Stránka 1 z 3

Energie Měsíce

Napsal: 17 bře 2022, 07:59
od jardavysocina
Tak jsem večer u sklenky vína přemýšlel nad tím nesmyslem "Green Deal" a tak mě napadlo toto ; když se při fází měsíce přesouvají miliardy kubíků vody v mořích sem a tam a existuje i několik elektráren , které na tomto principu pracují , že by nebylo špatně tuto " energii" měsíce využít i na souši .
Fungovala by i v noci , kdy slunce nesvítí a tudíž solar zařízení mají šlus .
Je proto smutné, že svět se chystá letět na Mars ale tento druh energie , kterou zná lidstvo od nepaměti, neumíme nijak využít . . .
A že působí i na lidskou mysl je víc než známé .

Jarda

Napsal: 17 bře 2022, 08:12
od Artaban001
A jak by jsi si to představoval? Jinde, než na rozlehlých vodních plochách slapový jevy nejsou tak výrazný, aby se daly využít. Navíc si myslím, že masívní využívání energie uložené v setrvačnosti, nebo v jádře planety může vést k urychlení změn, které se mohou později lidstvu vymstít.

Napsal: 17 bře 2022, 08:14
od jezevec
Víš, proč příliv funguje jen na moři a ne na pevnině? Pokud ano, tak bys věděl, že je to nesmysl.

Napsal: 17 bře 2022, 08:15
od jardafiala
Mě se víc líbí jak umně plánují (myslím v Austrálii) využít nápad Járy Cimrmana, který skončil tím, že se hromadili horníci v podzemí (znalci vědí). Princip je jednoduchý - ruda či co se těží ve větší výšce než je místo zpracování, takže elktrtický vlak cestou s kopce vyrábí elektřtinu, dole se jí část použije a po vyložení nákladu se zbylá část použije na dopravu vlaku zpět nahoru pro materiál. Geniální, škoda že si ten nápad, ač nedokonale realizovaný, nenechal Jára patentovat.

Napsal: 17 bře 2022, 08:56
od jardavysocina
Slapový jev je pouze důsledek těchto dvou energií a vidíme, jak jsou ohromné - i využití jen zlomku by bylo pro lidstvo přínosem .

Jarda

Napsal: 17 bře 2022, 09:25
od Hill
Greendeal, mourová šlápota a podobné výkřiky z titulu moci úřední už hraničí s porušováním a zneužíváním přírodních zákonů. A ty jsou stálé, i kdyby všechny sněmovny světa odhlasovaly změnu, nehnou s nimi.
Každý pokus překročit tu hranici silou se dříve či později vymstil.

Napsal: 17 bře 2022, 09:26
od Lukas-Peca
jardafiala píše:Mě se víc líbí jak umně plánují (myslím v Austrálii) využít nápad Járy Cimrmana, který skončil tím, že se hromadili horníci v podzemí (znalci vědí). Princip je jednoduchý - ruda či co se těží ve větší výšce než je místo zpracování, takže elktrtický vlak cestou s kopce vyrábí elektřtinu, dole se jí část použije a po vyložení nákladu se zbylá část použije na dopravu vlaku zpět nahoru pro materiál. Geniální, škoda že si ten nápad, ač nedokonale realizovaný, nenechal Jára patentovat.
To se používá odjakživa, viz např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Lanov%C3% ... _nad_Labem . Kamarád fíra se mi tuhle chlubil, že jel s nákladním vlakem z Třebové do Brna a 200 kWh spotřeboval, ale 600 kWh vyrobil.

Napsal: 17 bře 2022, 09:28
od Crifodo
Hill píše:se dříve či později vymstil.
Dosti se může vymstít i podřízení energetiky skrze pomýlenost energetiky jiné (větší) země. Kam se proti tomu sere snaha opravovat přírodu.

