Detektor s PIR & spínač osvětlení (např. düwi RS8B)
Moderátor: Moderátoři
Detektor s PIR & spínač osvětlení (např. düwi RS8B)
Poradíte, jak se do toho stroječku dostat nedestruktivně? Viz obrázek. Na českém trhu je mání pod iks jmény se stejným vzhledem. Potkávám i kusy veiice podobné, jen "hranatější".
Přijde mi, že je ta "koule" ve výrobě lepená nebo jinak (nerozebíratelně) ve švu zajištěná. Nebo že by pod tím poloválcovým krytem byly nějaké vruty?
Přijde mi, že je ta "koule" ve výrobě lepená nebo jinak (nerozebíratelně) ve švu zajištěná. Nebo že by pod tím poloválcovým krytem byly nějaké vruty?
Buď slepené, nebo spojené tepelným působením nějakého továrního přípravku typu "obruč". Ale spíš to první. Když jsem okrájel zbytky svinčíku po řezání trafopájkou, místy se ukázala vystouplá drážka (na druhé polovině zahloubená). Směrem "ke stěně" je deska zdrojová s relé a silovými vodiči, pak oddělovací plast (na vrut), potom spojovací třívodič a směrem "do místnosti" je deska s čidly a LM324. R, C, D, T a trimry vyhlížejí neznačkově, jako z vietnamského jezevčíku. Kvalitně vypadá jen PIR a TI LM324.
Trafokondenzátor je zde papírově stejný. Resp. - přímo na střídavou síť určitě nebude a příslušné bezpečnostní vlastnosti dotyčný rozhodně nemá. Ale potkávám tohle provedení ve spotřebce tohoto typu vždy (např. primitivní zdroje pro nejjednodušší obruče s LED). Jen jednou jsem v jakémsi polistopadovém osoušeči rukou viděl krabicový 1µF/275V~, s logem Siemens.
Má mít 470nF, AVR tester napsal 465,5nF. Pod "zátěží" ovšem může dělat přírodavíco. Sekundární elektrolyt Decon má mít 470µF/25V, což je úsměvné, protože relé je na 24V. Ale třeba jsou asijští geniální praktici a odhadují, že napětí na C 25V nepřeleze (zažil jsem modul do myčky ve kterém relé na 24V spínalo spolehlivě při osmnácti). AVR tester ohlásil 370µF. Napětí na slaboproudé straně činilo 10,5V. Po výměně za Panasonic 470µF/35V stouplo na 11,25V. Do řídící desky s PIR a LM324 vede třídrát (sekundární GND, 5,02V a vývod relé, které sepne po připojení drátu ke GND). Na to netradičně použité TTL napětí je na napájecí desce WS 78L05.
Takže buď je ten polštářek "moc měkkej/odpornej/blbě průchozí", nebo se chová nesprávně bezejmenná zenerka (mezi I a G 78L05). Ani při těch 11,25V relé pochopitelně necvakne.
Má mít 470nF, AVR tester napsal 465,5nF. Pod "zátěží" ovšem může dělat přírodavíco. Sekundární elektrolyt Decon má mít 470µF/25V, což je úsměvné, protože relé je na 24V. Ale třeba jsou asijští geniální praktici a odhadují, že napětí na C 25V nepřeleze (zažil jsem modul do myčky ve kterém relé na 24V spínalo spolehlivě při osmnácti). AVR tester ohlásil 370µF. Napětí na slaboproudé straně činilo 10,5V. Po výměně za Panasonic 470µF/35V stouplo na 11,25V. Do řídící desky s PIR a LM324 vede třídrát (sekundární GND, 5,02V a vývod relé, které sepne po připojení drátu ke GND). Na to netradičně použité TTL napětí je na napájecí desce WS 78L05.
Takže buď je ten polštářek "moc měkkej/odpornej/blbě průchozí", nebo se chová nesprávně bezejmenná zenerka (mezi I a G 78L05). Ani při těch 11,25V relé pochopitelně necvakne.
