[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Navazuju na odbočku ve vlákně o motoru z B113, kam to tak úplně nepatří.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 92#1045892
Motorek z ventilátoru, o kterém se kdysi tvrdilo že je britské výroby (Goudsmit motors). Zatímco dřívější série měly často uvolněné vinutí klece rotoru (přerušené drážky nebo nějaká taková závada), nebo uvolněný rotor na hřídeli), současná várka ukazuje že výrobce ztratil schopnost navinout stator.
Ačkoliv má kostra předlisované kanálky pro uložení spodního i vrchního konce vinutí bezpečně od sebe, vede spodní vývod bokem cívky až k vrchní vrstvě vinutí kde je namáhán maximálním rozdílem potenciálů, izolace je zřejmě tak moderní, že to nevydrží. K tomu je tepelná pojistka patrně nepojistkou, nebo je nastavená na podstatně vyšší teplotu, každopádně se do vyčouzeného vinutí plastovým pouzdrem zapeče, aniž se přeruší.
Motorky jsou navíc nově (ve dvacetikusové sérii na opravu) osazeny zajímavým ložiskem, které se vymlátí ve vnitřním kroužku až na půlmilimetrovou vůli na hřídeli, rotor pak začne škrtat o nástavce statoru.

Pokrok nezastavíš.

izolované ukotvení začátku vinutí se bude časově blížit době navinutí celého statoru ....

Nevím jak tam mají načasované pracovní úkony, ale ten plastový výlisek má docela účelně vytvořené cesty pro uložení vývodů. Bohužel je to provedeno přesně opačně, spodek je skřípnutý k hladkému boku všemi vrstvami vinutí a nakonec vede k tepelné ne/pojistce smyčkou, která neizolovaně leží na vrchní vrstvě vinutí s maximálním rozdílem potenciálů. Horní konec vinutí pak vede k fastonu okolo nevyužité drážky v boku cívky pro spodní vývod.

Nejspíš to dali mastit někde dětem na kraji džungle a k těm se už informace o postupu nedostala. Technolog ani výstupní kontrola se nekoná.

Ale kona, zaplito, kruti, ide, ok to.

Ta měděnka a rez je následek požáru nebo agresivního prostředí, ve kterém to běhalo?

agresivní prostředí tam je, ale viděl jsem takhle pokryté měděnkou i kabely v instalačních krabicích v interiérech, myslím že to budou nějaké zplodiny z izolace drátů.
Hanebné jsou ty tepelné pojistky, zatavené do vinutí ale nepřerušené.

chlor v PVC izolaci kabelů je celkem agresivní, takže pokud dojde k velké tepelné degradaci izolace, kór pak ve vlhku, tak to žere měděný jádra celkem kvalitně

V případě toho vinutí motorů tam asi PVC izolace kabelů velký vliv neměla, ale mohlo se něco uvolňovat z bandáže vinutí, zvláš´t jestli ty tepelný pojistky tam byly jen symbolicky a šlo to do pořádných teplot.
Svůj vliv tam asi měla i neúdržba stroje, turbínky byly vesměs zalepeny textilním nebo jakým prachem, takže se větrák postupně jen šmrdlal naprázdno a vinutí se nechladilo.

to bylo primárně k těm zoxidovanejm kabelům v krabicích

V krabicích je to markantní, tam to ovšem drží většinou až do momentu, než bakelit chytne plamenem nebo než se utaví drát na svorce. Ani brutální ztráta izolace většinou nevadí. U lakovaných drátů to je jiné, a pokud to asijské dětské ručičky našmrdlaly koncem vinutí přes začátek, je konečná celkem jistá.

Pavlíku, PVC pro izolace vodičů a kabelů už dávno agresivní není - minimálně od doby, kdy začali "měkčený novodur" (což je jen tvrdé PVC) dělat ve Fatře Napajedla z naprosto jiné směsi, která už nepotřebovala pocínované žíly ani lanka uvnitř takové izolace.
Ještě dneska se dá nsrazit na měkčeným PVC izolované vodiče od průřezu 1mm2 výše, které musely být z technických důvodů pocínované a při instalaci takového vodiče (jednu dobu jsme to používali na kratší 100V úseky rozhlasu a v trubkách) se nesměla cínová vrstva porušit, byly předepsány podložky např. na kabelové hlavy, aby měď toho vodiče nezačala doslova hnít tím, že se nějakým způsobem z takového PVC při vyšší teplotě odpařovala kyselina chlorovodíková a napadala měď.
Viděl jsem doslova užrané konce rozhlasových ranžírových 1mm2 propojek, kde na kabelové hlavě, nebo na ježku byl nějaký otřep a otrhal to pocínování...
Současný PVC už to samozřejmě nedělá, ale soudruzi z ČLR vymysleli další způsoby, jak hloupé Evropany ojebat ještě víc.
Metody se jmenují CCA, CCS - a k tomu starý dobrý levný polyetylén, ze kterého (z šikovně rozstříhaných lahví) se v ČSSR už v sedmdesátkách šily velmi pevné nákupní tašky. PE se žlutý muž naučil vyloženě krásně pastelově barvit, takže na první pohled vůbec nepoznáte, zda jde o PVC, nebo PE. To ale poznáte kurwa rychle, když se toho dotknete páječkou a upozorňuju, že materiálů s označení CCA a CCS, se lze páječkou dotknout a zkusit je někam připájet pouze jedenkrát - vícekrát se Vám to nepodaří, i kdybyste se ----