[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, chtěl bych poprosit o radu. Zkouším dát do lepší kondice tohle elektronkové rádio z roku 1969, Hornyphon Prinzess w4348
https://www.radiomuseum.org/r/hornyphon ... _4348.html

Zvenku vypadá moc hezky, zevnitř už trochu hůře, ale tak to u starých věcí bývá. Rádio je funkční, chytá a hraje.

Už se v tom předemnou někdo hrabal, takže jsem v první fázi napravil to co tam někdo potentoval (např. tam někdo nahradil původní usměrňovací můstek za současnou produkci, ke kterému ale byly připájeny tak tenké vodiče, že se na nich pálila izolace.. , přehození vstupu do trafa z 220V na 240V, abych ulehčil elektronkám apod.)

Nad čím ale tápu jsou dva kondíky, C240 a C242. Na desce mají totiž 3 vývody. S elektronkami jsem zatím nepracoval, ale z dostupných knih jsem získal dojem, že zvláště ten kondík na mřížce je pro elektronku poměrně zásadní, proto chci raději vše preventivně vyměnit, přes 50 let je prostě na kondík dost vysoký věk.

Můj dotaz tedy zní, k čemu ta třetí nožka na těch dvou kondících je a jak je vhodně nahradit?

Poznámka pod čarou: rezistor R228 (viz šipka) to má zřejmě taky za sebou, oproti jiným vypadá dosti sešle a při měření vykazuje hodnotu téměř 20MΩ místo 15ti...Kdyby jste někdo doma měl 1W 15MΩ, budu rád za SZ, cenu + dopravu budu akceptovat)

Díky za info a radu

V příloze je lepší obrázek takového kondenzátoru, možná někdo bude rovnou vědět...

Já jen tipuju: není to třeba stínění, pokud je ten třetí vývod spojený s nějakou vnější vrstvou? Jak se vývod chová při měření (zejména kapacita) vůči ostatním?

Jinak 50 let nemusí nutně nic znamenat, pokud nebyla součástka extrémně elektricky nebo jinak zatěžována a byla vyrobena z kvalitních materiálů a kvalitními technologiemi (což bych tak nějak u Kapsche a tehdy očekával)...

Změřil bych vlastnosti (kapacitu, ztrátový úhel, svod...) a v klidu ho tam nechal, pokud projde.

Ten 15 M odpor musí být 1 W? Na mřížce vůči katodě bývají jednotky V, takže výkonově nula nula nic. Spíš je otázka, zda řešit původní vzhled, čili pokud ano, tak třeba nějak zalít klasický miniaturní odpor a vyrobit na něm proužky...

Edit: teď líp koukám na fotku a vidím, že náhrad včetně Tesly tam už je hodně. Čili originální vzhled asi nebude potřeba, takže nějaký běžný odpor 15 M (pochopitelně lépe metalizovaný) a je to.

Tom82 píše:Nad čím ale tápu jsou dva kondíky, C240 a C242. Na desce mají totiž 3 vývody. S elektronkami jsem zatím nepracoval, ale z dostupných knih jsem získal dojem, že zvláště ten kondík na mřížce je pro elektronku poměrně zásadní, proto chci raději vše preventivně vyměnit, přes 50 let je prostě na kondík dost vysoký věk.

a) toto jsou "stíněné" kondíky, aby se do signálové cesty nedostal brum . . .
b) těm kondíkům změř kapacitu a hlavně jejich svod !
pokud budou v pořádku, neměň je, protože pokud vydržely 50 let, tak vydrží dalších 20 určitě.

podle desky to vypadá, že ty kondenzátory jsou stíněné

Třetí vývod je stinící folie na povrchu kondenzátoru . Pokud bude kodn vadný - obvykle svod , použij na svod přeměřený nový , na povrch třeba samolepící měděná folie s přípájeným vývodem , to celé do kousku smršťovací bužírky . Nebo se spokoj s trochou brumu a dej tam ten nový
tak jak je.

Taky si myslím, že se jedná pouze o kondenzátory se stíněním kvůli snížení brumu. Jinak hodnota toho mřížkového 15M odporu není kritická a napětí na něm je minimální.

