[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dokážete někdo posoudit, na jaké procento intenzity magnetického pole běžně vytvářeného rotorovým budicím vinutím se dostanou neodym magnety nalepené do rotoru altíku zde?
Nebo kolik mívá závitů budicí vinutí altíku? Nemám ho po ruce, abych ho oměřil.

Amir píše, že výsledkem je 7 kW alternátor, takže s pomocí bulharských a arabských konstant lze výpočet snadno provést.

Následná demonstrace s pomocí pohonu alternátoru stěračovým motorem a stejného (12V!) alternátoru jako zdroje pro ruční vrtačku - to vše bez jakéhokoliv měření - je exaktní a nezpochybnitelná.

Jen přemýšlím, jakou novou soustavu jednotek zavést, když ta PRCácká je už zjevně překonaná.

Ano, autorem uváděné údaje jsou zcestné, na to upozorňují i ostatní už v diskuzi u jeho videa. To ale není to, co mně zajímá.

kulikus píše:Dokážete někdo posoudit, na jaké procento intenzity magnetického pole běžně vytvářeného rotorovým budicím vinutím se dostanou neodym magnety nalepené do rotoru altíku...

Na to asi není jednoduchá odpověď. Neodym má dejme tomu konstantní mag. pole, kdežto normálně je mag. pole regulované regulátorem. Takže se intenzita se mění. Není s čím porovnat.

To celé je kravina. Tak ty magnety ani nemohou fungovat. Řešením by byl jeden velký magnet místo cívky s póly na koncích.

Já místo toho vinutí rotoru, vložil prstencový feritový magnet z reproduktoru.

Nechápu, jak takové kravině může někdo alespoň trochu technicky zdatný uvěřit.

Remanentné pole permanentého magnetu je vždy menšie ako pole elektromagnetu, ktorým bol permanentný magnet magnetovaný. Teda elektrickým prúdom možno vytvoriť silnejšie magnetické pole než permanentným magnetom. Záleží však od tvaru, konštrukcie, rozmerov..., aby sme neporovnávali hrušky s jablkami. Elektromagnet však na rozdiel od permanentného magnetu potrebuje elektrický prúd a trvalý príkon...
Zdálo by sa, že kombináciou elektromagnetu a permanentného magnetu by sa malým elektrickým prúdom dalo pomôcť permanentnému magnetu zvýšiť remanentnú magnetizáciu... Nuž ale či to indukčný zákon pripustí...? integral prúdu po uzavretej krivke s plochou... Či sa to sčíta, alebo bude platiť vyššia hodnota? Na to bude treba veľa fyziky.

Rotor je magnetický obvod s asi 9 paralelními mag.odpory (póly) a se dvěma zdroji intenzity magnetického pole - proměnným (cívkou) a na každém pólu je konstantní zdroj (permanentní magnet), který musí být správně orientován, aby se jejich působení skládalo.
Protože cívka je napájená pulzním nebo regulovaným DC proudem, může to fungovat.
Magnety mezi póly považuju za ekvivalentní jednomu na ose mezi čely rotoru, ale není třeba rotor rozebírat.

Doufal jsem trochu, že tu někdo bude vědět přibližný počet závitů na rotoru.

Zeptám se jinak: permanentní magnet se chová jako konstantní zdroj mag intenzity nebo mag toku?

Permanentní magnet se podobá něčemu takovýmu, jako je referenční elektrochemickej článek = je zdrojem magnetickýho pole s definovanou intenzitou. Magnetickej tok je pak to, co daná magnetická intenzita vyvolá v dalším prostředí, kterým to magnetický pole prochází. V prostředí magneticky vodivějším bude stejná intenzita vyvolávat větší tok, v prostředí magneticky "odporovitějším" neboli méně magneticky vodivém bude tok samozřejmě menší - stačí si uvědomit, co způsobí magnetická mezera v magnetickým obvodu nebo jak magnetickej tok jádrem elektromagnetu se stálým budicím proudem ovlivní změna průřezu jeho magnetickýho jádra ...

Ok. Diky.
To jova1: s tou úpravou to používáš jako generátor nebo synch 3f motor? Na jaky výkon se dostaneš?

jezevec píše:Nechápu, jak takové kravině může někdo alespoň trochu technicky zdatný uvěřit.

