Konstrukce sondy VF milivoltmetru

Bezdrátová pojítka, vysílací a přijímací technika, diskuze o VF technice, zařízeních a konstrukcích, konstrukce a parametry antén

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Celeron
Příspěvky: 16140
Registrován: 02 dub 2011, 02:00
Bydliště: Nový Bydžov

Konstrukce sondy VF milivoltmetru

#1 Příspěvek od Celeron »

Pokouším se tady zmatlat 50Ω a vysokoimpedanční VF sondu k milivoltmetru. Měření je na principu kompenzace dvojtý shottky NF kmitočtem. Takže frekvence do který to bude měřit je daná jen pár součástkama v té sondě.
Nemám žádnej kloudnej VF matroš na plošáky. Možná tady mám FR4 ale jak to poznat netuším. Drátek, Láska a pár dalších sice FR4 nabízí, ale otázka je, jestli to opravdu je FR4.
Chtěl bych sondu zkusit udělat samonosnou SMD v luftě do žlábku z poloviny mosazný trubičky a druhou půlkou ji potom přiklopit a vsunout do plastový trubky. Chtěl bych to zkusit narovnat na oboustranku, zapájet a pak ten prostorovej útvar zapájet do půltrubičky. U té sondy 50Ω bude dost opěrných bodů proti GND ale u vysokoimpedanční to vidím dost blbě. Co to podepřít na nějakou teflonovou destičku, teflon mám.
Jenže by se to muselo aspoň trochu v pár bodech přilepit. A to je problém. Našel jsem Ceys lepidlo na obtížné plasty ale nikdy jsem ho nezkoušel.
Máte s ním někdo zkušenost?
Přílohy
VFsondy_sch.jpg
Jirka

Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!

Uživatelský avatar
JirkaZ
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 1429
Registrován: 26 úno 2021, 01:00

#2 Příspěvek od JirkaZ »

Aktivátor povrchu v těchto soupravách funguje, ale nečekej zázraky. Prostě tu původně prakticky nulovou adhezi zvýší, ale pořád se spoj nedá srovnávat s těmi materiály, kde to drží normálně (např. ABS, PS, laminát, dřevo...)

Aktivátor se dá koupit i extra (v lahvičce se štětečkem), ale pokud to je od 3M nebo Loctite, tak stojí raketu.

Jinak FR4 je obecné označení pro laminátový substrát a nemá v podstatě nic společného s definovanými VF vlastnostmi. Prostě to říká, že to není sajrajt z vrstveného papíru apod.

Jestli chceš něco zaručeného, zkus třeba oslovit výrobce DPS, zda by neodprodali odřezky nějakého konkrétního materiálu. Svého času jsem to zkoušel a byli celkem vstřícní.

Jinak bych to ale možná nehrotil, matně si vzpomínám, že původní vlákno bylo o frekvencích do 500 MHz? Edit: ten v odkazu citovaný článek je zde.

Edit #2: jako obvykle a dnes už zcela dominantně se problém bude skrývat v detailu. Co tím myslím? To, že "obvyklé" dnešní FR4 materiály budou od PRCáka a ten si s nějakými definicemi vlastností a jejich garancí nebude lámat hlavu. Ale to by snad měl výrobce PCB mít nějak ošetřené, pokud bys ten materiál sehnal od něj.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.

Uživatelský avatar
Zaky
Příspěvky: 6129
Registrován: 30 říj 2010, 02:00
Bydliště: Praha

#3 Příspěvek od Zaky »

Myslím, že s trochou sochařského grifu dáš v luftě i tu vysokoimpedanční verzi. Ty součástky jsou lehké a tak to celé v trubičce musí běžnou manipulaci dlouhodobě bez problémů ustát.
Krátce před tím, než se to rozbilo, tak to ještě fungovalo...

Uživatelský avatar
HF_Tech
Příspěvky: 331
Registrován: 25 dub 2022, 02:00

#4 Příspěvek od HF_Tech »

Do 1GHz to úplně v pohodě uděláš na desce z JLCPCB. Pokud se to budeš snažit cpát do vzduchu, tak zabiješ parametry indukčností přívodů.
Ta "vysokoimpedanční" sonda bez vykompenzování kapacity taky moc vyskoimpedanční stejně není.
Nejjednodušší je nakreslit desku a kapacitu redukovat vyfézovanou podélnou drážkou kolem kritických prvků. Číňan v základní cně umí drážku 2mm širokou.

Uživatelský avatar
HF_Tech
Příspěvky: 331
Registrován: 25 dub 2022, 02:00

#5 Příspěvek od HF_Tech »

JirkaZ píše:
Edit #2: jako obvykle a dnes už zcela dominantně se problém bude skrývat v detailu. Co tím myslím? To, že "obvyklé" dnešní FR4 materiály budou od PRCáka a ten si s nějakými definicemi vlastností a jejich garancí nebude lámat hlavu. Ale to by snad měl výrobce PCB mít nějak ošetřené, pokud bys ten materiál sehnal od něj.
Někdy je lepší mlčet.
V objednávkovém formuláři JLCPCB je položka controlled impedance. Je tam přímo kalkulačka pro výpočet šířky cestiček.
Pokud je materiál z rodiny FR4, tak vf parametry nejsou dány ani tak použitým materiálem ale přesností tloušťky vrstev laminátu.
Pro Celeronovo zapojení, pokud pojede do 1GHz, tak jsou vlastnosti destičky naprosto zanetbatelné. I kdyby to bylo z papíru.

