I přes mé dřívější proklamace jsem si začal pohrávat s myšlenkou ohřevu TUV z fotovoltaických panelů. Nejsem instalatér, v ohřevu vody nemám moc zkušeností a tak teprve zjišťuji, co je reálné, co je efektivní, co je rozumné. Ale k věci:
Mám tepelné čerpadlo, ke kterému mám nádobu NADO 750/250v1 (viz např tady https://www.vodateplo.cz/drazice-nado-7 ... -121680314)
Pokud jsem to tenkrát pochopil správně, je mezi TČ a nádobou dvojcestný ventil, který podle potřeby přepíná mezi těmi 750l pro topení nebo to posílá do spirály té vnitřní nádoby na TUV. A z toho pramení mé otázky:
Jestli to dobře chápu, přímo do nádoby na TUV topnou spirálu vložit nelze - "přívody" do ní jsou jen ze shora a tam žádná volná příruba není.
Znamená to zřejmě, že bych musel tu TUV ohřívat přes těch 750l stojící vody kolem. (tam příruba je).
Předpokládám, že když je přes léto oběhové čerpadlo vypnuté, ta nahřátá voda kolem nikam neuteče, jen bude chladnout buď do toho boileru, nebo ztrátami přes tu tepelnou izolaci.
Jaký na to máte názor - je lepší pro tyhle účely radši fláknout vedle ještě boiler, nebo to ohřívat přes těch 750l, které by ten ohřev možná navíc tak nějak stabilizovalo.
Dnes nahřívám vodu na 45 stupňů a když jsem loni omylem vypnul TČ, teplá přestala téct až skoro za dva dny.
Když vycházím z měrné tepelné kapacity 1°C, 1l vody = 1,16Wh, tak nahřátí 250l o 30 stupňů se rovná 8,7 kWh, což by měla nejmenší spirála (2,2kW) ohřáto za 4 hodiny.
Pokud bych musel nahřívat celou 1000l nádobu, už by to trvalo 16 hodin. Co nevím je jak velké můžou být tepelné ztráty té nádoby (je samozřejmě zaizolována), tedy u jaké teploty bych se dostal do stavu, že další energie ze spirály už bude jen krýt ztráty (ty samozřejmě budou i v době, kdy spirála hřát nebude vlivem denní doby, oblačna.
Podle toho také zvolit počet FV panelů.
Přímý ohřev TUV v kombinované nádobě 750/250
Moderátor: Moderátoři
Šel bych cestou nejmenšího odporu, ohřev velké nádrže, klasická sestava 8 panelů + jednoduchý regulátor. I tak budou v létě přebytky. Kdyby ti to takhle nevyhovovalo, upravit se to dá vždycky.
Já mám 120l bojler, 4 panely, samodomo jednoduchý regulátor ( součástky za pár kaček). RD , 2 lidi, od března jsem nezapnul doohřev. Hodně dní jede FV tak jen na polovinu času, pak už vypíná, nahřáto na 70°C. Je ale nutný termostatický směšovací ventil, nebezpečí opaření.
Já mám 120l bojler, 4 panely, samodomo jednoduchý regulátor ( součástky za pár kaček). RD , 2 lidi, od března jsem nezapnul doohřev. Hodně dní jede FV tak jen na polovinu času, pak už vypíná, nahřáto na 70°C. Je ale nutný termostatický směšovací ventil, nebezpečí opaření.
Predpokladám, že panelmi budeš vyrábať iba elektrinu na ohrev vody, akumulátory dobíjať nebudeš. Najjednoduchšie riešenie je dať tam prírubu bočnú so špirálou a ohrievať celý objem.
Ešte by bolo možné jedno riešenie - zložitejšie.
Podľa plániku:https://www.vodateplo.cz/editor/image/e ... %C3%AD.pdf
je uprostred výšky kotla vstup č.4. Na tento vstup by si mohol pripojiť "patrónu" so špirálou a vytvoriť cirkulačný obvod medzi vstupom č. 4 a výstupom č.3 hore z nádrže. Na výstup č.3 doplniť ventil tak, aby počas ohrevu sa voda vracala nazad do kotla a nie do kúrenia. Do tohto obvodu vraziť malú obehovku. FV panel by ohrieval vodu v patróne, obehovka by ju tlačila dnu do nádrže, ohrievala vodu už len v hornej polovici kotla.
Ešte by bolo možné jedno riešenie - zložitejšie.
Podľa plániku:https://www.vodateplo.cz/editor/image/e ... %C3%AD.pdf
je uprostred výšky kotla vstup č.4. Na tento vstup by si mohol pripojiť "patrónu" so špirálou a vytvoriť cirkulačný obvod medzi vstupom č. 4 a výstupom č.3 hore z nádrže. Na výstup č.3 doplniť ventil tak, aby počas ohrevu sa voda vracala nazad do kotla a nie do kúrenia. Do tohto obvodu vraziť malú obehovku. FV panel by ohrieval vodu v patróne, obehovka by ju tlačila dnu do nádrže, ohrievala vodu už len v hornej polovici kotla.
