[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Proč se u spínaných zdrojů používá pro usměrnění výstupního napětí z pulzního trafa jednocestný usměrňovač s jednou diodou a ne dvoucestný můstkový usměrňovač (gretz)?

Nastuduj si teorii flyback a forward jednočinného měniče, (nejen) na webu je k tomu moře materiálů.

Zejména u prvního typu pracuje trafo v úplně jiném režimu, než "železné" trafo u síťového zdroje.

Přehled základních typů měničů je třeba zde (stručné vysvětlení principu je v příslušných sekcích Help).

Pretože sa jedná o jednočinne meniče. Pozri niekde topologie meničov. Polo alebo plný most sa potom usmernuje graetzovym mostikom. To su meniče na vyššie výkony.

Trochu lidové teorie . https://danyk.cz/zdroje.html

Nejlepší je to vyzkoušet vlastnoručně. Před dávnými lety (nějaká 90 léta) z mladické nerozvážnosti, pokusil jsem se dostat z trafa spínaného zdroje pomocí diody i záporné napětí. Výsledek byl, dle očekávání, tristní.
POZNÁMKA PRO REJPALY - v té době jsem si mohl nechat o hledání informací na netu jen zdát. Vytáčené připojení, nízká rychlost atd....

Dobrá, tedy jinak.
Jaký je rozdíl mezi níže uvedenými zapojeními a jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

Méně závitů na sekundáru silnějším drátem, více diod, větší úbytek na nich

vs

dvakrát tolik závitů na sekundáru tenčím drátem, méně diod, menší úbytek na nich.

To záleží na tom, kolik mědi se ti vejde do okénka v jádru a také jaký je převod trafa, například ve zdroji pro D zesilovač, který stavím je převod 325V/260V a vinutí s takovým převodem musím rozdělit do čtyř jader, která jsou plná.
Zjednodušeně se dá říct, že zapojení s dvěma diodama se hodí pro malé napětí a velké proudy, kdy se dvojité vinutí do okénka vejde, pak jsou ztráty jen na dvou diodách a zapojení se čtyřmi diodami na velké napětí a menší proud s nepůleným vinutím.
Zapojení se čtyřmi diodami klade menší nárok na závěrné napětí diod, což je třeba u 260V významné a při sériovém zapojení sekundárů traf to ani jinak nejde.
Těch vlivů je víc, každé zapojení se víc hodí na něco jiného.

Mám s tím zdrojem další problém, potřebuji opět poradit.
Jde o jednoduchý zdroj symetrického napětí. V původním zapojení funguje naprosto bez problémů už léta.
Když jsem se ale pokusil upravit výstup jako zdroj kladného napětí, tak vše fungovalo pouze pokud byl k sekundárnímu vinutí připojen pouze usměrňovač. Jakmile jsem zdroj spustil s připojeným kondenzátorem (1000uF), při zapnutí okamžitě něco kleklo. Většinou šváb, někdy i některý z mosfetů.
Přitom v symetrickém zapojení s napájecím středem tam byly i daleko větší kapacity, a zdroj držel jako čert. Kde dělám chybu?
(na obrázku je červeně označen problém, ostatní jsou OK).

Díky

Na jaké frekvenci ti ten zdroj jede?

klapac píše:Jakmile jsem zdroj spustil s připojeným kondenzátorem (1000uF), při zapnutí okamžitě něco kleklo.

jakou máš před tím kondíkem tlumivku ?

ok1hga píše:jakou máš před tím kondíkem tlumivku ?

22uH/5A

Hill píše:Na jaké frekvenci ti ten zdroj jede?

Zkoušel jsem 50 a 70kHz.

klapac píše:22uH/5A

není to málo ?
na jakém jádru to máš ?

prohlédni si poznámky Danyka o spínaných zdrojích . . .

ok1hga píše:není to málo ?
na jakém jádru to máš ? prohlédni si poznámky Danyka o spínaných zdrojích . . .

EI40.
Mě spíš zajímá, proč to jako zdroj symetr. napětí bez problémů tahá 300W, a klasický greatz nefunguje.

Jaký tam máš diody?