[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahojte po otazke z programatorom by som sa chcel z Vami este poradit o tom ktory PIC vybrat na zaciatok.

Osobne sa mi paci 16F88 kedze ma
-vstavany oscilator
-AD prevodnik

je sice trosku drahsi ale je predsa flashovatelny takze sa mozem pokojne hrat

Napriklad u 16F84 mi chyba prave ten A/D

moje poziadavky su aby bol co najuniverzalnejsi a pouzitelny z minimom externych suciastok takze aj interny oscilator povazujem za velku vyhodu.

Ktory by ste mi odporucili, je 16F88 najuniverzalnejsia volba ?

Osobne myslim ze mi 8bit architektura postacuje na vacsinu beznych aplikacii. Kedysi davno som sa hral z elektronikou este na baze TTL logiky, casovaca 555, komparatotov, zapajal som rozne blikace na svetelne retaze, termostaty,fazove regulatory otacok tak chcem vytvarat podobne zariadenia ale uz na baze jednocipoveho procesoru z minimom suciastok

Dakujem za tipy.

Šak to je jaký drahý čip? Veď za tú cenu máš komplet Arduino aj s USB konektorom.

16f88 už mi příjde překonaná, stará a drahá na to co umí.

Koukal bych spíš na novější. Dříve šlo na microchipdirect.com krásně filtrovat brouky podle parametrů. Ale teď to tam nějak nevidím.
Porovnej si to třeba s https://www.microchip.com/en-us/product/PIC16F1508 a uvidíš ten rozdíl. A to už je taky docela starej MCU. Už to delší dobu nesleduju, třeba budou ještě novější a lepší.

Kdysi jsem dělal pokusy s něčím podobným, tehdy se to připojovalo k PC přes paralelní nebo sériový port. Má to výhodu, že tam nacvakneš devítivoltovou baterku, z PC tam (tady přes USB) nahraješ program (tehdy ten jazyk byl podobný BASICu) a jedeš.
Tady sice už to nemají na skladě, ale divil bych se, kdyby to nebo něco podobného pořád někde k mání nebylo:
https://www.distrelec.cz/cs/vyvojova-de ... p/17334759

Obecně k MCU (nejenom k PICům): ono jde o to, že při dnešní zhovadilé zběsilosti tzv. "vývoje" je vybraný typ za rok tzv. "starý"...

Takže je skoro jedno, co si vybereš.

K tomu připočti častou nedostupnost (i když to se v poslední době pomaloučku zlepšuje).

Osobně doporučuju si vybrat něco s ADC, což se může vždy hodit. Nebo jeden úplně jednoduchý (10Fxxx) a druhý lepší.

Dalším vodítkem může být počet zveřejněných konstrukcí s daným typem (protože inspirace či přímo úprava existujícího sw se vždy hodí), podpora typu v nějakém IDE s vyšším jazykem (Basic, C....pokud v něm chceš psát) a též podpora v programátoru.

Technické požadavky (co jsi i sepsal) lze snadno "naklikat" v nějakém parametrickém vyhledavači, ať už u výrobce, nebo prodejce.

Všechny uvedené body ale velmi závisí na osobních preferencích. To je jako se ptát, co mám jíst nebo pít...

To je docela těžká otázka, osobně mi taky stačí výkon osmibiťáků. Moc toho teď nedělám. Dřív jsem na každou aplikaci vybíral konkrétní PIC a programoval v ASM. Ale to znamenalo pokaždé studovat datasheet konkrétního PICu. Pak jsem přešel na programování v C, už se mi s ASM drbat nechtělo. Tím ale vzrostly požadavky na paměť, protože překladač se s tím moc nedrbe a platit si lepší verzi nechci.
Asi bych volil nějaký líp vybavený typy, třeba PIC18F1320, PIC24F16, nebo PIC16F887. Ať je dost místa. Bude lepší umět jeden, dva typy dobře, než hodně typů špatně.
Blbý ovšem je, že ceny jsou nesmyslně vysoko, když to srovnám třeba s tím mnou neoblíbeným mrdujínem...

Mne to príde asi ako že chcel by som programovať, s čím by som mal začať, s amigou, alebo s comodorom?

moznost programovania vo vyssom jazyu by bola fajn, idealne Pascal kedze ten ovladam. prinajhorsiom mozno Basic no v tom som nieco robil tak 20r dozadu

forbidden píše:To je docela těžká otázka, osobně mi taky stačí výkon osmibiťáků. Moc toho teď nedělám. Dřív jsem na každou aplikaci vybíral konkrétní PIC a programoval v ASM. Ale to znamenalo pokaždé studovat datasheet konkrétního PICu. Pak jsem přešel na programování v C, už se mi s ASM drbat nechtělo. Tím ale vzrostly požadavky na paměť, protože překladač se s tím moc nedrbe a platit si lepší verzi nechci.
Asi bych volil nějaký líp vybavený typy, třeba PIC18F1320, PIC24F16, nebo PIC16F887. Ať je dost místa. Bude lepší umět jeden, dva typy dobře, než hodně typů špatně.
Blbý ovšem je, že ceny jsou nesmyslně vysoko, když to srovnám třeba s tím mnou neoblíbeným mrdujínem...

