expozimetr Sverdlovsk 4

Zpráva

Nakadah · #1 Příspěvek od **Nakadah** » 21 úno 2022, 17:47

Pánové možná mi poradíte. Mám tady ruský expozimetr Sverdlovsk 4, stav uloženka. Origo rtuťovou ruskou 3-RTs-53 baterku k tomu sice mám, ale je dávno mrtvá v tom balení. Kamarád ten stejný provozuje s 3xNiMh 80mAh baterkou.

Problém je v tom, že ani "nepípne". Mrtvo. Zkusil sem jak NiMh článek od kámoše tak lab.zdroj na těch nominálních 3,75V. Při pokusu o měření akorát ukáže odběr 11mA a to je vše. Správnou expozici indikuje pomocí svitu LED diody, pak se odečítají hodnoty na kotoučku.

Uvnitř je devět ruských křemíkových NPN tranzistorů KT315b, jeden PNP KT3107b. Tři germaniové diody D9D, fůra pevných rezistorů, tři víceotáčkové trimry a jedna LED dioda. Drátový potenciometr 1K taky v pořádku. Jo a ještě optorezistor. Ten taky funguje.

Tranzistory jsem vypájel ven a proměřil na testeru součástek. Tváří se že jsou OK. Diody mají v propustném směru úbytek asi 0,2V, proražené nejsou. LED svítí. Rezistory OK. Trimry taky. No prostě to nejede, ani prd. LED prostě nerozsvítí. LED vypájená ven, normálně svítí.

Nereaguje ani na test baterky, kdy to přepínačem přes rezistor a trimr přemostí optorezistor. Pořád jen odběr ze zdroje 11mA a LED nesvítí. Kdyby někoho napadlo co ještě zkusit...

#2 Příspěvek od **jezevec** » 21 úno 2022, 19:56

Proč nezměříš jaké je kde napětí? Když zkratuješ c-e toho třetího tranzistoru od baterky, rozsvítí se LED?

Crifodo · #3 Příspěvek od **Crifodo** » 21 úno 2022, 20:13

Jestli jsou součástky OK, napájení taky, tak už snad leda jen plošný spoj.

zkus to od konce, přeruš spoj na bázi KT315 třetího odzadu (co vede na ten pnp) a přiveď tam přes nějaký odpor třeba 10 k proměnné napětí z laboratorního zdroje.
Při dosažení asi 1.2 V by se měla LEDka skokově uzavřít.

#4 Příspěvek od **Hill** » 21 úno 2022, 20:14

Obávám se, že už je rozpadlý fotoodpor, častá to bolest u expozimetrů Leningrad 7. Potmě i za světla stále stejný odpor a úplně mimo měřicí rozsah.
Ale to zjistíš, až to zprovozníš.

LojzaFernet · #5 Příspěvek od **LojzaFernet** » 21 úno 2022, 20:35

Docela by mne zajímal účel té opravy, jestli to chceš opravit jako výstrahu příštím generacím, aby viděli jak chodil "stroj parochodnyj", nebo to chceš poslat jako náboj do kanonu na ukrajinskou frontu? Dneska i nejlevnější foto šmejd made in china má měření expozice násobně kvalitnější. A pokud pracuješ třeba s ČB starými foťáky, tak ty, co stály za to, měření expozice mají většinou taky v těle foťáku.

Nakadah · #6 Příspěvek od **Nakadah** » 21 úno 2022, 21:26

Pravda, stejně si expozici měřím appkou v mobilu. Díky za váš čas pánové, já s tím dál nervy ztrácet nebudu.

Už sem měl jeden a nešel doladit. Kamarád si ho vezme, použije z něj nějakou součástku. Foťáků a kamer mám fůru, nakonec jsem se všeho ruského zbavil (Zenity, Quarzky). Mimo objektivů samozřejmě, to rusi uměli dobře. Zbývá jen FED-5, uloženka z roku 1992. Snad ho dá p. Blažek dokupy, když ne tak taky poletí.