Napsal: 17 bře 2022, 11:45
od Crifodo
Lukas-Peca píše: Kamarád fíra se mi tuhle chlubil, že jel s nákladním vlakem
do kopce se to řeší takhle
http://joeriley.work/railsail/project
Obrázek

Napsal: 17 bře 2022, 15:54
od Yarda1
Vzpomněl jsem si na vtip "O Zlatou Mříž".

Budujeme komunismus.
Svou prací.
Pro naše děti.
Ti haranti si nic lepšího nezaslouží.

Pokud bychom slovo "komunismus" nahradili výrazem "Green Deal", tak to zase bude žhavě aktuální.
:-(

Napsal: 17 bře 2022, 17:57
od radioelectrum
proč řešit příliv a odliv Měsíce když tady máme spousty vodních toků co by je bylo možné využít na malé vodní elektrárny? Vím že to budou třeba jen desítky KW ale o dost víc stálý výkon než soláry nebo větrníky.

Napsal: 17 bře 2022, 18:40
od xsc
Ber to tak, že vhodná místa pro malé elektrárny už jsou dávno známá, kdysi tam byly mlýny. A o moc víc jich už nenajdeš, nemůžeš mít na řece přehradu za přehradou a jez za jezem. Její celkový spád prostě nezměníš. Pro nárůst výroby z vody už u nás prakticky není místo.

Napsal: 17 bře 2022, 20:09
od EKKAR
Místo by bylo, i spád by byl, jenže v těch místech, kde se právě dřív hojně energie vody využívala ji postupně nahradil nejdřív parní stroj (kterej ale stejně vodu využíval minimálně k chlazení) a pak všeobecně pořád víc dostupná elektrifikace. Takže všecky ty jezy a splavy, kterejch prvotní úkol bylo zvednout hladinu a vytvořit vodní rezervoár jako zásobní zdroj energie se létama staly zhola zbytečný a zůstala jim maximálně funkce regulace průtoku. Spoustu z nich obce a povodí zbořily, protože výslovně nebyly potřeba a vodní plocha zabírala parcely potřebný pro výstavbu. Tzn. nový vybudování vodních děl v místech, kde už v historii nějaká hráz nebo jez stály by znamenalo zas ty parcely zaplavit. Co na to řeknou majitelé budov tam stojících? Nebo majitelé pozemků, ze kterejch by se staly dna jezer a jezírek? Ono stačí ten jekot, kterej vyvolal u majitelů pozemků plán postavit do roku 2030 asi 50 minipřehrad po celý republice, aby se zvýšilo zadržení vody v krajině ČR kvůli postupnýmu vysychání krajiny. A to jsou výslovně jen vybraný lokality, kde by postavený přehrady nezatopily usedlosti. Představte si, že podobný zaplavený plochy by byly kvůli MVE nuceně znovu vniklý ve městech a dědinách - to by neustála žádná vláda snad kromě Koby Džugašviliho nebo Vladolfa Putlera ...

Napsal: 17 bře 2022, 21:08
od Crifodo
Vodní režim krajiny je především poněkud jiný než kdysi, viz letošní "jarní tání".
Legislativa pro zřízení MVE bude taky jiná než za Mäsárika.
Plus jak Ekkar říká, všude realitní makléř kterej by vypil mrtvýmu voko pro stavební parcelu.
V souvislosti s tím snad ještě zapřísahání po velkých vodách 2002 a podobně "teď se už teda fakt vážně poučíme a pozemky přilehlý k vodě vyjmeme v územních plánech ze zastavěný plochy". Jak to asi dopadlo.

Napsal: 17 bře 2022, 22:37
od xsc
Ne ze zastavěný, ale ze zastavitelný. To je rozdíl. Dopadlo to samozřejmě tak, že stavět se tam dá, ale s vědomím rizika povodní. V Praze to například znamená, že první dvě patra jsou tak akorát pro garážování aut a stavba musí být navržená tak, aby samotnou stoletou povodeň přečkala.