Bakelit
Moderátor: Moderátoři
Bakelit
Nemáte někdo konkrétní popis resp. postup jak se namíchá směs pro výrobu bakelitových dílů jak tmavé, tak bílé varianty? Chtěl bych si vyrobit "originál" knoflíky k MK207 a další, které mi schází. Formičky a ostatní technologii s tím spojenou bych snad zvládl.
Tak na tohle známý sháněl publikace - slovenskou "Syntetické hmoty" někde ze 60. let, staré ročníky VTM (asi 70. léta - bez záruky) a nějakou Chémia v praxi nebo něco takového. Vím že v některé z nich byly recepty - a bylo jich dost, jen to ověřit. Bílá varianta ale asi není bakelit, ale močovinocosi plněné čímsi. Budu držet palce, ale doporučil bych raději se poptat v nějaké firmě, kde bakelit dělali nebo dělají - dost záleží na lisování, plnivech atd.
To je právě problém, svoje receptury firmy neřeknou, což je plně pochopitelné. Nějaká série 10-20 knoflíků nikoho nezajímá a výroba profi formy je několik desítek až stovek tisíc korun. Odlévané knoflíky z různých pryskyřic do silikonových forem je sice řešení, ale není to ono. Formička pro kusovou výrobu není žádný problém. S tou bílou variantou - nevím, na Mikrofoně MK207 a jiných rádiích, jsou bílé(dnes trochu béžové) ozdobné lišty a tváří se to jako bílý bakelit. Vím z čeho se směs skládá i jak to funguje, ale konkrétní postup nemám. Škoda, že si nepamatuješ přesně názvy knih resp. autory, určitě budou k mání v knihovně.
Naposledy upravil(a) vombat dne 14 úno 2008, 19:53, celkem upraveno 1 x.
Obrázek je z oldradio.cz. Jinak bych tuto technologii chtěl zvládnout a vyzkoušet, určitě by zkušenosti uvítalo více sběratelů.
- Přílohy
-
- MK207.JPG
- (15.16 KiB) Staženo 194 x
Ahoj,nedávno jsem se o to zajímal a něco málo jsem zjistil,takže jen útržkovitě.Základem je fenol a formaldehyd.Tyto dvě sloučeniny se zahřívají v destilační soustavě a vzniká bakelit typa A,který je polotekutý.Ten se potom zahřívá pod mírným tlakem a vzniká bakelit typu B/fenolformaldehydová pryskyřice/,která je jako výchozí surovina pro lisování.Konečné zpracování se provádí lisováním ve formách pod tlakem a při teplotě cca300 stupňů/teplotou si nejsem jistý/.Barevný odstín konečného výrobku /červená až černá/je dána poměrem obou substncí.Podle tohoto poměru se také do prvovýroby typu A přidávají buďto kyselé nebo zásadité přísady.
Je to velmi okrajově,co se mi podařilo zjistit.Tyto informace jsem získal částečně z internetových stránek a částečně z vysokoškolských materiálů,tak by na tom mohlo být něco pravdy,ale ještě jsem to nezkoušel.
Je to velmi okrajově,co se mi podařilo zjistit.Tyto informace jsem získal částečně z internetových stránek a částečně z vysokoškolských materiálů,tak by na tom mohlo být něco pravdy,ale ještě jsem to nezkoušel.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Je to tak, jak píšeš, ale bohužel chybí praktická kuchařka . Na internetu skoro nic není, je docela možné, že něco může být ve starých časopisech jako např. Radioamatér, ale i jiných, které se zabývaly čistě strojařinou. Nemůže to být zase až tak složité. Ruské mašiny LA5 a jim podobné byly slepeny ze skořepin březové překližky napuštěné bakelitem. Opravy se prováděly na polních letištích. Sám jsem takovou mašinu viděl a i opravená místa dodnes perfektně drží.
