[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jaké je podle vás dnešní využití tuneru/ů z TV řady Olympia/Corina/Andrea apod.? Na foto je verze s maďarským tunerem s "nějakými BFxxx" (značeno barevnými proužky, pouzdro ála BFR90/91), existovaly i tunery se zkosenými rohy s agresorskými GT346. Dávám ta chassis kolegovi do píseckého elektrokroužku (zbavená pár součástek, ovšem např. z modulu OMF s SF240(5) neberu vůbec nic).


Ad diody 1A (opět viz TV oné řady)...

[Typ; délka (mm)/průměr (mm)]
• KY132; 9/4
• Neo KY132 6/3,5
• KY130 (300mA); 6/3,5
• 1N4001 (Fagor); 6,5/3
• 1N4003 ("LT"); 5/3
• 1N4004 (ITT); 6,5/3

"Neo KY132" je dioda s rozměry ála KY130 se dvěma fialovými proužky, vypájená z míst, kde nacházím "normální" KY132, viz tabulka. Diody 1N400x pochází z Grundigů a Thomsonů z 90. let.

Červené C jsou z produkce NDR? Nejsem si jistý. SY210 úspěšně ignoruju, tentokrát jsem ji přiložil mezi diody, jelikož celá léta nechápu smysl těch kudrlinek na koncích, ví to někdo? KY705 v lampových TV to měly zrovna tak.


Snižující se rozměry součástek (plastového válečku i průměru drátu) mám přičítat pokroku, nebo tehdy počínajícímu šetření? Když jsem si někdy okolo roku 1990 došel (poprvé) do GME pro součástky do zdroje pro externí FDC k mému MZ-800, myslel jsem si, že mi dali špatné diody (při srovnání s tuzemskými).

V tomhle tuneru je TDA1053.

V plastu futrálovaný diody Made in ČSSR s fialovýma proužkama jsou KY133, "kudrlinky" na přívodech byly zamejšlený jako chladicí - delší ponechanej přívod má větší povrchovou plochu usnadňující vyzařování tepla.

Kdysi vyšel v AR návod na VKV přijímač s kanálovým voličem KTJ92T s mechanickou předvolbou. Možná by tímto způsobem šel využít i tento tuner vč. modulu ZMF a NF zesiovače na signálovém šasi. Ať si mladí pionýři v kroužku zaexperimentují .
Ty diody jsou dnes doslova halířové zboží, nemá smysl se jimi vůbec zabývat. Dioda SY210 byla použita i v některých našich televizorech pro usměrnění anodového napětí. Proč má stočené nožičky, nevím. Asi dederonský výrobce je doporučoval nezkracovat, podobně jako u dávných germaniových tranzistorů, aby se nezničily teplem při pájení nebo tvořily jakousi minitlumivku pro omezení náběhového proudu .

Vytahovat obycajne diody z vrakov ma zmysel len vtedy, ked nejaku prave potrebujem a ziadnu inu nemam.

Výhodou těch "kudrlinek" bylo kromě zlepšení chlazení i to, že se dalo líp přizpůsobit rozteče vývodů děrám - když ostře ohneš vývod u konců, tak s nima moc už neuděláš a taky jej můžeš u svarů ulomit.

cena energie potřebná na demontáž těch součástek z vraku tuneru je dnes vyšší než hodnota takto získaných součástek

Ale v kroužku se alespoň tímto naučí pájet . No a je tam modul zvuku . Ze vstupních modulů se stavěly generátory . Se starými přímo laděnými napětím , jako je tento . Při trše píle se dá vytěžit dost pájky , zde se ještě nešetřilo .