Nejjednodušší asi skutečně bude vzít nějakou přírubu s výzbrojí z nějakého starého bojleru, a vrazit ji tam. na ten vstup 4 mám myslím již připojen původní kotel na tuhá paliva jako zálohu. Myslím, že pro nějaké další větvení bych nenašel instalatéra, který by do toho šel.
Akorát je podle mne velkou neznámou ten teplotní prostup mezi nádobami - v zimě teplota vody do radiátorů je cca mezi 30-35 stupni, TUV se nahřívá na 45. Nikdy jsem nezaznamenal nějaké ovlivňování. Mám statickou kondenzaci, teplota vody do radiátorů se odvozuje od teploty venku. Představa, že se mi v přechodném období díky tomu dohřívání dostane do radiátorů nebo podlahovky třeba 60° mě docela děsí.
Akorát je podle mne velkou neznámou ten teplotní prostup mezi nádobami - v zimě teplota vody do radiátorů je cca mezi 30-35 stupni, TUV se nahřívá na 45. Nikdy jsem nezaznamenal nějaké ovlivňování. Mám statickou kondenzaci, teplota vody do radiátorů se odvozuje od teploty venku. Představa, že se mi v přechodném období díky tomu dohřívání dostane do radiátorů nebo podlahovky třeba 60° mě docela děsí.
Jseš v tom nějak ztracenej...
Mezi AN a radiátory nemáš žádný míchací ventil?
Výstup teplé vody do radiátorů je na horní hraně AN nebo někde v půlce výšky?
V takové nádobě je vidět efekt stratifikace - tj. že když máš nahoře teplou vodu a dole studenou, tak se nepromíchají. To je možné vysvětlení toho, že nahoře v TUV máš 45, ale někde v půlce, kde bereš vodu do radiátorů máš podstatně méně. A nebo tam máš směšovací ventil, což by řešilo tvoje obavy.
@workhard: Záleží na tom, jak to mají spočítaný. Dal jsem si drobně větší radiátory, mám zateplený strop a taky většinu zimy pouštím do radiátorů vodu pod 40°C. Ale seděl jsem u toho excelu mnoho večerů
Žádnou přírubu z bojleru shánět nemusíš. Dražice pro tu tvojí AN dělají hotové topné jednotky (dělají více výkonů): https://www.topenilevne.cz/drazice-rdu-18-2-5-p38446/
Mezi AN a radiátory nemáš žádný míchací ventil?
Výstup teplé vody do radiátorů je na horní hraně AN nebo někde v půlce výšky?
V takové nádobě je vidět efekt stratifikace - tj. že když máš nahoře teplou vodu a dole studenou, tak se nepromíchají. To je možné vysvětlení toho, že nahoře v TUV máš 45, ale někde v půlce, kde bereš vodu do radiátorů máš podstatně méně. A nebo tam máš směšovací ventil, což by řešilo tvoje obavy.
@workhard: Záleží na tom, jak to mají spočítaný. Dal jsem si drobně větší radiátory, mám zateplený strop a taky většinu zimy pouštím do radiátorů vodu pod 40°C. Ale seděl jsem u toho excelu mnoho večerů
Žádnou přírubu z bojleru shánět nemusíš. Dražice pro tu tvojí AN dělají hotové topné jednotky (dělají více výkonů): https://www.topenilevne.cz/drazice-rdu-18-2-5-p38446/
Myslím že v půlce, je tam trojcestný ventil, který po nahřátí vody na topení přepne a ještě dohřeje TUV. Budu si to muset nakreslit, trubek je tam dost..._luky_ píše:Jseš v tom nějak ztracenej...
Mezi AN a radiátory nemáš žádný míchací ventil?
Výstup teplé vody do radiátorů je na horní hraně AN nebo někde v půlce výšky?
To sice dělají, ale napadla mne kacířská myšlenka, jestli ta příruba v běžném bojleru bude mít stejný průměr, dala by se zdarma vykanibalizovat z nějakého likvidovaného (předpokládám, že obvykle prorezne samotná nádoba).Žádnou přírubu z bojleru shánět nemusíš. Dražice pro tu tvojí AN dělají hotové topné jednotky (dělají více výkonů): https://www.topenilevne.cz/drazice-rdu-18-2-5-p38446/
@workhard: Obvyklá teplota v místnostech, kde jsou radiátory, je kolem 23°, teplota vody odcházející do radiátorů je obvkyle mezi 32-35 stupni. Tři místnosti mají podlahovku, tam je problém to s kulákama uškrtit tak, aby tam nebylo horko. Radiátory se tehdy měnili za deskové, které projektant spočítal na teplotu média na 40°.
Naposledy upravil(a) houmr dne 02 čer 2022, 10:29, celkem upraveno 1 x.
To ať se pak nediví, že protopí majlant. Já jsem zateplil (fasád stejně dožívala) vyměnil radiátory (ty už dožívaly také) a vykoupal plošný kolektor pro země /voda. To vše zrovna v době, kdy dotace nedávaly. Roční celková spotřeba se teď pohybuje mezi 8-10 MWh.workhard píše:Tam nikdo nic nepočítal, prostě vyhodili kotel na uhlí a flákli to tam, protože dotace, nee, to se vyplatí. Zatepleno taky nemaj, akorát nový okna.