[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nepřekáží Vám doma velká historická stojanová hi-fi audio sestava NEC ?
Dovážela se do ČSSR tak asi 1980-84, obsahuje deck s ručkovými měřáky K-316E, tuner T-330, zesík, analog gramo automat a 3-pásmové boxy. Rack černé dřevo. Jen původní - originální komponenty, 100% funkční a bez povrchových vad. Sběratelský kus.

Na to se dobře pamatuji.
V 1980 jí přivezli do Elektry a vystavili jí mezi teslácké kotoučáky. Jako kluci jsme sa na to chodili ceskou ze školy koukat. Stálo to asi 25 tisíc, což byl tehdy průměrný roční plat. Dvě tyto věže měli cenu jako Škoda 105. Asi nás tím chtěli komunisti nas........
Zajímalo by mě ale, jak by po stránce hudební kvality dopadly dnešní domácí kina v souboji s tímto aparátem.

Dokonce víc ! zaváděcí cena se blížila 30 tis. Kčs...tedy dobový roční průměrný plat. Pro nás tehdy študáky dokonale nedosažitelná hračka. Vizitka vyspělého kapitalismu. Tenkrát se hrál Wimbledon, NEC byl sponzor akce. Mašina se svými 2 x 25 W zněla líp než dnešní korejské plastové imitace - škatule mp3. Kdo ji měl a jaké Vaše zkušenosti ?

No já jí neměl, já měl B101 Hi-fi made in Husák.

Na tohle pamatuji, v Prioru byla jedna a taky jsme se na ni chodili koukat, než ji koupil nějaký zelinář nebo člen vnitřní strany.
Gramec byl myslím nic moc.

NEC...krásná stará věc ! Cena byla odstrašující ale přišla na trh v době když u nás královala Tesla, sem-tam Unitra nebo Videoton. Co bylo taky k mání ? Tesla diamant, Unisono, NC-420 či B-93stereo, receiver Sopran...nehrály až tak špatně, jenže ten designe...robustní nezničitelné maxi stroje pro polní bojové podmínky. To byla výrobní filosofie a obchodní strategie předlistopadové éry...

V 70tých letech jsem "zprivatizoval" otci jeho magnetofon B42. Jako puberťák jsem potom chtěl být IN, a šel jsem do sterea. Koupil jsem si B101. 1/2 roku to celkem fungovalo, ale potom jsem se rychle vrátil zpět k té B42ce. Nemůžu si pomoci, ale až do konce éry kotoučáků se už Tesle nepodařilo postavit magnetofon, který by se vyrovnal legendě B42. Dělali ho i ve stereo verzi, tuším B43. Hlavně po mechanické stránce to byl tedy dělník. Ale i ten záznam. Jestli to bylo tím, že tehdy nebyli IO, tak museli všechno pěkně poctivě tranzistorově?



Mívali jsme tehdy staré dřevěné, veliké lampové rádio z 50tých let. Jedno z prvních s VKV. To rádio mělo externí vstup pro gramo, a já jsem přez něj honil ten B42. Lidi to byl zvuk !!!!! Kámošovi tehdy přivezl strýček z NSR novou stereo věž, ale to bylo proti tomu 30 let starému lampáči úplné chrastítko.
Dnešní digitechnologie nehrajou špatně, ale chybí tomu zvuku taková ta sametovost, nebo jak bych to řelk.
Jednou, až si na to troufnu, tak si stejně postavím lampový zesilovač!

BASTLECS píše: Jednou, až si na to troufnu, tak si stejně postavím lampový zesilovač!

nemas za cim cakat

zdenoeddie píše: nemas za cim cakat

Mám.
On zřejmě lampáč nebude taková sranda jako tranzistorák. Nic moc o tom nevím, tak musím napřed natahat nějaké info, trochu teorie, abych místo zesilovače neměl jenom drahou žárovku.