Crifodo · #7 Příspěvek od **Crifodo** » 22 úno 2022, 11:51

stahovat kalhoty před pár ss vázanými tranzistory je možná předčasné, ale dle vkusu...

ohledně měření samotného, tipnul bych si, že tak 90 % uživatelů 30- nejen že by neuměla změřit expozici diskrétním expozimetrem, ale nejspíš ani neví, co nějaká expozice vůbec je. K čemu taky, mobilem naseká 1400 snímků expozičně správných a ten samej den je vyblije na fejcbůk. A tak to má být.
Nějaká negativní/pozitivní laboratoř kvůli 36 políčkám je už vůbec divná obsese. Dneska i nepříjemně drahá.

Nakadah · #8 Příspěvek od **Nakadah** » 22 úno 2022, 14:14

Není to obsese, je to koníček. Že je to drahé? Věc pohledu. Někomu nevadí utratit měsíčně X tisíc ve virtuální hře za virtuální věci. Někomu zase nevadí si 1x za měsíc koupit 16mm barevný Kodak do kamery za 2500 a pak si točí zahrádku, zvířátka, kaktusy ve skleníku. Každý se baví jinak.

Můžou ty ruské křemíkové tranzistory nefungovat, i když se tváří na testeru OK?

LojzaFernet · #9 Příspěvek od **LojzaFernet** » 22 úno 2022, 14:25

Můžou, je lepší je změřit pod napětím, ideálně na nějakém testeru nebo multimetru s tranzistorovým měřením. Taky je možné odporem "poškádlit" jejich bázi a sledovat jak se zachovají, tyhle "atomový" tranzistory leccos snesou. Je ale potřeba si to trochu spočítat a dělat to s rozmyslem.

#10 Příspěvek od **Hill** » 22 úno 2022, 15:04

Tranzistory určitě fungují, ale ještě pořád máš nějakou prasklinu ve spojích nebo vývod cínem jen přilepený.
Fotoodpor zatím neřeš, první musí chodit kontrola baterie.
Stavem ruských CdS fotoodporů jsme se zabývali například tady.
Dlouhodobě stabilní expozimetry jsou dodnes ty s křemíkovou fotodiodou v modrém pouzdře SBC (Slicon Blue Cell), nejznámější u nás jsou asi od firmy Metz. Modrý filtr na fotodiodě upravoval její spektrální citlivost co oblasti viditelného spektra.
A po 1 lx umí měřit čidla Intersil s I²C rozhraním, takový expozimetr vznikl například zde. S výhodou je pro zobrazení využito skutečnosti, že co expoziční hodnota EV nahoru, to poloviční expozice a naopak, tedy rotací binárního čísla v registru se jen zjišťuje, která první váha je v jedničce nebo ne. Na nižší váze je polovina EV, na další čtvrtina atd., ale i ta čtvrtina je většinou zbytečně přesná.

Crifodo · #11 Příspěvek od **Crifodo** » 23 úno 2022, 09:13

Nakadah píše:Není to obsese, je to koníček.

Řekl jsem totéž, jen jinými slovy. Slovo obsese nevnímám nějak negativně. Navíc tady to předpokládá určitý nemalý vklad aktivity a knowhow, na rozdíl od dneska častého tupého konzumu. A k dobovému aparátu patří dobový expozimetr, to je v pořádku.
Chemická fotografie bohužel dneska drahá je, a to nejen v porovnání s digitálem ale i ve všemožných přepočtech kupní síly kdysi a potom. Je to dáno přesunem mezi výlučné malosériové zájmy. Mně se navíc nelíbí přechod v papírech z barytu na ten igelit, je to takové nepříjemné na dotek.
Kinematografie je pěkná, ale je to nezadržitelně spojeno s ojížděním projektorů, drapáků, nové už nebudou. Do toho nové přírůstky titulů je dosti nepraktické.

Hubert_79 · #12 Příspěvek od **Hubert_79** » 06 bře 2022, 10:59

Crifodo píše:...