A to si představ, že na jedno takové video na YT a pak ještě na druhé skočil jeden ing z HK. A to maturoval v Dobrušce ze silnoproudařiny (pravda, před 40 lety, a jeho diplom z vysoké už s elektřinou má co dělat jen okrajově).
Posháněl magnety, předělal alternátor, propojil to, ale, když to roztočil, tak se to zase hned zastavilo. Kdosi mu kdesi řekl, že má ty magnety blbě. Tak to zase celé předělal - a zase nic.
Nakonec volal, jestli nemám, jak zjistit, co dělá blbě, a poslal mi odkazy na ta videa.
Napřed jsem si myslel, že si dělá šoufky a ouchcapky, my si občas nějakou ptákovinu vyvádíme už dobrých 50 let, ale on to myslel vážně. Tak jsem se do Hradce vypravil, protože řvát do telefonu nemá smysl, stejně omezí hlasitost.
Práce to byla pěkná, řemeslo na úrovni, ale zhola zbytečně. Perpetuum mobile (jinými slovy volná energie) nefungovalo, ani když se mu pokoušel zapřít zákon o zachování energie. Jen ten klíňák třením sežral nějakou desítku wattů výkonu.
Motor (jednofázový z pračky, 550 W) jsem připojil na síť a alternátor, který naprázdno dával těsně pod 60 V v každé fázi, jsem zatížil žárovkou 240 V/100 W mezi dvěma fázemi, tedy na 100 V. Toto napětí kleslo na 45 V a žárovka žhnula.
Tak jsme vyměnili alternátor, měl tam jednoho kompletního Bosche s regulátorem. Ten šel už zatížit topnou vložkou z vany pásového traktoru 12 V/400 W. To napětí kolem 12 V udržel, ale motor slyšitelně zpomalil.
Konečně se smířil s tím, že ta videa na YT jsou fake, že z motoru 550 W nedostane ani tolik, natož víc.

Alternátor nikdy nebývá buzen na plno - je buzen regulátorem podle zátěže a otáček - pokud není pohon otáčkově stabilizován.
Pokud bys proměnné buzení nahradil maximálním, co jsou schopný pólový nádstavce rotoru přenést - což podle mě dá i pár feritových magnetů na místě původní budící cívky, tak dostaneš značně nestabilní zdroj elektrické energie. Možná z toho alternátoru vytáhneš vyšší výkon, ale ten budeš muset dodat na hřídeli - praktické cvičení: dej do zkratu jakýkoliv střídavý motor s trvalým magnetem jako rotor a zkus s ním ručně otáčet. Pak to samý bez zkratu - a pochopíš o čem píšu. Jelikož do rotoru - který je buzen původně proměnným magnetickým tokem z cívky - umístíš magnety, o kterých nic nevíš, taky nic nevíš o vinutí statoru, tak dosáhneš toho, že napětí na prázdno bude mít neznámou úroveň a zatižitelnost bude taky věcí náhody. Uděláš z toho prostý magneto - a magneta se stabilizují tak, že co se nespotřebuje, protopí se na odporu. Jenomže ty magneta jsou navrženy na konkrétní proud a ví se, kolik dají na prázdno. Výsledkem se taky může stát to, že Ti alternátor odejde, Navíc Neodym přichází o svůj magnetizmus už při relatívně nízké teplotě - cca 80°C.

Alternátor v normálních (nezkurwenejch) autech se vždycky budí na plno, proud omezuje jen pevně instalovanej odpor (vlákno kontrolky nabíjení) a vlastní imprdelance budicího vinutí. Je to učuněný z jednoho hlavního důvodu - aby altík dobíjel naplno od co nejnižších otáček, respektive aby pokud možno už na volnoběh motoru dával plný nominální napětí, i když ještě ne plnej proud - je to požadavek na co nejdřívější samostatnost motoru v napájení svojí vlastní řídící elektroniky elektrikou. Regulátor nečuní funkci zvyšování budicího proudu, ten naopak čeká, až na alternátoru začne vlivem rostoucích otáček narůstat napětí a po dosažení nastavený hodnoty začne omezovat budicí proud => tím výstupní napětí zatíženýho altíku začne zase klesat. V moderních zkurwenejch elektronikách s ychtyllygentníma systémama liklvidace baterií metodou dlouhodobýho nedobíjení střídanýho s krátkodobým přebíjením se pojmu "budicí proud alternátoru" nedá věřit nic - daleko spíš se to dá nazvat "pomsta vykastrovanýho kusu hovězího" nebo "produkt bezmozkový intrakraniální dutiny".

Alternátor funguje stejně, jen se lépe nabudí a při velkých otáčkách se nedá odbudit.
Samozřejmě, ty magnety musí mít tu správnou orientaci.

EKKAR nezklamal, zase tu blouzní nesmysly
Odpor indikační žárovky tam byl k nabuzení alternátoru, jinak se regulátor chytne až při vyšších otáčkách.