další nástroje z oddílu
https://www.hadex.cz/_90vrtaky-naradi-p ... =&zmcena=x
jako například stromečky
https://www.hadex.cz/v452d-vrtak-stupno ... 0mm4-32mm/
a
https://www.hadex.cz/v452-vrtak-stupnov ... tol-craft/
?
Z jiného zdroje, ale tematicky související. V TME jsou trochu schované tvrdokovové vrtáky za hezkou cenu vhodné pro PCB.
https://www.tme.eu/cz/katalog/vrtaky-os ... 38;&page=1
Bohužel všechny průměry pod 2 mm jsou po pěti kusech. Vzal jsem pětici 0,8 mm, ale pro jiné průměry je to moc kusů. Nechtěl by se někdo podělit při nákupu nějaké rozsáhlejší sady?

[Celeron]

Frézky ze sady
https://www.hadex.cz/p102b-sada-frezek- ... ce---10ks/
jsem vyzkoušel zatím na FR4. Zdají se mi použitelné a velice užitečné, přestože se jejich břity na první pohled nezdají kdovíjak ostré. Šlo o několik drobností a nepozoroval jsem opotřebení.

To jsou mezi modeláři známý "kukuřice" ideální do 2D CNC routerů na "vyřezávání" z překližky, balzy a laminátu. Snáší to docela velký rychlosti posunu. Na plasty je to horší, na plechy špatný, zapatlávají se. Kdyby měli balení po 10 ks stejnýho průměru v rozsahu 1,2 až 1,8 mm tak bych hned bral.

[JirkaZ]

Lojza1:

zkus prosím ty frézy https://www.hadex.cz/p102b-sada-frezek- ... ce---10ks/ takto:

1) magnetem (nejlépe neodymovým apod.) a porovnej sílu nutnou k odtržení s ocelovým předmětem stejných rozměrů

2) škrábnutím do skla nebo keramiky s glazurou - udělá to rýhu?

Díky.

[Lojza1]

Celeron: Já jsem si kukuřici koupil primárně pro drobné obrábění z ruky, protože dvoubřitá tvrdokovová frézka se bez tuhého vedení nástroje nadá udržet, aby povrch neokousala nebo se rovnou neoštípala či nezlomila. Celkem se dá udržet mnohabřitá normálně šroubovitá, nekukuřičná fréza. Takové nabízí Proxxon, ale je to nějaká nástrojovka (pokud si vzpomínám, tak prý s vanadem), pro obvyklé otáčky málo odolná a ne dost levná.
Ale použít se ta kukuřice jistě dá i v souřadnicovém vedení. Souhlasím, že by se hodila nabídka jednotlivých průměrů. Ale právě u souřadnicového vedení je to někdy trochu otázka lenosti přizpůsobit se dostupnému menšímu průměru. Připadá mi, že ten odstupňovaný soubor průměrů je vhodný právě pro úhledné obrábění z ruky. Já v miniaturní frézce plánuji dál přinejmenším na PCB a ocel používat ten dvoubřitý tvrdokov. Ten se na čelních hranách dá nějak dobrušovat a přece jen je trvanlivější. Ale na krabičkách z ABS jsem nedávno podélné břity z tvrdokovu opotřebovával nečekaně rychle a trochu ztupené hrany pak při záběru na celé tloušťce stěny cca 2 mm způsobovaly drnčení a okousávání, se kterým jsem podle přípravné zkoušky nepočítal. Pro takové případy bych chtěl zkusit i tu kukuřici. Sice to asi není tvrdokov, ale zase těch břitů má k opotřebení víc.

JirkaZ:
1. S magnetem je sílu těžko posoudit k nějakému solidnímu závěru. Přitahuje ocelové i tvrdokovové frézky a přitahuje i tu kukuřici.
2. Pod ruku mi přišla trubka z taveného křemene, tvrdokovový vrták a kvalitní ocelový jehlový pilník. Škrábe do ní obé zmíněné i ta kukuřice.
Spíš bych to bral podle ceny. Nepodceňuji čínské soudruhy, ale ani vybrosit tolik subtilních břitů do tvrdoovu by asi nemohlo být úplně zadarmo.

[JirkaZ]

Lozja1: no, pokud u té přítažné síly magnetem nevnímáš zásadní rozdíl, pak ty frézy z Hadexu budou ocelové, možná s příměsí Co apod. a dobře zakalené..

Jde o to, že karbid wolframu feromagnetický je, ale poměrně slabě.

Slovy popsáno je to asi takto: zatímco ocelovou tyčku neodymový magnet drží stylem "ty jo, to je silnej magnet", tak tu tvrdokovovou tentýž magnet jen něco jako "starý unavený feritový". Prostě je tam násobný rozdíl.

Jedná se mi přitom o frézu z jednoho kusu tvrdokovu, ne že tělo je z oceli a špička HM (takových je taky dost).

Svoje by řeklo i zvážení a alespoň orientační výpočet objemu. Karbid wolframu má zhruba dvojnásobnou hustotu než ocel. Praktik to při potěžkání nástroje vnímá i hmatem.

[Lojza1]

Mně to podle magnetu nepřišlo nějak jednoznačné, ale spíš tak na úrovni tvrdokovu. Díky za podněty k zamyšlení, bral jsem to moc povrchně. Jasně, wolframem se přece hospodárně nahrazuje zlato v cihlách. Když potěžkám v prstech kukuřici a tvrdokovový vrták s ocelovou stopkou stejného průměru a délky, přijde mi ta kukuřice nápadně těžká. A taky je její nepovlakovaná stopka tvrdokovově tmavá. I obrobený povrch stopky vypadá v detailech jako broušený tvrdokov. Takže ono to opravdu vypadá, jako by celá kukuřičná sada byla kompletně z tvrdokovu včetně stopek. Jakkoliv mi to za tu cenu připadá podivné. Fréza za dvacku i s titanovým povlakem, dopravou a obchodními maržemi.

