[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj. Spadl jsem do spárů hifitechniky a už mi hrabe. Zjistil jsem, že mi poslech z PC vyhovuje nejlépe, snad díky průměrné zvukovce, kterou mám. Na audiozařízeních to tak není. Domnívám se, že z PC není zvuk tak "natlačený" do uší, že má menší dynamiku a "neprudí". Takže , pomohlo by do serie výstupů sl. zesilovače vřadit elyty? Ve smyslu tehdejších zesů s výstupním kondenzátorem. Nebo jiný nápad?

Ne, samotný elyty tomu nepomůžou. Musíš docílit vyššího výkonu posílanýho do měničů sluchátek, počínajíc vyšším napájecím napětím koncovýho stupně. Prostě samostatnej sluchátkáč to bude jistit ...

Žádné elektrolyty ti nepomůžou.
Jistě, že se dá ze zvukovky dostat kvalitní signál, ale záleží na tom, z jakého formátu to posloucháš. Jestli používáš nějaký ztrátový kompresní formát, moc hifi ti asi nezbude. I když bude zdrojový soubor třeba ve formátech waw nebo flac, i když budeš mít stream s vysokou bitrate, stále to neznamená, že zdroj signálu pro digitalizaci maximálně zachoval věrnost původního signálu, ani nemáš jistotu, že se v tom při digitálním zpracování nikdo nepohrabal.
Dynamika k hifi také patří, čím víc ji stlačíš, "aby neprudila", tím méně hifi.

Padik:
Co přesně myslíš slovem dynamika? Ono má totiž několik naprosto různých významů. Někdy se ale používá nesmyslně.
A ve všech významech je přitom velká dynamika žádoucí. Tak mě jen zajímá co tím přesně označuješ.
Pouštíš přitom na audiu a na PC tutéž nahrávku? Myšleno tentýž zvukový soubor? Jaký je zbytek celého zařízení?
Právě tak není jasné, jestli ti v počítači neběží na pozadí nějaké zvukové efekty. Občas o tom uživatel ani neví.

Hill píše:Dynamika k hifi také patří

Taky myslím, že kvalitní přednes kvalitní hudby ještě v životě neslyšel, ostatně asi jako většina dnešní generace (bez urážky).

2ransom: Hovoří o hudbě, myslí tím dynamiku hudebního signálu (nahrávky). Jestli tím označuje něco jiného, jedná se jen o nepochopení.

Nedá se to dost dobře vysvětlit, když řeknu že se jedná o poměr síly signálů na různých frekvencích, není to k porozumění… Mimochodem, ucho je analogové a přirozeně nikdy jiné nebude, a reproduktor (magnetodynamický měnič) také, analogové zpracování signálu je věrnější a přirozenější. Jinými slovy, je potřeba to zažít, cítit, asi se bude jednoho dne divit, až uslyší opravdu kvalitní měniče a z nich opravdu kvalitní hudbu (na úrovni zhruba 92 dB, tedy když signál ještě nehuláká, ale už není potichu - na této úrovni totiž lidské ucho nejlépe slyší většinu složek signálu). Ale ono se to nemusí napoprvé líbit, lidé nejsou zvyklí… I vnímat kvalitu je potřeba se naučit.

V poslechu znám dva pojmy dynamiky. Dynamiku kompozice, čili střídání tichých a hlasitých pasáží. A dynamiku nahrávky, čili rozdíl mezi efektivní a špičkovou úrovní (známé DR).
Oboje důležité, oboje se dá docenit hlavně na lepším aparátu s rezervou výkonu, a oboje je dnes surově potlačované, protože to pak zní atraktivně v peckových sluchátkách při běhání nebo v autobuse či na jakémkoli aušusovém audiu.

Katastrofickou ukázkou prvního případu je třeba Jelen od Jelena (piano pasáž zpívaná polohlasem vytažená na stejnou úroveň jako vykřičené forte). Druhý případ se týká prakticky všech současných nahrávek popu a rocku.

Téměř kvůli tomu neposlouchám současnou muziku, protože to prostě nejde. Čest výjimkám.

Ale počkal bych ještě co řekne Padik.

Dle vašich názorů je pro mne obtížné reagovat.
Pojmy makrodynamika i mikrodynamika znám. Vzdal jsem se utopie poslouchat high end hudbu, stal jsem se "běžným" posluchačem s komponenty za běžné peníze. Např. hi-res mi osobně nic nepřináší. (obecně, když nevíte, jak to má hrát, posloucháte tak, jak to hraje). Poznám zvuk, který mi vyhovuje a nahrávky, které mi vyhovují. A najednou omylem uslyšíte z PC neúnavný charakter sluchátkového zvuku, který vám na audiu nejde. Můžete si ho zesílit a vůbec vás to nese..Ze dvou naprosto různých sluchátek téměř stejná pohoda.
Samozřejmě u stejných skladeb. Možná , lépe vysvětlena ta moje dynamika, snad by se mohlo říct, že to bude "zakulacený zvuk bez ostrých hran". A takový prosvětlený. Řešení bych tedy měl dvě: 1. Poslat tu svou (externí) zvukovku někomu znalejšímu k posouzení. 2. Koupit si repasovaný notebook na poslech. 3. Risknout to a na ebay mají desku se stejným DAC jako má moje zvukovka. Tu pak zapojit za CD + sl. zes. Pozn: ještě to prověřím delším poslechem!!
.