Změř klidovej odběr toho 78L05 - jak se zenerkou, tak bez ní. Neměl by sám o sobě brát víc, než asi 2mA. Ani s připojenou ostatní elektronikou by odběr bez sepnutýho relé neměl překročit zhruba 10mA - v obou případech hodně záleží na výrobci švába, renomovaný firmy mají stabce i operáky s minimální vlastní spotřebou a opačně PRCácká šmejdprodukce "umí" kousky s vlastním klidovým odběrem mnohem vyšším, i když katalogy říkají něco jinýho (rozdíly mezi typickou hodnotou garantovanou DS a reálem jsou u různejch značek často i stovky %). Taky ten čtyřnásobnej operák (324) může kmitat - vem na něj vošklivoškopek, jestli "neřehtá" díky nějakým parazitním vazbám někde na desítkách až stovkách kHz, zkus ho zablokovat kvalitní keramikou cca 100nF namaštěnou na stranu spojů přímo na napájecí vývody. Kmitat může i jen jedna jediná sekce, stačí, aby měla nedefinovanou úroveň na některým vstupu - a buď vylítne do plný saturace s těžko předem definovatelnou polaritou, nebo se rozkmitá. Správně pokud není některá část vícenásobnýho operáku použitá, měl by bejt její výstup spojenej s invertujícím vstupem (operák zapojenej jako sledovač) a non-invertující vstup by měl bejt připojenej k nějakýmu pevně definovanýmu potenciálu. Jde o to, jestli PRCáci aspoň tyhle základní pravidla dodržujou ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Za napájecím polštářkem je v sérii odpor 150Ω, pak teprve můstek, filtrační C, relé a WS 78L05. Pro jednoduchost začnu napájením patřičně omezenými 24 volty. Ovšem lab. zdroj jsem si na dovolenou nebral. Počká po neděli.
Ta spojovací trojlinka je tvrdá a houby vydrží (v místě přechodu do desek). I toto vidím po iksté. Ale ten kaz uprostřed jsem udělal já (při rozborce koule trafopáječkou).
Ta spojovací trojlinka je tvrdá a houby vydrží (v místě přechodu do desek). I toto vidím po iksté. Ale ten kaz uprostřed jsem udělal já (při rozborce koule trafopáječkou).
To odzkoušíš vcelku jednoduše. Pokud máš od sebe rozpojené obě desky, tak tu s relátkem můžeš v klidu zapojit do sítě. Na filtračním kondíku bys měl naměřit těch 24 -25V, to určuje pouze tá zenerka (nic jiného na této desce v tuto chvíli proud neodebírá), ta žere veškerý protékající proud nad toto zenerové napětí, daný dle kapacitní reaktance kondenzátoru 470n, což je jakoby byl v obvodu zapojen odpor o hodnotě 6,8k. Takto se i ten obvod chová jako jednoduchý proudový regulátor v těchto malých napěťových rozdílech 0-30V. Takže když chceš rychle vyzkoušet stav toho 470n kondenzátoru, stačí ampérmetrem zkratovat elektrolyt kondík a pokud změříš protékající proud 30-34mA, je kondík 470n v pohodě a když prozměnu voltmetrem na tomto elektrolytu naměřiš 24-25V, je zenerka v pohodě.
Nejčastější závady bývají v té snížené kapacitě, ale také v té zenerce, neboť pokud není relé sepnuté, pálí celý přebytečný procházející proud v teplo a plošňák v tomto místě bývá také dost do hněda zabarven.
Pokud propojíš druhou desku a budeš měřit v kladné větvi té trojité propojky procházející proud do PIR desky, neměla by tá druhá deska odebírat víc jak 6 mA, jinak je chyba na této desce.
Nejčastější závady bývají v té snížené kapacitě, ale také v té zenerce, neboť pokud není relé sepnuté, pálí celý přebytečný procházející proud v teplo a plošňák v tomto místě bývá také dost do hněda zabarven.