BASTLECS píše:

zdenoeddie píše: nemas za cim cakat

Mám.
On zřejmě lampáč nebude taková sranda jako tranzistorák. Nic moc o tom nevím, tak musím napřed natahat nějaké info, trochu teorie, abych místo zesilovače neměl jenom drahou žárovku.

no mas pravdu,som myslel ze s lampami uz si oboznameny. ja som zhanal matierialy a material asi 2 roky

Ano, je to cívkáč Tesla B-42, měl jsem ji tenkrát v ruce jenomže tuším měla odlišný měřák záznamové úrovně, místo ručky (původem z B-4)
2 žárovky (ano, žárovky ! to ještě nebyly LED ! ) červenou a bílou. Červená blikla sem a tam a to byl záznam správně nastaven. Jak jednoduché a přitom levné, žádná mechanika a setrvačnost...existovala také B-41 a ta byla půlstopá, tedy jinak: dvojstopá. Kompatibilní s pásky nahranými na elektronkovém Sonetu, Sonetu duo (2 rýchlosti: 4.75 + 9.53 cm/s) nebo bateriovém Uran, Pluto. Tesla měla dobré výrobky třídy standart až na dostupné pásky, emgeton a orwo...to byly šmirgly na hlavy. Ale, daly se obstarat jakostní polyestry Agfa PE41 nebo Basf LH26LN. Paradoxně, náběhem výroby mašin hi-fi stereo, B-73, B-113,115,116 - dovozové nosiče vymizely z trhu. Vzácný byl maxell 25 LN nebo UD, podpultovka pro známé. Nebo scotch 220 - horší mechanické vlastnosti, vytahovaly se a vlnily okraje. Dokonce na strojich Sony TC-366 nebo AKAI GX-620 kde je tah pásku řízen komparátory.

Nevím jestli jsem něco dělal jinak, ale mně se na páscích Scotch nevytahovaly okraje ani nevlnily, na B73 ani předtím na B3. Mám je dosud. B73 s určitým úsilím ještě funguje, B43 je použitelná problematicky díky strašné spoustě sériově řazených přepínačů v signálové cestě.

Ta mašinka NEC je zajímavým důkazem, jak kdysi i Asiati chtěli a uměli dělat spotřebku tak, aby se dědila z dědka na vnuka

je to pravda, ta rada kotučákov B4 a ododené typy hajú naozaj pekne.

No neviem ten NEC mi nič nehovorí asi preto že ma to v tedy až tak nezaujímalo. Ale mislím že v niektorom vtedajšom mesačníku TECHNIKA bola spomenuta aj táto zostava.

Ja som vtedy letel na výrobky JVC a Technics

A v 87-mom som si splnil sen čo sa rýka sterea JVC DR-E5L

Je to ombinácia dvojitého kazetového decku, zosilňovača 2 x 50W a 5 pásmovým equalizérom, digitálnym tunerom.

bola možnosť dokúpiť gramo a CD player

Obsahuje COMPU LINK.

Túto vežu viedla sieť PZO TUZEX za cca. 5800 bonov

Sériovo boli dodávané veľmi chabé reprobedne, bola možnosť dokúpiť iné reprobedne inej kvality a za iné bony (tie na fotke)

ešte dodám že to má 20 rokov a tén gumový prstenec okolo basaku je stale fit. Tie si už odhrali svoje, aj eru Modern Talkingu . (equalizér vždy nastavený do V)

Mam z 80-tych rokov vezu Sony XO-D1 - ale nie som prvy majitel, kupil som ju len nedavno. Nebol to ziadny hi-end (rucne ladenie radia), ale hra to velmi pekne.

No tak vidíte jak se nám diskuze pěkně rozvíjí...přispívejte čímkoliv na téma krásné staré stříbrňáky, legendární historické audio mašiny, cenné rady, připomínky a zkušenosti, posílejte fotky. Ale, program nechce vzít
obrázek ve formátu *.bmp.