Uživatelský avatar
JirkaZ
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 1429
Registrován: 26 úno 2021, 01:00

#6 Příspěvek od JirkaZ »

HF_Tech: já o voze, ty o koze.

Nevím, proč píšeš o konkrétní položce v objednávkovém systému JLCPCB, zatímco já probírám materiály na dnešním trhu.

Kromě toho další věci, co uvádíš, mám i ve svém textu. Ono stačí pořádně číst a hlavně vnímat (včetně odkazů).
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.

Uživatelský avatar
Celeron
Příspěvky: 16140
Registrován: 02 dub 2011, 02:00
Bydliště: Nový Bydžov

#7 Příspěvek od Celeron »

Hmm, tak FR4 do 7 GHz, to mě celkem překvapuje. Myslel jsem, že je na tom mnohem hůř. Kdysi dávno, když se bastlili přijímače na satelit tak vím, že oscilátory kolem 2,5GHz na FR4 moc nechodily a když se udělalo to samý do luftu, tak žádnej problém, hlavně v rozsahu přeladitelnosti nebyl.
Otázka tedy je, co použít, mám tady tl.1,5 v žlutohnědý a nebo takovej do tmavomodra. Asi to bude ještě bolševik, ten modrej je asi bratislavskej Gumon a ten žlutohnědej nejspíš semtínská Uma.
A otázka č.2 je jestli to udělat jednostranný a nebo oboustranný s rozlitou mědí zespoda.
Ale nejdřív to zkusím do luftu.

to HF_Tech: na tý oboustrance má 50R poskládaná sonda rozměr 6 x 9,5 mm. Nevím, kde by se tam vzala nějaká zásadní indukčnost. Na plošáku to tak mrňavý neudělám, musí tam být větší pájecí body než když je to naťukaný přímo na sobě.
Jirka

Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!

Uživatelský avatar
JirkaZ
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 1429
Registrován: 26 úno 2021, 01:00

#8 Příspěvek od JirkaZ »

Celeron píše:... oboustranný s rozlitou mědí zespoda.
To bych asi nedělal, vyrobíš si tak celkem spolehlivě kapacity proti zemi s dielektrikem z FR4.

Ale počítám, že tu jsou zkušenější z vf branže, přece jen já jsem z ní už docela dlouho venku.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.

Ze dvou možností často volím tu třetí.

Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14471
Registrován: 11 říj 2005, 02:00

#9 Příspěvek od Crifodo »

to je něco jako http://ok1uga.nagano.cz/mvmetr.htm ?
Co opěrné body z pocínovaných vodičů zastrkané do otvorů v destičce teflonu, to bude mít kapacitu 0.00x

Uživatelský avatar
Celeron
Příspěvky: 16140
Registrován: 02 dub 2011, 02:00
Bydliště: Nový Bydžov

#10 Příspěvek od Celeron »

Zkušenější z VF branže nezabrali a tak jsem zkusil kámoše radaristu z Opočinku. Do 1-1,5 GHz to nemám nijak řešit, prostě do trubičky zapájet jednostrannej plošák posázenej SMD co nejvíc nacpaný na sebe. A zeptal se, jestli mám slabší plošák než 1,5 mm, že čím slabší, tím lepší. Našel jsem 0,35 mm. Dostal jsem ho kdysi v AGU, když zkoušeli vícevrstvý plošáky. Polepil PES NITTO páskou (stabilní a drží jako sviňa) a skalpelem říznul a vytrhal systém dělících mezer a odleptal. Dnes osadím a vytočím pouzdra. Na příští týden mám domluvený propísknutí. Uvidíme, jestli z toho vyleze něco použitelnýho.
Akorát přemejšlím, jestli na těch cca 200 kHz vyhoví jako cca 60 cm přívod NF černá stíněná dvojlinka pro AV, co mají v každým elektrokrámě. Nic lepšího v řádově metrech aby každá žíla byla samostatně stíněná stejně asi neseženu.
Jirka

Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!

Uživatelský avatar
HF_Tech
Příspěvky: 331
Registrován: 25 dub 2022, 02:00

#11 Příspěvek od HF_Tech »

Takhle se to nechá udělat. Testovací deska pro doladění balunu k SDR rádiu.
Měřeno do 3GHz, SMD součástky 0402. FR4 laminát tl 1,6mm cena 4USD.
Problém byl původně nevhodně vybraný konektor a tlumivka s mizerným Q.
Přílohy
TEST MMCX.png

Odpovědět

Zpět na „Bezdrátová technika a technologie, VF technika“