[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kdysi jsem pár informací o linkách s vysokým stejnosměrným napětím zaslechl, ale moc jsem tomu nevěnoval pozornost.
Teď jsem si ale přečetl tenhle článek: Čína osadí pouště elektrárnami.
A v textu mě zaujaly některé informace -
1.

Výhodou je i to, že Čína má s těmito projekty rozsáhlé zkušenosti. Ve velkém měřítku dnes využívá stejnosměrné sítě ultra vysokého napětí“ (používá se často anglická zkratka UHVDC), tedy nad 800 kilovoltů, které jsou ideální pro efektivní přenos elektřiny na velké vzdálenosti.o

jak se transformuje a usměrňuje tak vysoká napěťová hladina?
2.

Zároveň má stejnosměrné vedení na stejnou vzdálenost zhruba o třetinu menší ztráty než stejné vedení se střídavým proudem.

Vždy se říkalo, že AC proud má nižší ztráty než DC, teď je to naopak?
3.

Pokud se má stavět podmořský kabel, volba je jasná už při délkách nad 50 kilometrů, protože ponořené vodiče se střídavým proudem mají mnohem větší ztráty.

Čím jsou způsobeny vyšší ztráty ponořeného kabelu? Já bych spíš čekal nižší, přeci jen je na dně moře chladněji než někde venku v létě, ne? A jak se dělá izolace na tak vysoké napětí?
4.

Dálková stejnosměrná vedení ovšem mohou do jisté míry situaci změnit. Nejen, že umožňují efektivní výměnu mezi velmi vzdálenými oblastmi, mohou také (pokud jsou dobře navržena a postavena) posloužit jako „pojistky“ proti šíření velkých black-outů, kterých se provozovatelé i veřejnost oprávněné bojí.

Tohle taky moc nechápu, přeci jen tam asi bude nějaký usměrňovač na začátku, na konci zase střídač (nebo motogenerátor), to snad přináší vyšší riziko poruch proti běžným transformátorům na AC soustavě, ne?
Co na to říkáte?

tahle si úředníci představují fyziku...

k bodu 3/ podmořský kabel, tam jsou ztráty parazitní L a C kabelu, které se uplatní u AC proudu.
Nějaké čtení zde: URL https://en.wikipedia.org/wiki/High-volt ... ct_current

ad bod 2 - ztráty ve vedení AC vs. DC. Je to to samý, jako s Einsteinovou teorií relativity - jsou vlastně dvě a jednodušší z nich je ta speciální. Střídavej proud má menší ztráty úbytkem napětí na reaktanci vedení podle Ohmova zákona, protože dovoluje na dálkovej přenos používat vysoký napětí, snadno, spolehlivě a lacino transformovatelný zase zpátky dolů na běžně použitelný hodnoty - jenomže kvůli panu Maxwellovi a jím určeným zákonitostem pokud vedení dosáhne nějakýho významnějšího přiblížení k aspoň osmině vlnový dýlky přenášenýho kmitočtu, začnou narůstat ztráty vyzařováním elektromagnetický energie do okolního prostoru - prostě z vedení se stane anténa. Narazili na to poprvé soudruzi ve Velký zemi, když zkoušeli napájet evropskou část svýho gosudárstva z elektráren postavenejch na Sibiři a vedení jim při obvyklým síťovým kmitočtu 50Hz ještě před dosažením přenosový dýlky 1000km začalo žrát výkon aniž by bylo na konci čímkoliv zatížený ... Lambda síťovýho kmitočtu 50Hz je ≈ 6000km ve vakuu, tak chvilku počítej ...

Čína kopíruje němce

Problematika je popsána tady:
https://oenergetice.cz/technologie/hvdc ... ke-energie

Když pominu ztráty při přeměně AC na DC a zpětně DC na AC, tak mě přijde, že když teče kabelem stále stejný plný proud, tak je to lepší než když ho stále zeslabuju, v jeden okamžik až k nule a pak zase zesiluju (sinusoida). Dalo by se říct že při AC využívám vodič 0,707 x méně efektivněji?

URL: https://en.wikipedia.org/wiki/Submarine_power_cable
Tady to vysvětlují, při podmořském kabelu a AC proudu, vodiče tvoří plochy kondenzátoru, a když je kabel dost dlouhý, tak proud tekoucí touhle kapacitou je nezanedbatelný v porovnání s proudem zátěže.

V kostce se dá říct, že střídavý přenos je výhodný do 440 kV, pak kvůli kapacitním a jiným ztrátám na vedení je už vhodnější DC přenos.

Přenos vysokým ss napětím se používá už desítky let: https://en.wikipedia.org/wiki/High-volt ... ct_current

U střídavého proudu působí negativně jednak kapacita vedení proti zemi i mezi sebou, což způsobuje průtok jalového proudu i bez zátěže, jednak indukčnost vedení, kvůli které na něm vzniká napěťový úbytek. Tyhle jevy se projevují i při kratších vedeních a menších napětích, než jsou stovky kV na tisíce km. Třeba u železniční trakce 25 kV / 50 Hz se projevuje indukčnost zpětného vedení (kolejnic), kvůli které na nich při větší vzdálenosti od měnírny vzniká nezanedbatelný potenciál proti zemi. U podmořského kabelu je všechno ještě daleko výraznější, protože kapacita proti zemi (vodě) i dielektrické ztráty jsou podstatně větší než u vzdušného vedení.

Že by po cca 150 letech opět začala Válka proudů?

údajně sou velký univerzity, technický centra a všechny tydle uskupení odporníků v čajně rozdělený zhruba půl napůl ke střídavýmu a stejnosměrnýmu přenosu; proto staví vysokokapacitní linky v obou s tím, že se v praxi ukáže, co je lepší

stejně těch linek potřebujou mraky, jedna výkonnější snese co, nějaký jednotky, krátce možná desítky GW? voni potřebujou přesouvat stovky až tisíce GW

No až budou přesouvat bioproud ze solárních polí na Sahaře, tak určitě

Válka proudů bylav době, kdy se dala měnit velikost napětí přímo pouze u střídavýho proudu transformátorem, nebo u stejnosměrnýho proudu jenom motorgenerátorem. Dnes, když existují měniče všech výkonových úrovní a synchronní usměrňovače, tak už se to stáčí ve prospěch DC.
U stejnosměrnýho proudu nejsou kapacitní ztráty, ani ztráty na indukčnostní reaktancí. Stejnosměrný proud se hůř vypíná, jsou složitější mechanizmy na zhášení oblouku.

Ještě jednu výhodu má DC přenos - synchronizace sítí. Spojit dvě soustavy velkého výkonu a nafázovat je - to je docela oříšek, u DC to řeší až ten střídač.