judeware píše:Jaké je podle vás dnešní využití

Nulové až blížící se 100%. Nulové pro toho, kdo má všeho dost nového/neví k čemu to je/nemá čas, vítané pro toho, kdo se nudí/je hravý/má odpovídající znalosti. Krásný příklad jsou stránky OK1IKE, který se už na nás dívá shůry; dědek v penzi, aspoň 20 jeho článků začíná stylem "našel jsem na poli CRT monitor, u popelnice MB z 486 kde byl krystal pro pásmo 80 m" a večer už měl QRPP vysílač nebo audion. On byl navíc přesně ten talent pro vf "vezmu kus drátu a namotám cívku pro 3,56 MHz", z čehož naopak jiní dostávali pupínky. Dneska už ne tak opodstatněné, když máš online kalkulátory a testery za dvě stovky co rovnou ukážou změřené mikrohenry.
Dneska si těžko představuju ty děti v kroužku, já v reálu nic takového nepotkávám. Spíš 25letý dítě, na šmatlafounu honí panáčky "počkej, já dokončuju hru, zachraňuju životy".
http://ok1ike.nagano.cz/soubory/bastl.htm
...Na stole se mi právě povalovaly tranzistory bez označení, z mezifrekvence nějakého TV přijímače – asi typu KF173 nebo něco podobného, použil jsem tedy...

judeware píše:Jaké je podle vás dnešní využití tuneru/ů z TV řady Olympia/Corina/Andrea apod.?

V medzifrekvenčnej plechovke je pružný fosfor-bronzový plech, vhodný na rôzne pružné perá, úchyty, kontakty...

Ja myslím, že tie kudrlinky boli kvôli spájkovaniu postupnou vlnou, aby veľké kovové teleso diódy neodvádzalo zo spájkovaných koncov vývodov veľa tepla a tie sa pri spájkovaní dostatočne prehriali. A možno je na tie kudrlinky v nejakom katalógu nejaký predpis, možno aj s vysvetlením.

rnbw píše:Vytahovat obycajne diody z vrakov ma zmysel len vtedy, ked nejaku prave potrebujem a ziadnu inu nemam.

petula píše:cena energie potřebná na demontáž těch součástek z vraku tuneru je dnes vyšší než hodnota takto získaných součástek

Načo sú numizmatikom a filatelistom neplatné mince alebo použité poštové známky? Rovnako súčiastky môžu mať okrem užitkovej aj zberateľskú hodnotu.

Sbírky si snad už ze zvyku děláme všichni, kdo jsme zažili doby, kdy bylo snadnější přehrabat nasyslené zásoby, a zkusit náhradu součástky, když ji nebylo kde koupit. Čili sběratelská hodnota samotného materiálu nijak oslnivá. Naopak výuková hodnota při pokusech o využití takových zásob se docenit ani snad nedá.
Udělat z TV signálové desky FM přijímač, to sice není tak úplně pro začátečníka, ale, když u toho bude po ruce aspoň jeden zkušenější, je vysoká šance, že se dostaví úspěch a zkopíruje část těch zkušeností do bílých míst, kde dosud byli lvi.
Konečně - nebýt jednoho fanatického souseda, třeba bych dnes dělal něco jiného. On si v těch šedesátých letech na tranzistory netroufl, připadaly mu příliš zranitelné, a v jeho případě celkem právem, zato s elektronkami to doopravdy uměl. Měřilo mu to, ukazovalo, hrálo. A to mě zajímalo...

Kdo je tu nejlepší konstruktér?

Jak z podobných dílu postavit nějaký přijímač FM pro 1 frekvenci kolem 70MHz?

Bydlím ve vesnici, kde je BMIS, analogový na 70,6MHz
Jak začne hlášení, některé psy to rozčílí k nepříčetnosti a v jejich vřískotu se rozhlas z relativně vzdáleného repráku špatně poslouchá.

Jasně, když jsem doma, zapnu si např. YAESU FT1
Ale byl by fajn jednoduchý přijímač... Nejen pro mě
MDA4281 na 70MHz už moc ochotně nespolupracuje. A mám jich tu "hrst" co už asi nikdy nebudu potřebovat

Dioda SY210 byla použita i v některých našich televizorech pro usměrnění anodového napětí.

