[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Patří-li dotaz jinam, možno přesunout... Překlepy opraveny.

[1] Panel se zadáváním hexačísel otočnými přepínači a Isostaty. Je to z nějakého JSEP/SMEP? Je mi líto to rozebírat na prvočinitele...

[2] Anténářský zdroj od severních sousedů. Na šítku je údaj 12V/100mA, to je běžné. Ovšem zezadu je pot. se štítkem MIN/MAX a uvnitř... je stabilizátor 78L05, který má v GND přívodu zenerku (tuším 7,5V) a paralelně k ní dvoupólově zapojený pot. 10kohm. Jaký to má smysl? Vím o jednom moderním zes. IVO, který uvádí napájení od 5V do 12V s tím, že zesílení je vyšší při dovoleném maximu (běžná trafa dávají 12V, boxy s napájením zesilovače po kabelu 5V). Pak ovšem nechápu nalepení "lživého" typového štítku. Uvedený kus produkoval mezi 4,77 a 10,23V.


[Dodatečně]

[3] Zesilovač AZK0 -1, určený do vysoké krabičky původního plzeňského síta. Bude i dnes fungovat spolehlivě? Zřejmě přenáší celé původní pásmo UHF, až do K69. Vypadá to na družstevní malovýrobu, sám jsem jich podle jiného vzoru (tento neskladuju desetiletí) kdysi vyrobil asi pět, zřejmě ještě někde fungují.

[4] Podobný výrobek, jiný tvarově
[5] Strana součástek
[4&5] - zná ho někdo?

Ten meander je symetrizačná sľučka alebo LC (kapacita na zem cez laminát)? Podobných kusov som pár videl, ťažko sa to kopírovalo a nikdy nefungovalo správne. V amatérskom rádiu občas niečo bolo ale toto je výroba fabrická. Čo tam je za trandy, BFR91/96?

Bude to "symetrizační člen na DPS" (AZK0 -1 má plastové tráfko). Tranzistory BRF90, 91.

Tady jde o hluboký, ale skutečně hluboký omyl.
Zasilacz znamená polsky napájecí zdroj, nikoli zesilovač.
Zesilovač je polsky wzmacniacz.
Takže to, co je uvnitř, je v pořádku, protože jde o síťový zdroj s plovoucím stabilizátorem.
K některým zesilovačům (s tetrodovými FETY na vstupu) se dodávaly i zdroje 5 až 16 V. Řídicí napětí pro G2 bylo nastavené na asi 3,5 V při napájecím napětí 12 V, se změnou napájecího napětí tedy cestovalo i to řídicí napětí a tím se dal měnit zisk zesilovače.
Jestli na vstupu byl jakýkoli příliš silný signál, který způsoboval křížovou modulaci, snížením napájecího napětí klesal zisk rychleji, než úroveň omezení v zesilovači, tím se někdy podařilo eliminovat tu křížovou modulaci.

V těch zesilovačích jsou zjevně nějaké BFR, protože nevidím čtvrtý vývod pro řídicí elektrodu G2. Ty se ale chovají jinak a jen v některých má změna napájecího napětí pozitivní vliv na kvalitu signálu, sppíše naopak - nejlepší vlastnosti mají při napětí, na které jsou konstruované.

PPmP = Průmyslový podnik města Plzně

Zasilacz znamená polsky napájecí zdroj, nikoli zesilovač.

Překlep - myslel jsem zdroj, napsal zesilovač (v popisu k foto to bylo dobře). Zřejmě ho předělám na 12V, jak je na štítku uvedeno, to řízení výstupního napětí mi přijde nanic (a sem taky dotaz směřoval).

K zesilovači AKZ0 -1 -> ty plíšky nad tranzistory mají nějaký stínící efekt?

Petře zdravím Tě,
ty plíšky nad tranzistory tam jsou z toho důvodu, že kladou překážku již zesílenému signálu z kolektoru aby se opět dostal na bázi téhož tranzistoru v úrovni již způsobující problémy s rozkmitáním, atd ...
Stručně řečeno, ano, je to stínění

Vašek

Je tam k přečtení klasické osazení BFR90 a 91 . Ten s meandrem .

judeware píše: ... Panel se zadáváním hexačísel otočnými přepínači a Isostaty. ...

nevím kdo to vyráběl (možná výrobní dílny ČSAV), ale měli jsme to v roce 1985 v ČSAV ÚTIA v oddělení pro zpracování vícerozměrných signálů. Tohle oddělení fakt existovalo. Byl to krycí název pro zpracování signálů z ruského špionážního satelitu. Používal se k tomu dovezený sálový počítač z Francie s tehdá neuvěřitelnou barevnou bodovou grafikou 1024x1024 bodů. Dělal jsem tam technika a servisáka a ten panel jsme tam měli na odesílání kódů pro testování. Ten panel lze myslím použít i dnes v amatérské praxi.

Takže schovám preventivně všechno a hotovo.

Ad AZK0 -1 -> Okopíroval jsem ho dle originálu někdy v roce '92..'93 (vznikly asi čtyři exempláře). Ty plíšky nad tranzistory tam pochopitelně nebyly, přesto to tehdy fungovalo bez potíží. Kovový pásek - protikus třmenu konce koax. kabelu tam taky nebyl, dvěma průchozími otvory v DPS jsem ho (třmen) fixoval přímo do krabičky síta, jsou tam na to dva duté válečky pro samořezy a k upevnění středního vodiče koaxiálu posloužil pájený prvek se šroubkem, vykuchany ze slučovače VHF/UHF (2x 300ohm => 1x 75ohm). Anžto jsem nebyl absolvent SPŠ Písek, nýbrž jisté všeobecné SŠ, měl jsem chuť si pár let po dvacítce takto zabastlit, o nic důležtého nešlo.

Ta anténa, ve které byl onen AZK, byla téžžž zajímavá. Od té doby jsem ji nikdy neviděl, než v roce '93 v Údraži na Písecku. Zdálky vypadala jako dnešní polské síto s direktory, ovšem miniráhno s prvky, krabicí se zářičem apod., tam bylo jen jedno a reflektor tvořil část pláště válce (dva plasty do tvaru C, propojené mnoha kulatinami. Asi to žádný zázrak nebyl, anžto na vzdálenost 45km od Kleti to v místě příjmu chodilo jen taktak (ČT1+2, OK3).

Ta anténa byl nejspíš nějakej bastl inspirovanej knížkou Tomáše Českýho, dost tyhle reflektorový antény propagoval ...

To řešení nebylo samodomo, jsem si jist.

A vypadá to na tohle provedení (diskuse na stránkách digitálnitelevize.cz). Příspěvek osoby jménem Jan, 3.10.2010 22:55. Ani jsem se v popisu antény příliš nepletl. Na druhém foto je i onen zesilovač AZK0 -1.

Raději jsem ty fotky z dokumentačních důvodů stáhl... Jmenuje se to údajně PBA 21-60.