[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravým všetkých.

Dnes som po prvý krát tlačil klišé na fóliu. Čakal som problémy, ale dopadlo horšie, než som očakával. Toner je doslova rozmazaný po fólii. Prešiel som si pár diskusií na podobné témy, ale takýto triviálny problém niekto neriešil. Tak sa rovno obraciam sema ospravedlňujem sa, že nosím drevo do lesa.

Použil som fólie xerox pre termotlač.
https://www.alza.sk/xerox-plain-transpa ... 317414.htm

Tlačil som na veľkej laserovej Konice typu bizhub. Urobil som tri pokusy, všetky dopadli rovnako. Neviem, či som tlačil vždy len na jednu, stranu, alebo na obe. Nedokázal som rozlíšiť lesklú a matnú stranu. Skúšal som rôzne nastavenia kvality tlače, čo malo možno vplyv na sýtosť čiar, ale nie na rozmazávanie.

Tá tlačiareň tlačí značnou rýchlosťou, asi za 2-3 sekundy. Vypadá to tak, že toner nestihne zaschnúť. Je možné nastaviť tlačiareň, aby to vysunula až po určitom čase? Cestuje to cez množstvo valcov a to nie je na čerstvý toner dobré.

Druhá otázka - keď si to nechám vytlačiť v bežnom copy centre, mám očakávať podobný problém? Majú tam podobné stroje. Možno ale vedia, ako na to. Lenže kvôli tomu som nekupoval fólie, aby som platil niekde inde.

Vďaka za rady.

Máš na tiskárně nastaveno tisk na fólii?

Toner v laserovce nezasychá, ale zapéká se (krátkodobě taví) během průchodu "pecí".

Na podobné fólie (Avery 3491) tisknu např. předlohy DPS pro fotocestu naprosto bez problémů, ale poctivou tiskárnou z 90. let (konkrétně HP LJ 6L).

Nemusím jí ani říkat, co má za médium, vzhledem k rozumné rychlosti posuvu zvládá všechny druhy cca stejně dobře.

Mimochodem očekávej další problém: toner v HP LJ 6L a podobných má pojivo na bázi polystyrenu a je proto bez problémů "nafetovatelný" parami nitroředidla, toluenu nebo acetonu, což je nutné pro získání dokonale černé a světlo nepropouštějící vrstvy. Rozdíl před a po "nafetování" je propastný.

V moderních tiskárnách se většinou jako pojivo v toneru používá polyetylen nebo polypropylen, což má za následek netečnost k parám uvedených rozpouštědel (i jakýchkoliv jiných) a krytí po tisku tedy už nelze zlepšit. Snad jedině zkusit "počmárat" speciálními fixy, nebo existují jakési spraye (vše z oboru předtiskové přípravy), ale zkušenost s nimi nemám a silně o jejich funkci pochybuju.

Toto mi robila niekedy laserovka ked som tam vlozil "nabitu" foliu. Pomohlo na nu par krat dychnut aby vlhkost "vyskratovala" staticky naboj. Potom foliu uz nikde nesuchat a uz to tlacilo ok.

Nastav typ papiera na transparency - to by malo spomalit tlac a zvysit zapekaciu teplotu.

A pouzit manualny podavac, nie hlavny zasobnik papiera.

Ked to nepomoze, tak skusit inu tlaciaren.

Vďaka moc za rady páni.
Nemal som nastavenú tlač na transparency. Teraz som to našiel v nastaveniach. V pondelok uvidím, aký bude výsledok.
Čo sa týka intenzity čiernej vrstvy, to uvidím až v ďaľšom kroku. Keď bude treba, preložím pri osvite dve fólie cez seba Možno to môže spôsobiť neostré okraje, ale u tejto dosky to vadiť nebude.
Tristným metódam, ako dýchanie na fóliu, dokresľovanie fixou sa chcem úplne vyhnúť Chcem mať opakovateľný proces, v rámci možností na úrovni. Nie Waterloo.
Na tých fóliách nie som schopný rozoznať matnú alebo lesklú stranu. Skúsim obe strany a uvidím.

rnbw píše:Nastav typ papiera na transparency - to by malo spomalit tlac a zvysit zapekaciu teplotu.

A pouzit manualny podavac, nie hlavny zasobnik papiera.

Prečo manuálny podávač?

robos píše:...
Na tých fóliách nie som schopný rozoznať matnú alebo lesklú stranu. Skúsim obe strany a uvidím.

Avery 3491 je z obou stran prakticky úplně stejně matná (něco jako velmi kvalitní pauzovací papír). Jednu dobu jsem měl pocit, že tam malinko rozdíl je, ale pak jsem dospěl k závěru, že jde o klam.

No a při tisku to vždycky bylo úplně jedno, naopak velmi záleželo na konkrétním toneru.

JirkaZ píše: ... naopak velmi záleželo na konkrétním toneru.

