TIG svářečka a CO2
Moderátor: Moderátoři
TIG svářečka a CO2
Jde to dohromady - místo Argonu použít CO2? Na jaký materiál?
Žádný link na této zeměkouli, bohužel, nedokáže pro svařování metodou TIG ukázat jiný než netečný ochranný plyn. Jako nejlevnější pak vychází argon. Ještě lze použít helium, ale to už se bavíme o násobných cenách. Je to "způsobeno" hlavně tím, že neexistuje vodivý materiál na TIG elektrodu, který by dokázal držet elektrický oblouk aniž by v atmosféře i s minimálním množstvím kyslíku neshořel.
Na Svarfóru už byla řada experimentátorů, kteří odmítali jakékoli zdůvodnění proč to nejde a zkoušeli a zkoušeli a zkoušeli, až nakonec konstatovali, že to skutečně TIGem bez čistého argonu nejde a že wolframová elektroda v jakékoli modifikaci rychle shoří i při směsi 98% Ar + 2% CO2.
Na Svarfóru už byla řada experimentátorů, kteří odmítali jakékoli zdůvodnění proč to nejde a zkoušeli a zkoušeli a zkoušeli, až nakonec konstatovali, že to skutečně TIGem bez čistého argonu nejde a že wolframová elektroda v jakékoli modifikaci rychle shoří i při směsi 98% Ar + 2% CO2.
OK. Dává to smysl.
Moje zvědavost vzešla ze zmínky na linku: "Historie: Další patenty s různými ochrannými atmosférami následovaly, Langmuir a Alexander se směsí vodíku a dusíku v roce 1925, další rok navrhl Philip K. Devers argon a Henry M. Hobart helium, Alexander směs propanu a vodíku(1926) a Elihu Thomson směs propanu a oxidu uhličitého(1927)."
Moje zvědavost vzešla ze zmínky na linku: "Historie: Další patenty s různými ochrannými atmosférami následovaly, Langmuir a Alexander se směsí vodíku a dusíku v roce 1925, další rok navrhl Philip K. Devers argon a Henry M. Hobart helium, Alexander směs propanu a vodíku(1926) a Elihu Thomson směs propanu a oxidu uhličitého(1927)."