Skutečně? Nemám teď po ruce schéma, ale tato dioda je v TV Corina "někde poblíž MAA436" (možná v sérii s KT110). Na usměrnění VN je v Corině bulharské "cigáro" s označením TV20.

petula píše:cena energie potřebná na demontáž těch součástek z vraku tuneru je dnes vyšší než hodnota takto získaných součástek

O pitvání tuneru jsem nic nepsal a co se zbytkem darovaného chassis udělá osazenstvo kroužku, je jeho věc. Minimálně se pocvičí v pájení, rozebírání apod.

Jak z podobných dílu postavit nějaký přijímač FM pro 1 frekvenci kolem 70MHz?

V dobách vysílání VKV I (66..73MHz) jsem si párkrát z ČST opravdu něco nahrál (zvuk, pochopitelně). Kleť vysílala první program na kanálu VHF č.2 a naše Asahi RD-830 (od příbuzného, z Tuzexu) mělo obě pásma VKV.

Co ta moje domněnka ohledně postupného zmenšování plastových diod 1A? A červené keramické C nikdo neidentifikoval?

judeware píše: Co ta moje domněnka ohledně postupného zmenšování plastových diod 1A? A červené keramické C nikdo neidentifikoval?

To by ti kvalifikovaně řekl technolog z oddělení vývoje dotyčné fabriky.
Zmenšování pouzder na základě spolehlivého ověření jeho důsledků bylo vidět už předtím na Ge hrotových diodách, xNN40/41 versus GA20x atd.
Pohledem do katalogu zjistíme že jde o roky 1958 až 1963, KY70x a KY13x tak asi 1970/71 atd. Neboli je to hledání pamětníka po 50-60 letech, když předpokládám že to nebyl člověk ihned po škole ale někdo s praxí, cca 40-50 letý, tak si každý odvodí kolik mu asi může být dneska.
Dost toho o rožnovských součástkách ví sinclair který sem moc nechodí, jednak je z kraje a jednak stačil asi dost pochytit od starších kolegů, diody ale tuším vyráběla Tesla Piešťany.

judeware píše:Snižující se rozměry součástek (plastového válečku i průměru drátu) mám přičítat pokroku, nebo tehdy počínajícímu šetření? Když jsem si někdy okolo roku 1990 došel (poprvé) do GME pro součástky do zdroje pro externí FDC k mému MZ-800, myslel jsem si, že mi dali špatné diody (při srovnání s tuzemskými).

Co ta moje domněnka ohledně postupného zmenšování plastových diod 1A? A červené keramické C nikdo neidentifikoval?

Zřejmě je k tomu vedla ta úspora materiálu (menší pouzdro, slabší vývody, ...) - taky se zřejmě inspirovali jinými výrobci (západními, dálně-východními, ...), kteří už menší pouzdra používali. Že by něčí "zlepšovák" v Tesle, kdo se nechal inspirovat těmi zahraničními?
Porovnej si třeba původní pouzdro jednoampérových diod KY132/1000 s diodou 1N4007 - tady asi byla ta inspirace.
V katalozích TESLA najdeš provedení obou pouzder - původních-větších i pozdějších-zmenšených. Třeba: https://www.teslakatalog.cz/io0/dp3.jpg
K té keramice by skutečně asi nejvíce věděl sinclair.

K tvarování vývodů:
"Kudrlinky" jsou sice na diodě z DDR, ale montované-instalované Teslou - tady se bude jednat skutečně o její lepší chlazení, odvodu-vyzáření tepla z pouzdra-čipu.
Měli k tomu své (interní) technologické předpisy, uváděné taky v některých konstrukčních katalozích.
Tady máš (jako příklad) třeba Konstrukční katalog označený jako IIIB. I když se jedná o ještě germaniové součástky, tak (na str. 34 pdf) můžeš vidět doporučené tvarování jejich vývodů pro pájení v cínové vlně.
Takových katalogů určitě vydala Tesla hafo