Ahoj borci.
Chcel by som sa Vas skusenejsich spytat,ci ste neikde nezazreli take nazvime to"samo-domo" udelatko na meranie emisii-a nastavenie bohatosti zmesi na karburatorovych motoroch.
Mam motorku s karburatorom a mal som problem s vykonom,sklbanm motora. Skoro vsetko sa snazim urobit si sam, ale na toto som uz potreboval zasah odbornika. Vybral som si z mojho okolia jedneho z najlepsich podla referencii ostatnych motorkarov.
Po prichode do servisu, chalan vytiahol maly plastovy box na srobovaky. Trcala z neho silikonova hadicka a vypinac. Bol to doma vyrobeny merac misii. dost som do neho rypal a tak mi ten box otvoril. Nebolo tam toho nejako moc, len 12V gelova bateria, lambda soda a ventilator, co tahal vyfukove plyny cez tu silikonovu hadicku,na lambdu a potom z kufrika von.
Dalej mi uz nechcel prezradit nic.
Rad by som si takuto uzitocnu vecicku vyrobil aj ja doma. Nezahliadli ste niekto na nete nejake podobne udelatko co by sa dalo vyrobit doma? Dakujem
Meranie emisii-nastavenie bohatosti pomocou labda sondy
Moderátor: Moderátoři
Onu supertajnou krabicku si muze kdokoliv koupit za par dolaru na aliku 
https://www.google.com/search?q=fuel+ra ... e&tbm=isch
https://www.google.com/search?q=fuel+ra ... e&tbm=isch
V principe ano, ale digital mi bude ukazova cca stredne hodnoty merania. Pre informaciu mozno pouzitelne ale v reale pre nastavovanie neviem ci pouzitelne tak ako z toho ALI. Informativne meradlo pochybnej presnosti.
Spoliehat sa na meradlo z aliexpresu a odpalit motor- no hladam este nejake overenejsie moznosi.
Alebo skotrolovat dobrym osciloskopom a pripadne odchylky sa pokusit doladit.
Spoliehat sa na meradlo z aliexpresu a odpalit motor- no hladam este nejake overenejsie moznosi.
Alebo skotrolovat dobrym osciloskopom a pripadne odchylky sa pokusit doladit.
Co na tom chceš ladit? Normálně lambdasonda dává 0,45 V při stechiometrickém poměru obsahu zbytkového kyslíku ve spalinách. Ale toho nedosáhneš bez zpětnovazebního řízení, ono to vlastně dost dobře nejde ani u motorů se vstřikováním, protože ta sonda je v těsném okolí oblasti λ=1 hodně strmá a stačí malinká odchylka k tomu, aby vylítla na "horní doraz", t.j. asi 0,8 V při chudé směsi, nebo spadla pod 0,25 V při směsi bohaté, takže to napětí trvale "pendluje".
Širokopásmová sonda dává při λ=1 napětí 3,3 V, ale jinak se chová obdobně.
Řídící jednotka přitom jako bonus vyhodnocuje, jestli sonda nedává dlouhodobě příliš málo, nebo moc, či dokonce není příliš pomalá - to pak vede diagnostiku k chybovému hlášení.
Osciloskop je k tomu dobrý, při řízení vstřikování jde o to, aby ten průběh napětí ze sondy (tvarem se blížícím obdélníku) měl střídu 1:1, tedy, aby se výstup ze sondy držel stejně dlouho na maximální, jako na minimální hodnotě. Bez osciloskopu tedy jde o integraci toho napětí v čase a měření průměrné velikosti napětí. Ručkové měřidlo můžeš zapojit přes vhodný zesilovač bez dalšího, digitálnímu měřáku musíš to napětí zprůměrovat vhodným integračním členem.