Pokud propojíš druhou desku a budeš měřit v kladné větvi té trojité propojky procházející proud do PIR desky, neměla by tá druhá deska odebírat víc jak 6 mA, jinak je chyba na této desce.
Tak jsem myslel, že ti nějak pomůžu, a rozebral jsem jednoho Marťana. Šlo to, zezadu měl jeden zazáslepkovaný šroubek a dole mezi točítky západku, ta po odklopení horní strany vyskočila sama.
Ale střeva to má na jediné desce... a po asi půlhodině pokusů trefit se těmi prciši do trimrů při snaze složit to zpět jsem to mrsknul do krabice. Třeba to později půjde líp.
Ale střeva to má na jediné desce... a po asi půlhodině pokusů trefit se těmi prciši do trimrů při snaze složit to zpět jsem to mrsknul do krabice. Třeba to později půjde líp.
Je to jako s kotoučovými brzdami osobáků, podobné, ale nikoli stejné.
[1] Provedení pro extra trpělivé. Oddělovací plast je na vrut uprostřed, obě polokoule byly zřejmě lepené.
[2] Další u nás rozšířené provedení, naštěstí rozebíratelné (8 vrutůch). Střeva, jako ve značkové úsporce. Oprava počká.
Oba případy mají plasty vyšusované od Slunce.
Nějaké hokuspokusy popisované kolegou lubos1961 jsem spáchal hned v pátek po deváté. K napájecímu polštářku jsem paralelně přiložil rockový riff X2 (100n/275V~). Ani při odpojené desce s PIR napětí na filtračním C nijak výrazně nestouplo. Hádám, že to dostalo nějakou pumelenici po síti a zenerka pracuje v provozu špatně. Na desce bez elektřtiny v propustném směru změřeno diodovým testem 0,56 voltůch, opačně ∞. Pak ještě jednou na diodě vypájené, takže bezejmenná je teď ST 1N4749A (a negativně posunutá na oněch 12V). Ve firmě mám v testovacím kutlochu zdroje do 30/100/150V, takže to po neděli zdiagnostikuju v klidu (bezohňostrojově). Být v těch výrobcích malé konvenční trafíčko, tak by se to asi jen tak nekazilo.
[1] Provedení pro extra trpělivé. Oddělovací plast je na vrut uprostřed, obě polokoule byly zřejmě lepené.
[2] Další u nás rozšířené provedení, naštěstí rozebíratelné (8 vrutůch). Střeva, jako ve značkové úsporce. Oprava počká.
Oba případy mají plasty vyšusované od Slunce.
Nějaké hokuspokusy popisované kolegou lubos1961 jsem spáchal hned v pátek po deváté. K napájecímu polštářku jsem paralelně přiložil rockový riff X2 (100n/275V~). Ani při odpojené desce s PIR napětí na filtračním C nijak výrazně nestouplo. Hádám, že to dostalo nějakou pumelenici po síti a zenerka pracuje v provozu špatně. Na desce bez elektřtiny v propustném směru změřeno diodovým testem 0,56 voltůch, opačně ∞. Pak ještě jednou na diodě vypájené, takže bezejmenná je teď ST 1N4749A (a negativně posunutá na oněch 12V). Ve firmě mám v testovacím kutlochu zdroje do 30/100/150V, takže to po neděli zdiagnostikuju v klidu (bezohňostrojově). Být v těch výrobcích malé konvenční trafíčko, tak by se to asi jen tak nekazilo.
Jenomže svět to chce levně a hned - co tak zbejvá ubohý žlutý tlamě rybímu žaboxichtu PRCákovi? Oyebat co se dá, aby vytřískal z těch blbejch Evropanů a dalších bleďochů s velkýma hnusnýma čumákama co nejvíc "žabích kůží" ...judeware píše:.. Být v těch výrobcích malé konvenční trafíčko, tak by se to asi jen tak nekazilo.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!