Plánovaná životnost 5 let, skutečná 45+
Moderátor: Moderátoři
Plánovaná životnost 5 let, skutečná 45+
Zajímavý referát o počítači(ích) sond Voyager, hardwaru ale hlavně koncepci.
Za nejšťastnější považuju tehdy skvěle vyřešenou vlastnost jménem rekonfigurovatelnost.
https://www.youtube.com/watch?v=H62hZJVqs2o
Za nejšťastnější považuju tehdy skvěle vyřešenou vlastnost jménem rekonfigurovatelnost.
https://www.youtube.com/watch?v=H62hZJVqs2o
Jo, je to něco zcela mimořádného a stěží opakovatelného i z hlediska spojařského. Sondy mají parabolickou anténu Ø asi 3,7 m (směrovanou k Zemi s přesností asi 0,2 °) a s pouhými 28W výkonu palubního vysílače komunikují se Zemí. Vědecké informace a záznamy obrazu se přenáší směrem k Zemi v 8 GHz pásmu rychlostí 21 kb/s při šířce pásma asi 100 kHz, informace o stavu zařízení na sondě v pásmu 2 GHz rychlostí 40 b/s. Povely ze země se vysílají také v pásmu 2 GHz rychlostí 16 b/s současným vysíláním tří stanic systému Deep Space Network, umístěných v USA, Austrálii a ve Švýcarsku.
Voyager 1 je ve vzdálenosti zhruba 24 miliard km, vysílaný rádiový signál ze sondy putuje k Zemi přes 20 hodin. V2 je na trochu jiné dráze a má za sebou skoro 20 miliard km...
Voyager 1 je ve vzdálenosti zhruba 24 miliard km, vysílaný rádiový signál ze sondy putuje k Zemi přes 20 hodin. V2 je na trochu jiné dráze a má za sebou skoro 20 miliard km...
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
https://voyager.jpl.nasa.gov/mission/status/ jestli jsem to dobře pochopil, tak je to aktuální stav obou sond.
- PCmaniac99
- Příspěvky: 749
- Registrován: 07 úno 2008, 01:00
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
Ne současné soufázové vysílání. Stanice jsou na zemském povrchu zhruba po 120 °, tak aby bylo možné nepřetržité udržování spojení během otáčení Země. V Evropě jsem se seknul, ta stanice není ve Švýcarsku, ale ve Španělsku.
A ještě jedna zajímavost ohledně kompenzace Dopplerova jevu. Protože Země obíhá kolem Slunce rychlostí 30 km/s a navíc se otáčí kolem vlastní osy rychlostí 0,5 km/s, je nutné při velice "úzkopásmové komunikaci" kompenzovat značné kmitočtové odchylky, vznikající uvedeným pohybem Země vůči sondě v průběhu roku a v průběhu dne. Navíc rychlost sond se měnila, jak se využívala gravitace velkých planet při "nabírání další rychlosti" a ohýbání trajektorie v průběhu mise - zhruba v rozsahu 12km/s až 60 km/s. Původně měl odchylky vyrovnávat automaticky dolaďovaný přijímač sondy, ale u Voyageru 2 přestal příslušný obvod fungovat už v roce 1978, takže od té doby se musí "protikompenzace Dopplera" počítat a dělat na straně Země.
A jak vidno, stále to funguje...
A ještě jedna zajímavost ohledně kompenzace Dopplerova jevu. Protože Země obíhá kolem Slunce rychlostí 30 km/s a navíc se otáčí kolem vlastní osy rychlostí 0,5 km/s, je nutné při velice "úzkopásmové komunikaci" kompenzovat značné kmitočtové odchylky, vznikající uvedeným pohybem Země vůči sondě v průběhu roku a v průběhu dne. Navíc rychlost sond se měnila, jak se využívala gravitace velkých planet při "nabírání další rychlosti" a ohýbání trajektorie v průběhu mise - zhruba v rozsahu 12km/s až 60 km/s. Původně měl odchylky vyrovnávat automaticky dolaďovaný přijímač sondy, ale u Voyageru 2 přestal příslušný obvod fungovat už v roce 1978, takže od té doby se musí "protikompenzace Dopplera" počítat a dělat na straně Země.
A jak vidno, stále to funguje...
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Mě spíš fascinuje ta "mechanika kolem" - servomotorky pohybu kamer a magnetopásková paměť. U toho magnetofonu budiž, může být hermeticky uzavřený v prostoru s plynovou náplní, ale jak je to u těch pohybových serv. Jak je řešený pohon v podmínkách vakua a nízkých teplot? - Zvolili motorky s komutátory, nebo už tehdá měli bezkartáčkový. Pamatuju si, že v nějakým dokumentu o Lunochodu, řešili ložiska v podmínkách vakua.
Podle popisu to bylo také registrové pole (scratch pad) v Tesle 200. Říkalo se tomu tenkovrstvá paměť, takže si nejsem úplně jistý. Byla to výroba Honeywell Bull, nikoliv místní. Hromada analogové elektroniky okolo vyžadovala neustálou péči a stejně byla příčinou problémů. Doba cyklu 556ns byla asi moc na hraně. Stejná paměť byla v obvodech ochrany hlavní paměti (mezi procesy). Tu jsme raději vypnuli, běžný operační systém byl stejně jednoprocesový. Teprve, když se paměť nahradila několika deskami se 7489 (z Rožnova), nastaly nám technikům lepší časy. Jestli to na Voyageru chodí dodnes, potlesk!
Pro vakuovou techniku se vyrábějí samomazná ložiska bez tuku. Pro pohon do vakua bezkomutátorové motory tj. krokové motory nebo na střídavé napětí. Ale mají důkladněji řešený odvod tepla.Artaban001 píše:..., ale jak je to u těch pohybových serv. Jak je řešený pohon v podmínkách vakua a nízkých teplot? - Zvolili motorky s komutátory, nebo už tehdá měli bezkartáčkový. Pamatuju si, že v nějakým dokumentu o Lunochodu, řešili ložiska v podmínkách vakua.