Pro karburátorový motor ani nepotřebuješ lambdasondu, stačí dvě žhavicí tělíska z bateriového zapalovače plynu z Kovoslužby Praha (kdysi se prodával, na jeden monočlánek to bylo, na konci péra byla "žárovička E10 bez baňky", možná se ještě někomu pár náhradních tělísek válí). Zapojují se dva kousky do můstku, jeden je v uzavřené komůrce, přes druhý se ventilátorkem protahují výfukové plyny. S teplotou vlákna se mění jeho odpor, rozváží můstek a pak už jde jen o to, dostat se k Paltestu, podle kterého se zkalibruje měřidlo zapojené v příčné větvi můstku. Nemusí to být můstek, jako v tomto schémátku, dolní větev lze nahradit dvěma pevnými odpory.
V podstatě jde o princip používaný ve váze vzduchu u dnešních motorů, jen se tu využívá změny odporu s teplotou vlákna, na kterém dochází k dodatečnému spalování CO, a tedy k ohřevu, nebo při nedostatku CO k ochlazování.
Nevýhodou je, že tento tester potřebuje relativně velký proud pro žhavení těch tělísek, prostě žere víc, než měřidlo s lambdasondou.
Širokopásmová sonda dává při λ=1 napětí 3,3 V, ale jinak se chová obdobně.
Řídící jednotka přitom jako bonus vyhodnocuje, jestli sonda nedává dlouhodobě příliš málo, nebo moc, či dokonce není příliš pomalá - to pak vede diagnostiku k chybovému hlášení.
Osciloskop je k tomu dobrý, při řízení vstřikování jde o to, aby ten průběh napětí ze sondy (tvarem se blížícím obdélníku) měl střídu 1:1, tedy, aby se výstup ze sondy držel stejně dlouho na maximální, jako na minimální hodnotě. Bez osciloskopu tedy jde o integraci toho napětí v čase a měření průměrné velikosti napětí. Ručkové měřidlo můžeš zapojit přes vhodný zesilovač bez dalšího, digitálnímu měřáku musíš to napětí zprůměrovat vhodným integračním členem.
Pro karburátorový motor ani nepotřebuješ lambdasondu, stačí dvě žhavicí tělíska z bateriového zapalovače plynu z Kovoslužby Praha (kdysi se prodával, na jeden monočlánek to bylo, na konci péra byla "žárovička E10 bez baňky", možná se ještě někomu pár náhradních tělísek válí). Zapojují se dva kousky do můstku, jeden je v uzavřené komůrce, přes druhý se ventilátorkem protahují výfukové plyny. S teplotou vlákna se mění jeho odpor, rozváží můstek a pak už jde jen o to, dostat se k Paltestu, podle kterého se zkalibruje měřidlo zapojené v příčné větvi můstku. Nemusí to být můstek, jako v tomto schémátku, dolní větev lze nahradit dvěma pevnými odpory.
V podstatě jde o princip používaný ve váze vzduchu u dnešních motorů, jen se tu využívá změny odporu s teplotou vlákna, na kterém dochází k dodatečnému spalování CO, a tedy k ohřevu, nebo při nedostatku CO k ochlazování.
Nevýhodou je, že tento tester potřebuje relativně velký proud pro žhavení těch tělísek, prostě žere víc, než měřidlo s lambdasondou.
No, Bořku, kdyby byla lambda tak pitomý měřidlo, asi by ji nepoužívaly skoro výhradně všecky automobilky světa ... Ono to je i o reprezentaci toho údaje z čidla, nejen o tom jednom signálu. To je to samý, jako údaj pouhýho voltmetru připojenýho k autobaterce v klidu, při rozsvícení světel, při startu a pak při ustáleným běhu. Když VÍŠ, dokážeš během minuty diagnostikovat baterku i nabíjecí soustavu auta. Když nevíš, akorát čumíš jak Puk na budík ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Ona sama neumí opravdu než jen tuto maličkost a teprve její zapojení do systemu a SW , z ní dělá součást soustavy . Je to to samé , co čidlo ABS . Jsou to vše jen věci , které umí jen jednu hloupou věc a bez ostatního nejsou nic . Jak říká můj dvorní mechanik , nefukční sondu jako řidič nepoznáš . A když netušíš , kdy může být v karburátorovém systemu ve spalinách kyslík , tak ti nejen sonda , ale ani nabor není k ničemu .