Čtu tvoje reakce delší dobu a nedá mi to. Proč pomalu děláš blbce z každého, kdo neumí s expozimetrem a dnes fotí třeba digitálem? Už v 90. letech (kdy jsem začínal fotit) nebyl externí expozimetr pro 99,5% fotografií potřeba. Noční fotky, měření dopadajícího světla, tam jo. Ale jinak? V té době byly foťáky na film na technologickém vrcholu, už nebylo co víc nabídnout.
S expozimetrem (myslím, že jsem měl taky nějaký Sverdlovsk) jsem si v počátcích focení užil, měl jsem Prakticu L2 a ta neměla měření. Když jsem pak měl Olympus OM 40 (mimochodem tak nějak ze stejné doby, co ta Praktica), tak to bylo jak když se přesedlo z Wartburga do Mercedesu.

pepik9 · #13 Příspěvek od **pepik9** » 06 bře 2022, 11:24

Jako dítě jsem udělal pár fotek tátovou Flexaretou, říkal mi, jakou clonu. Když jsem si pořídil svou L2, koupil jsem expozimetr Leninngrad 7 prostě proto, abych měl nějakou jistotu při horších světelných podmínkách a nějak se to naučil. Když jsem ho po létech zas vytáhl, byl také nefunkční.

Hubert_79 · #14 Příspěvek od **Hubert_79** » 06 bře 2022, 11:30

Hlavně jsem si díky tomu vypracoval celkem odhad, ve spojení s barevným negativem, co snese ledasco jsem kolikrát neměřil každou fotku.

#15 Příspěvek od **Hill** » 06 bře 2022, 13:42

Crifodo píše:...Mně se navíc nelíbí přechod v papírech z barytu na ten igelit, je to takové nepříjemné na dotek.
Kinematografie je pěkná, ale je to nezadržitelně spojeno s ojížděním projektorů, drapáků, nové už nebudou. Do toho nové přírůstky titulů je dosti nepraktické.

S prvním bodem, tedy omakem, jsem si starosti nedělal, naprostá většina fotek nebyla pro mě. Výhodou těch igelitových bylo, že se daly zpracovat při 30°C, to zkrátilo dobu posouzení správné filtrace z 70 minut (PM20 měly limit 25°C, ale musely se udělat komplet včetně vyleštění, mezitím se barva měnila) na 7'45" u PM30 nebo PM312. Navíc fotky na PM20, byť nalakované Pragosorbem proti vlivu UV záření a zavřené v albu, ztrácejí barvy. Na PM30 není po 40 letech ztáta barev pozorovatelná. To je, řekl bych, daleko důležitější výhoda, než nějaký omak.
Můžu být jakkoli nakloněn klasickému procesu negativ - pozitiv, přesto musím uznat, že technologie vykročily jiným směrem. Lázně na fotopapíry bych si ještě dnes uměl navážit sám, ale proces C41 na negativy už je kvůli jednomu dvěma filmům za rok příliš drahý a minilaby za posledních 20 let značně prořídly. Pro Flexaret VII jsem našel zájemce, který ho skutečně používá, tak jsme mu ho věnoval. Praktiku L2 jsem si ještě nechal, ale většinu roku tiše odpočívá. A to zažila doby, kdy tisíc snímků za rok nebylo nic zvláštního. Však už má druhou závěrku.

Pokud jde o tu kinematografii, s tím souhlasím. Navzdory pečlivé údržbě a bezchybnému mazání se zvětšují vůle v transportních mechanismech projektorů, tedy i neklid obrazu a opotřebení perforace filmů, všudypřítomný prach přidává do obrazu další a další škrábance. Takže pohyblivé obrázky jsou dnes vhodné především pro dlouhodobou archivaci na černobílém filmu (je jedno, jestli analogového obrazu rozděleného na RGBY složky nebo digitálního zvuku) s tím, že se utěsněný archiv otevře řekněme jednou za 50 let nebo ještě později.