Jak Japonci uměli bipolární transistory...
Moderátor: Moderátoři
Jak Japonci uměli bipolární transistory...
Dnešní měření z konkrétního přístroje viz příloha - myslím, že není co dodat.
Samozřejmě originály (Sanyo, NEC).
Samozřejmě originály (Sanyo, NEC).
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
A to měření mělo jaké podmínky?
Přeci jen se různé tranzistory měří při různých podmínkách...
Přeci jen se různé tranzistory měří při různých podmínkách...
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
sry, spím a nespím, odhlašuju se z diskuze ...
Naposledy upravil(a) EKKAR dne 15 úno 2023, 08:44, celkem upraveno 1 x.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Nikde nevidím žádný proud. Buď jsem taky slepej, nebo...?
Vidím jen, jak tranzistory zvesela překračují katalogové hodnoty průrazných napětí, některé dvoj- i trojnásobně.
Doplňující otázka: podle označení UCE0 ty tranzistory byly měřené vypájené a "s bází v luftě"? Nebo byly testované s nějakým odporem mezi bází a emitorem? Pak by tam totiž musel být uvedený konkrétní odpor a průrazné napětí jako UCER. V tom případě by mě ty hodnoty neudivily, přinejmenším nijak zvlášť.
Vidím jen, jak tranzistory zvesela překračují katalogové hodnoty průrazných napětí, některé dvoj- i trojnásobně.
Doplňující otázka: podle označení UCE0 ty tranzistory byly měřené vypájené a "s bází v luftě"? Nebo byly testované s nějakým odporem mezi bází a emitorem? Pak by tam totiž musel být uvedený konkrétní odpor a průrazné napětí jako UCER. V tom případě by mě ty hodnoty neudivily, přinejmenším nijak zvlášť.
"Použitelnost" těch trandů po letech se často odvíjí od jiných vlastností, než které autor pův. příspěvku měřil. U výkonových třeba kvalita kontaktování, u malovýkonových šum a podobně.
U RCA kdysi uváděli, že TO3 a TO220 mají životnost 25000 teplotních cyklů...
asi s ohledem na trvanlivost kontaktování. Problémy s nižším Uceo/Ucer jsem u nich nezaznamenal.
Dneska běžně nonMBR trandy degenerují stářím, Uceo klesá a vyskytují se divné jevy.
U RCA kdysi uváděli, že TO3 a TO220 mají životnost 25000 teplotních cyklů...
asi s ohledem na trvanlivost kontaktování. Problémy s nižším Uceo/Ucer jsem u nich nezaznamenal.
Dneska běžně nonMBR trandy degenerují stářím, Uceo klesá a vyskytují se divné jevy.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
Máš pravdu, moje nepřesnost v terminologii, závěrné napětí spíš mělo být označeno jako Ucb0 (nebo UceR pro R=0). Měřeno pochopitelně vše vypájené se zkratem B a E.Hill píše:Nikde nevidím žádný proud. Buď jsem taky slepej, nebo...?
Vidím jen, jak tranzistory zvesela překračují katalogové hodnoty průrazných napětí, některé dvoj- i trojnásobně.
Doplňující otázka: podle označení UCE0 ty tranzistory byly měřené vypájené a "s bází v luftě"? Nebo byly testované s nějakým odporem mezi bází a emitorem? Pak by tam totiž musel být uvedený konkrétní odpor a průrazné napětí jako UCER. V tom případě by mě ty hodnoty neudivily, přinejmenším nijak zvlášť.
Proud byl max. cca 1 mA (spíš stovky uA), ale není úplně podstatný, protože koleno v oblasti nedestruktivního průrazu je docela ostré.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
Jde o trvanlivost připájení čipu k podložce. Rozdílnou tepelnou roztažností se prý postupně "odlupuje". Četl jsem, že čip KD503 prý dokázal úplně odpadnout, technicky mi to však nesedí. Musela by být zahřívána odněkud zvenčí, protože částečně oddělený čip by se již špatně chladil a než by došlo ke kompletnímu oddělení od podložky, dávno by se prorazil.Sendyx píše:U RCA kdysi uváděli, že TO3 a TO220 mají životnost 25000 teplotních cyklů...
Kdysi jsem otevřel proraženou SU161. Jeden roh jejího čipu nebyl podlit cínem, byla tam "bublinka", zkrátka visel ve vzduchu. No a práve v tom rožku byl proražen. Štačilo ho odštípnout, a...
A pak že nejdou opravovat proražené trandy
Čím větší čip, tím je to větší problém. Zajimavé však je, že procesory v PC měly čip podstatně větší a nekazily se. Ovšem ty zase nejsou pájené na podstatně větší kovové podložce, možná to bude tím.
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Když se tranzistoru začne část čipu přehřívat, stoupne její vodivost, přebere větší podíl proudu od chladnějších částí čipu a přehřívání se lavinovitě zrychluje až do destrukce. To u procesoru nenastane.
Václav Šedý ve svých pamětech popisoval, jak se proražené tranzistory v sálových počítačích opravovaly rýsovací jehlou. Stačilo propálenou černou tečku v čipu vyškrábat a tranzistor zase fungoval.
Václav Šedý ve svých pamětech popisoval, jak se proražené tranzistory v sálových počítačích opravovaly rýsovací jehlou. Stačilo propálenou černou tečku v čipu vyškrábat a tranzistor zase fungoval.