Nějak nerozumím pojmu "zakulacený zvuk bez ostrých hran". To se dá nějak definovat?
Jestli vadí krátké vysoké špičky v signálu, které přebudí zesilovač nebo vyženou membránu sluchátek od dorazu k dorazu, pořiď si obvod soft-clipping. Zmenšuje dynamiku šetrněji, než kdejaký limitor špiček.
Jestli ti vadí řezavé výšky, spraví to tónová clona.
Ty pojmy jsou značně gumové: když se nahrávala opera nebo třeba koncerty filharmonie, nedalo se zastavit a přemazat - zvukař měl partituru a věděl, kdy přijde pianissimo po forte, a příslušně hnul záznamovou úrovní, aby dostal dynamiku záznamu pod 50 dB, protože analogový záznam dovedený do distribuční kopie (ať už to byla deska, nebo pásek) na víc neměly. Až se systémy Dolby a dbx se dal nahrávat výrazně vyšší dynamický rozsah, aniž by samotné záznamové médium muselo ten rozsah zvládat.
Taky nechápu, co máš za záměr s těmi zvukovými kartami, zvlášť zařazenými za CD. Na sluchátka poslouchám jak přímo z PC, tak z externí USB zvukovky Axagon, i z nejlevnějšího 96k převodníku TOS-link u televize. Když tím proženu stejný waw z USB, nepoznám rozdíl.
Ale rozdíl je například mezi stejným pořadem z rozhlasu, když ho poslouchám na FM, přes TOS-link převodník z DVB-T2 či z internetového streamu, nebo z audioarchivu rozhlasu. A, když si ho koupím na CD nebo ke stažení na Radiotéce, zase zní každý jinak. Přitom pořadí toho, jak mi to subjektivně zni, je nahrávku od nahrávky jinak přeházené, nemůžu říci "tento formát je nejlepší". Ono totiž také záleží na žánru, na tom, zda jde o pořad předtočený, nebo živě vysílaný, i na tom, kdo dělal mastering pro jaký formát...
Vlastnosti převodníků v tom obvykle hrají roli, jestli ne zcela bezvýznamnou, tak určitě nepodstatnou. Lidi, které ten záznam na své cestě potkal, toho dokázali obvykle zkazit víc.

Já tedy pořád nepobírám jaká zařízení mezi sebou porovnáváš. Bylo by možné to nějak konkretizovat?
Jaká sluchátka, jaký přehrávač, jaký zesilovač, jaká zvukovka...

Přesně, bez údaje o jakou zvukovici jde a o jaký laple se dál nehneme. Obecně, "kulatej zvuk" se říká o lampovejch zešilovačích, který v momentě přebuzení nebo jinak způsobený limitace nepřejdou do saturovanýho režimu ostrým zlomem na cháře, ale přecházejí "měkce, kulatě" - prostě lampy s indukční zátěží neumějí okamžitej přechod do plně otevřenýho stavu, jejich limitace proto neprodukuje jen lichý harmonický (který tak hnusně "skřípou" v uších), ale i sudý, takže (jak komu) znějí "libozvučně" a i proto je mají rádi kytaristi -jejich limitovanej zvuk se dá poslouchat, na rozdíl od ostře chraptících polovodičů s ostrým limitačním zlomem na charakteristice. U malejch polovodičovejch zešilovačů se takovej "lampovej" zvuk dost složitě napodobuje, dost dobře to zvládají digitálně definovaný efekty, ale to už zas není topravý analogový hraní ...

Nedokážu poslechově vyjádřit. De fakto, chci si u sluchátek odpočinout. Takže všechny řezavé tóny pryč, duc duc též. Vážná hudba mi hraje skvěle, tam ať to "zařezává". Ale u mainstreamu se snažím jít s kvalitou hodně dolů. Že tam nebudou detaily, ať nejsou. Pokud tam vůbec jsou. Možná k pochopení tohle: Použil jsem odložené korekce na TL084 a předřadil zesiku https://www.tme.eu/cz/details/vs-amp2.2 ... aton/7102/
(Na cenu nekoukejte, to je blbost.) Je tam TEA 2025B. Dejte si to parametrově dohromady a je vám jasná kvalita zvuku. Pozn: Řezavé tóny u mne nejsou výšky. Neumím to vysvětlit, tak zatím takhle se bude testovat. Jasněže každej zdroj hudby je jinak.

EKKAR píše:Přesně, bez údaje o jakou zvukovici jde a o jaký laple se dál nehneme. Obecně, "kulatej zvuk" se říká o lampovejch zešilovačích, který v momentě přebuzení nebo jinak způsobený limitace nepřejdou do saturovanýho režimu ostrým zlomem na cháře, ale přecházejí "měkce, kulatě" - prostě lampy s indukční zátěží neumějí okamžitej přechod do plně otevřenýho stavu, jejich limitace proto neprodukuje jen lichý harmonický (který tak hnusně "skřípou" v uších), ale i sudý, takže (jak komu) znějí "libozvučně" a i proto je mají rádi kytaristi -jejich limitovanej zvuk se dá poslouchat, na rozdíl od ostře chraptících polovodičů s ostrým limitačním zlomem na charakteristice. U malejch polovodičovejch zešilovačů se takovej "lampovej" zvuk dost složitě napodobuje, dost dobře to zvládají digitálně definovaný efekty, ale to už zas není topravý analogový hraní ...

Ahááá. Znamenám si.

To jako myslíš vážně, nebo si děláš srandu? Ta krabička z odkazu nemá se sluchátkovým zesilovačem nic společného. Nechápu co od ní čekáš. Do toho strčí sluchátka jen pubertální analfabet.
O použitých sluchátkách ani slovo. Jestli jsou stejné kategorie jako ta krabička, tak není vůbec co řešit.