Pokiaľ by mi šlo o funkčnosť, meral by som Ug1 triody. A zrejme nehýbal s čím nemusím...

Pánové, tak to jsem nečekal, všem díky moc za rychlé a fundované odpovědi. V reproduktoru právě slyšet brum trochu je, i při snížení hlasitosti na min. 15M odpor teda nahradím klasickým metalizovaným, v šuplíku mám ale jen 10M 0,6W, je ta hodnota 15M kritická a 10M bude dělat problém?

Jinak ještě blbý dotaz - jak jsem psal, s elektronkama nemám zkušenosti, ale ta ECL86 se hřeje neskuteně, po 5ti minutách se na ní nedá udržet prst. Je to normální nebo tam ještě něco hapruje? Ostatní jsou jen mírně zahřáté. Co jsem měřil žhavení na všech elektronkách tak bylo v normálu 6,3V +-0,1V

10M by mělo vyhovět (mezní frekvence s 3n3 cca 4,8 Hz).

ECL86 má jednak nějaký významnější anodový proud (a tím i ztrátový výkon), protože koncový stupeň ve třídě A, taky má vyšší anodové napětí. Konkrétně anodová ztráta bez signálu je cca 7 W (z hodnot ve schématu). Jednak možná (nedíval jsem se) má oproti ostatním výkonnější žhavení.

Proto je prostě mnohem teplejší.

A také je potřeba zkontrolovat napětí na g1, musí tam být 0V. Jinak vyměnit C245.

Skontrolovať ten c245 a ak sa ti zdá že tá ECL86 moc hreje skontroluj aj to napětí na R204 tých 5 až 5,5V tým sa uistíš že prúd zhruba odpovedá tým cc 30mA

Skvělé, díky. Proměřím ty kondy jak nejlépe dovedu + napětí na g1 a pokud budou OK, tak tam nechám ty Kapsch originály se stíněním a více do toho hrabat nebudu. Každopádně vše co jsem tam vyměnil dávám do pytlíčku a nevyhazuji, včetně původních elektronek (všechny jsem nahradil novými, tedy kromě magického oka, to funguje bezvadně, tak do toho hrabat nebudu). Až to bude jednou někdo chtít dát do originálního stavu, tak ho k tomu dostane (ale stejně tam budou chybět ty součástky, co už vyměnil nějaký tydýt předemnou, třeba ten dvojtý elektrolyt mne mrzí, že tam už nebyl v oroginále, dalo by se to nahradit s větší grácií než dva china elektrolyty )

Nenech se zmást "dobrými radami". Jak a čím budeš měřit Ug1 ? Na odporu 15 MΩ s měřákem , který má vnitřní odpor třeba 10 MΩ ? Chyba bude více než 100% . Předpětí triody Ug1 vzniká průtokem nepatrného mřížkového proudu odporem 15M a samozřejmě paralelní odpor měřidla měření znehodnotí. Ug1 neměř , měř napětí v anodě triody , má být 100 V, odchylka
+-20% nebude na závadu. Nebude-li takové , musíš změřit popř. vyměnit elektronku , je-li zdroj ,odpor v anodě atd. ok.

Milane: díky, prostě budu se držet servisního schématu a na tomto místě sledovat udávaných 100V, pokud +- bude (+ žhavení bude v normě), dál "okolí" elektronky řešit nebudu

Myslím že pre lokalizovanie závady by meranie v bode g1 (triody, pentody) na závadu byť nemuselo... Asi by som si všimol aj ten C256, napríklad meraním osciloskopom, a v prípade nejasnosti (podozrivej prítomnosti striedy) keby sa priložením 10, 20 percent pôvodnej kapacity strieda významne zmenila, až potom by som odpájkovával... Nech to neodchádza z rúk celé dosekané, je to krajšie keď po oprave zostanú len "dva pájkované body", zvlášť ak ide o zachovanie histórie... A za dvojitým elytom veď banovať nemusíš, keď bol vadný tak tam niečo ísť muselo, nahradiť to vyhovujúcejším sa dá kedykoľvek... Ale neviem či pomôže výmena za originál, keď napríklad ja všetky podobné "nové" čo mám v šufli, sú už nejaké to desaťročie nepoužiteľné...