Toho sa obávam. Kancelárska tlačiareň, bez nároku na precíznosť tlače. Hlavne dneska, keď sa tlačí na to, aby sa netlačilo, ale všetko bolo v e-podobe...

V pondelok priložím výsledok.

Jednoduchá rada: pořiď si vlastní tiskárnu, typově pokud možno co nejstarší laser (nejspíš HP). Tedy něco "z druhé ruky". Vybírej podle dlouhodobé dostupnosti tonerů (i alternativních), čili ten typ by měl být co možná nejrozšířenější. Drž si ji pouze (nebo alespoň především) na tisk předloh pro DPS. Pokud budeš spoléhat na něco "fpráci woe", tak se nikdy nedostaneš k reprodukovatelným výsledkům.

Jako zdroj pro nákup bych volil třeba něco takového (zdůrazňuju, že s tou firmou nemám cokoliv společného a před chvílí jsem jí objevil na webu - jde mi o princip). Opravdu staré laserovky mívají třeba pouze paralelní port, tak je třeba to zohlednit (já si LPT držím historicky, i když dnes za cenu přídavných karet do PC).

Obecně se dá říct, že polystyrenové pojivo toneru (popis viz výše) se používalo (a snad stále ještě používá) u rozlišení max. 600 DPI. Pokud má tiskárna vyšší, je tam s velkou pravděpodobností PE nebo PP. Neplatí to ale vždycky, rozhodující je test rozpustnosti toneru ve výše popsaných rozpouštědlech.

Ber to tak, že jde o moje dlouholeté zkušenosti, podložené mnohými experimenty a že třeba tvrdím, že bez "nafetování" je výtisk pro zhotovení DPS nepoužitelný (bez ohledu na typ mně známých či fyzicky a cenově dostupných tiskáren).

Párkrát jsem použil profesionální osvit na film a jedině metoda "nafetování" se s ním dá srovnávat.

Pokud se budeme bavit o zhotovování DPS typu dělící čáry, tak tam asi vyhoví cokoliv (když výrobci nebudou vadit různě chaoticky vyleptané dírky a jiné kazy v mědi). Jestliže ale uvažuju metodu spojů, a ty spoje mají šířku třeba 1 mm a méně, tak už je potřeba předlohu mít kvalitní. To se prostě nedá okecat a přes to vlak nejede.

Mimochodem: exponuje se samozřejmě obrazcem k fotorezistu, aby byl co možná nejblíž a nedocházelo k "podsvícení" hran spojů. Čili pokud bych vůbec někdy uvažoval o něčem jako jsou dvě předlohy na sebe, tak zaprvé je s tím opruz už při lícování, zadruhé z principu přesně právě k tomu podsvícení může dojít.

Ono ten cely proces tisk, osvit, leptani je dost narocny. Ja to resim tak, ze prototypy delam na tech univerzalnich dirovanych deskach RM=2.54mm a propojuji pocinovanym dratem. Pokud to funguje a je zajem, pak se teperve udela navrh DPS a da vyrobit nejaka davka u vyrobce DPS.

bdn píše:Ono ten cely proces tisk, osvit, leptani je dost narocny...

Náročný je pro toho, koho to nebaví. Když je všechno odladěné a člověk dodržuje postupy a materiály, je to jednoduché a příjemné. Trochu to připomíná domácí vyvolávání filmu a výrobu černobílých fotek, což pro mě vždycky mělo kouzlo.

Vždycky záleží na účelu a nárocích. Používám i přenos toneru žehličkou přímo na měď pomocí tzv. modré fólie, stejně tak používám univerzální "bastl" DPS, někdy i samonosné vrabčí hnízdo, no a u vícekusových sérií i profi výrobu dvoustranných desek. Prostě jak je momentálně chuť, potřeba a možnosti.

Třeba pro SMD pouzdra aktivních součástek se bastldeska moc nehodí

Vyzkousej ten prenos toneru. Je to mnohem rychlejsi nez fotocesta a neni u toho takovy curbes. Kdyz jsem vyladil teplotu a rychlost prenosu, jsem schopny celkem bez problemu udelat i spoje o sirce 5mil (4 cesty mezi sousednimi vyvody klasickeho DIP pouzdra).

Dneska som tlačil s nastavením Transparency a s rovnakým výsledkom. Toner rozmazaný. Rýchlosť tlače rovnaká => žiadny pridaný čas na "zapekanie". Je možné, že konfugurácia tlačiarne to zakazuje.

Ďaľšia možnosť je komerčné copy centrum. Takže na výrobe klišé neušetrím. A4 vyjde myslím na 5 eur. Záleži aj na množstve toneru na plochu.

Jestli si necháš pro pár peněz vrtat koleno, pak sorry.

Co máš dělat, abys dostal kvalitní a hlavně opakovatelný výsledek, jsem popsal výše.

Jestli si to mermomocí chceš někde nechat dělat, pak si najdi tiskárnu apod., která má osvitovou jednotku a nech si udělat film. Stojí to řádově stejně jako uvádíš cenu u toho výtisku.