BOBOBO: Chlape vymen mechanika,pokial je este cas!!! Alebo navstiv opthalmo amulanciu, pripadne ti pomoze vymena naplne v endolymfe.
Rezis: Nemyl si synchronizaciu podtlakov v rovnotlakovych karburatoroch s bohatostou zmesi. A ak chceme byt uplne presni, tak primarne sa nastavuje bohatost zmesi a sekndarne synchro.
Synchro si nastavujem U trubicou.
Ja len dufam ze viete vsetci ktori tu prispievate preco je dolezitejsia zmes ako synchronizacia.
Nieje nahodou monozstvo kysliku vo vyfukovom systeme priamo umerne zmiesanou zmesou paliva a vzduch pri nasavani?
Aaaa mam Africa Twin 750, zena Ninja 250r, syn zatial pitbike 125, a do lesa Husqvarna TE510 ostra verzia bez dekompresora.
A vsade sa nastavuje bohatost zmesi (teda okrem ninje). Ta ma striekacku a funkcnu lambda sondu.
Rezis: Nemyl si synchronizaciu podtlakov v rovnotlakovych karburatoroch s bohatostou zmesi. A ak chceme byt uplne presni, tak primarne sa nastavuje bohatost zmesi a sekndarne synchro.
Synchro si nastavujem U trubicou.
Ja len dufam ze viete vsetci ktori tu prispievate preco je dolezitejsia zmes ako synchronizacia.
Nieje nahodou monozstvo kysliku vo vyfukovom systeme priamo umerne zmiesanou zmesou paliva a vzduch pri nasavani?
Aaaa mam Africa Twin 750, zena Ninja 250r, syn zatial pitbike 125, a do lesa Husqvarna TE510 ostra verzia bez dekompresora.
A vsade sa nastavuje bohatost zmesi (teda okrem ninje). Ta ma striekacku a funkcnu lambda sondu.
To Hill: Nieje jednoduchsie pouzit tu Lambdu ako bastlit nieco podobne na co si dal ten link?
Jeden z mnohych linkov:
http://www.edproject.co.uk/NarrowAFR.html
Vyhodou je snimac, ktory funguje a dava konkretny vystupny signal,ktory je zdokumentovany. Uz len naozaj slusne vyhodnocovacie zariadenie .
Nad tymto odkazom realne uvazujem.
Jeden z mnohych linkov:
http://www.edproject.co.uk/NarrowAFR.html
Vyhodou je snimac, ktory funguje a dava konkretny vystupny signal,ktory je zdokumentovany. Uz len naozaj slusne vyhodnocovacie zariadenie .
Nad tymto odkazom realne uvazujem.
Trochu potíž je v tom, že lambdasonda normálně měří zapojená ve "smyčce zpětné vazby", čili přes řídicí jednotku udržuje řízením vstřikovaného množství paliva složení směsi takové, aby došlo k ideálnímu spálení. Proto napětí na jejím výstupu kmitá.
Stechiometrický poměr se obvod snaží udržet bez ohledu na otáčky (v myslitelném rozsahu) i na zatížení motoru, potažmo podtlaku v sání (otevření klapky plynu).
Tobě lambda směs neupraví, proto ti nakonec nezbude, než opakovaně hledat poměr směsi, při kterém sonda právě začne "přeskakovat" chudá/bohatá.
Stechiometrický poměr se obvod snaží udržet bez ohledu na otáčky (v myslitelném rozsahu) i na zatížení motoru, potažmo podtlaku v sání (otevření klapky plynu).
Tobě lambda směs neupraví, proto ti nakonec nezbude, než opakovaně hledat poměr směsi, při kterém sonda právě začne "přeskakovat" chudá/bohatá.
Ale ty měřáky z ali, stejně jako modernější auta mají širokopásmové lambdy, tedy opravdu měří AFR, ne jenom přechod kolem 14.7. S tím už se dá udělat víc, protože víš jak daleko jsi od optima. Každopádně na normálním karburátoru nastavíš bohatost směsi jen při volnoběhu, přesazování jehel nemá smysl, pokud tam není jiná závada/úprava, kterou tím kompenzuješ.