[JirkaZ]

Ony v tom karbidu wolframu můžou být ještě příměsi, třeba feromagnetický nikl a pak bude ta přídržná síla větší.

[Lojza1]

Ano, jsou různé varianty slinutých karbidů wolframu. Já bych už bral jako velmi pravděpodobné, že to i přes tu cenu opravdu tvrdokov je. Jak jsem o kousek výš zmínil vrtáky z TME, považuji za přiměřené, že mají ocelové stopky, a i tak mi připadají levné. Před časem jsem ve zdejších celkem lidových Kovonástrojích koupil podobný vrták tak čtyřnásobně dráž. Takový je dnešní svět, že cena takové věci na evropském trhu závisí spíš na výrobních objemech, nákladech na dovoz a maržích, než na evropských představách o ceně lidské práce atd. Když vidíme ceny plošných spojů zadávaných do Číny, můžeme si domýšlet, s jakými náklady včetně vrtání je tam jejich výroba spojena. A tak to pokračuje až k tamním finálním výrobkům. Asi nám kukuřice naznačuje, jaká je správná cena takových nástrojů.

[Celeron]

Souhlasím, že by se hodila nabídka jednotlivých průměrů. Ale právě u souřadnicového vedení je to někdy trochu otázka lenosti přizpůsobit se dostupnému menšímu průměru.

Tak ono když ti prdne poslední kukuřice průměru 1,2 mm tak pokud nemáš další, docela to otráví předělávat v CAMu data na jinej průměr. Občas se nezadaří jen změnit průměr nástroje v tabulce a musí se do toho hrábnout ručně co může být na plachtě překližky s třeba padesáti různejma dílama docela vopruz. No budu muset kukuřice 1,2 a nebo 1,5 někde objednat, už jich mám jen 2-3 ks od každý. Prostě občas prdnou. To takový kukuřice 3,15 mm neprdnou nikdy, jen se tupí. Ale na 2D routování je to moc velkej průměr a mnohem víc bordelu na odsávání.

[Lojza1]

Celeron: Díky za zkušenost z praxe. Já tuto oblast obrábění ještě nemám osahanou, frézuji si ve 3D s ručními posuvy typicky kusově.

[Lojza1]

Máte někdo názor založený na zkušenostech na desetiotáčkové potenciometry

https://www.hadex.cz/hledat/?search=u770
?

Mně připadají přinejmenším za tu cenu dobré, ale zatím jsem jen vybalil vzorek 50 kΩ, trochu ho protočil a koukal přitom na ohmmetr. Má trochu retardační charakter zajištěný viskózní vazelínou. Jinak je chod hladký a neměnný, jen u dorazu jsem si všiml nějaké nestejnosti. U Mousera stojí kusově desetinásobek. Koukám, že si Hadex koupil slušnou hromádku hodnoty 10 kΩ, ostatní hodnoty v menším počtu.
Trochu znám a používám tuzemské Aripoty, víc východoněmecké desetiotáčkové, které se tady prodávaly docela levně v hodnotě 10 kΩ. Aripoty mívají lehký chod, ty z NDR mají chod nepatrně drsnější. Mechanická konstrukce je zaměřená na vysoké nároky. Ale už se špatně shánějí a neseženou se tak levně, jako v minulosti. Mimochodem, u jednoho z NDR jsem potřeboval maximálně jemné a stabilní nastavení dělicího poměru jezdcem. Ukázal se až překvapivě dobrý. Jezdec stabilně zapadá mezi závity spirálky odporového drátu a připadalo mi, že přestože sousední závity zkratuje, elektricky mezi nimi kontakt nešumí. Má pak v daném zapojení smysl ještě jemné doladění cermetovým potenciometrem v rozsahu několika skoků jezdce po spirálce. Ty nové, podle označení maxické Bourns viz datasheet

https://cz.mouser.com/datasheet/2/54/3590-1989906.pdf

nejspíš nebudou mít tak solidně ukotvenou osu otáčení, protože k tomu ani nemají potřebnou délku. Spíš to vypadá, že ložiska jsou kluzná. Nemám zatím vzorek s menším odporem (s hrubší spirálkou), ale předpokládám, že přesné a stabilní nastavení polohy jako u toho zmíněného z NDR by nebylo možné. Elektrický skok je u vzorku Bourns 50 kΩ zhruba desetitisícina rozsahu. Katalogová hystereze je uváděna do 1°. Prostě nevypadají tak precizně, ale za 50 Kč + DPH mi i tak připadají zajímavé. Aripoty byly koncipované typicky pro zpětnou vazbu v přesných servech, východoněmecké primárně asi také. Bourns vypadají spíš jako trimry pro relativně jemné a stabilní nastavení, přestože se uvádí linearita odporové dráhy.

[JirkaZ]

Hm, ty poťáky z Hadexu mi připadají z téže PRCácké líhně jako SR Passives z TME.

No a když jsem porovnával tuto "značku" s výrobky např. Vishay v oblasti víceotáčkových trimrů 64W, tak PRCák kulhal na všechny nohy. Špatná stabilita, značná mechanická hystereze hodnoty odporu v závislosti na natočení atd.

Něco podobného bych očekával i tady.