Celkom zaujimavo vyzera ten PIC16F887.
ale ked pozeram na PIC18F1320 tak aky je rozdiel medzi 16F88 ?

No takže doporučuju vyzkoušet Great Cow Basic. Podporuje i Atmely (co jsou nyní pod Microchipem).

Případně (když nebudeš trvat na PICu), tak řada menších ATxxx je podporovaná v Arduino IDE - přidá se tam ten MCU jako "deska". Pak lze takto fungovat i bez bootloaderu, jen se musí vytvořený *.hex vypálit separátním programátorem.

Prostě možností je řada, ale ne každá je z nejrůznějších důvodů reálná.

Prípadne AVR, nejaká Tiny či prípadne Mega. Už to má nejakú dekádu či dve, ale bastliť na bastldosku či rezaný cuprextit s tým ide bohate, má i interný oscilátor, no a pokiaľ sa osadí vonkajší 16MHz kryštál, je možné priamo použiť Arduino bootloader a písať v C++ s použitím X libiek, ktoré sú verejne dostupné a open source... netreba študírovať asembler.

Viď tento bastl: prekladač PS2 klávesnice na jeden z bohom zabudnutých počítačov od IBM, ktorý používal úplne svojský protokol a i ten po infračervenej linke. Pritom to je arduino. Šváb ide páliť priamo z arduina s DIP soklom cez USB, alebo cez bárjaký programátor podporujúci AVR...

Pascal sa uz velmi nepouziva (a na MCU uz vobec nie), ale prechod na C nie je hrozny. Namiesto begin/end je {/}, syntax je trochu ina pri deklaracii premennych a cykloch (for, while), procedura = funkcia bez navratovej hodnoty (void). Datove struktury su tam tiez. Ina je praca s textovymi retazcami.

Pri tom "prechode" ho najviac bude bolieť pochopiť adresácia pamäte vôbec, v Pascali napríklad mohol dať do funkcie na stack ako vstupný argument "var premenna", ak mala jej hodnotu funkcia upraviť a nie iba čítať, v C ju musí dopasovať ako adresu v pamäti, ergo, pointer. Čiže spočiatku zistí, že hviezdička neslúži iba na násobenie, ale aj na zadefinovanie pointra, dereferenciu ("hodnotu v pamäti") a podobné, najmä ak ich bude viac než dve naraz, to potom bude mať ten správny galymatyáš. Tiež zistí, že ampersand nie je iba logický/bitový súčin, v Pascali dal "and" a neriešil. Nie je nič lepšie, keď ako začiatočník hodí do funkcie miesto adresy premennej adresu pointra na premennnú, pretože i pointer je taký špeciálny druh premennej, no a ako už Ondro spomenul void ako návratovú hodnotu, ešte môže existovať void* a tam tá hviezdička to zase otočí o 180°, pretože to môže vrátiť pointrom všetko možné

Ale arduino framework je C++, takže tam už dokáže posielať referenciu, podobne jak to mal pascal či delfi. Furt stokrát lepšie jak sa neska moriť s bejzikom... to fakt veľa šťastia v tom nájsť niečo, ak si nechceš vymýšlať koleso na všetko. Na to AVR, napríklad, priamo zadrátuješ displej od šikmáka, stiahneš libku, nastavíš konštruktor a jedeš. Otvoríš IDE, dáš upload a bum, hello world na displeji.

Tak ad "mořit s Basicem": pro normálně uvažující lidi (tj. nikoliv programátory , matematiky atd.) je Basic jeden z mála jazyků, které se dají pochopit "selským rozumem". Nejen příkazy, ale možná ještě víc způsob zápisu atd.

Bez flame prosím, je to prostě otázka střetu dvou zcela různých světů. Čili záleží na tazateli, kam patří.

Já osobně, když vidím už jen různá pojmenování z C apod. sfér, tak si vždycky říkám, ze které galaxie autor pochází...

O žiadny flame sa mi tu nejedná, akýkoľvek jazyk je vlastne len vecou syntaxe a pochopenia flow. Od bejziku ho neodrádzam, skôr poukazujem na fakt, že s tým čo sú dnes "populárnejšie" jazyky na takéto platformy by už mal kopu vecí, s ktorými sa bude (potenciálne) hrať, už pripravené zaňho. Na to mierim.