Možností je několik, pro výběr vhodného zapojení to ale chce znát typ LEDek, které použiješ. Nebo radši pracovní proud a úbytek napětí na každé při tomto proudu:
řekněme, že použiješ LEDky řady L-EP20xx-150BW1 (xx určuje vyzařovací úhel a tedy i svítivost ve směru osy; světelný tok mají všechny 4 lm při 150mA).
Každá z těchto LEDek má při těch 150mA úbytek napětí 3,4V. Z toho vychází při sériovém spojení 40 kousků celkové napětí 136V.
Jestli nechceš, aby blikaly v rytmu síťového kmitočtu (nebo aby to blikání bylo potlačené na málo rušivou míru), chce to usměrňovač s vyhlazovacím kondenzátorem. Stačí ekonomické provedení, na kondenzátoru 100u/350V bude po jednocestném usměrnění 290-300V, když počítám, že z něj ty LEDky odebírají trvale proud.
To dělá rozdíl napětí zdroje a napětí na LEDkách do zhruba 165V. Při proudu 150mA vychází sériový odpor 1100 ohmů. A výkonová ztráta na něm bude 25W, což je nepříjemně moc.
Můžeš si pomoci pulsním regulátorem, nebo jen obyčejným trafem na 24V (uděláš řetězce třeba po 5 LEDkách v sérii s vlastním odporem 82 ohmů/2W a takto vzniklé moduly spojíš paralelně, jen kondík za usměrňovačem to bude chtít aspoň 220uF/aspoň 35V).... atd atd.
Šlo by to samozřejmě udělat řetězce po 8 LEDkách v sérii, odpory by vyšly menší, ale jas by se s kolísáním napětí sítě už dost viditelně měnil.
Že jsem si na to hned nevzpomněl:
toto se tu už řeší v jiném vláknu: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... sc&start=0