[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

prošel jsem fórum a na několika místech jsem našel astabilní klopný obvod s 555. ale podle vzorečku z datasheetu k 555 nejsem schopen vypočítat důležité součástky. stále mi vycházejí nesmyslné hodnoty (o dva i více řádů) oproti uvedeným na fóru. můžete mi doporučit hodnoty součástek pro dvě následující použití tak, aby pulzy na vývodu 3 byly skoro shodné a relátko správně spínalo přes tranzistor? :

a) časování 20 sekund (f=0,05Hz); napájení 9V=; relé 9V=

b) časování 90 sekund; napájení 12V=; relé 12V=

předpokládám, že D1 bude klasická usměrňovací dioda a C2 polštářkový nějakých 10 nF. tedy za předpokladu, že zapojení je správné (převzato z datasheet NE555).

předem moc dík.

broukator píše:prošel jsem fórum a na několika místech jsem našel astabilní klopný obvod s 555. ale podle vzorečku z datasheetu k 555 nejsem schopen vypočítat důležité součástky. stále mi vycházejí nesmyslné hodnoty (o dva i více řádů) oproti uvedeným na fóru. můžete mi doporučit hodnoty součástek pro dvě následující použití tak, aby pulzy na vývodu 3 byly skoro shodné a relátko správně spínalo přes tranzistor? :

a) časování 20 sekund (f=0,05Hz); napájení 9V=; relé 9V=

b) časování 90 sekund; napájení 12V=; relé 12V=

http://www.electronics-lab.com/download ... index.html

broukator píše:předpokládám, že D1 bude klasická usměrňovací dioda a C2 polštářkový nějakých 10 nF. tedy za předpokladu, že zapojení je správné (převzato z datasheet NE555).

Predpokladas spatne...D1 je rychla dioda, aby chytla ty napetovy spicky na relatku a neznicil se tranzistor. Co to je polstarkovy kondenzator? Nemyslel si keramicky?

stepa píše:... Co to je polstarkovy kondenzator? Nemyslel si keramicky?

Tenkrát se jim říkalo polštářkový, protože tak vypadal, asi 10x8mm a nafouknutý jak poštář. Samozřejmě byl keramický.

zajímavý odkaz. zkusím to vypočítat :)

ano, keramický kondík, to je jen taková moje přezdívka pro tyhle malé nafouklé "čtverežky"

Musíš zapomenout na standartní zapojení - v něm se časovací kond nabíjí přes 2 odpory v sérii (R1 + R2) , ale vybíjí se jen přes jeden z nich (R2). Takže se to dělá dvěma diodama - jedna se zapojí paralelně k R2, aby její propustný směr dovoloval téct proud do C jen přes R1, čas nabíjení je pak určenej jen odporem R1. A druhá dioda se zapojí do série s R2 tak, aby se zase kond vybíjel pouze přes R2 - to znamená na Tvém nákresu buď mezi spojené vývody 2 a 6 a samotný R2, nebo nad R2 - ještě před spojení s vývodem 7 - a propustný směr (= špička trojúhelníku ve značce diody) musí směřovat na Tvém plánku "nahoru". Ta druhá dioda (v sérii s R2) navíc zabrání nabíjení kondu přes odpor R2 - dovolí jen vybíjení. Když pak dosadíš R1 a R2 stejné, budeš mít i stejnou dobu nabíjení i vybíjení - a máš cos potřeboval.

555.1

555.2

stepa píše: Predpokladas spatne...D1 je rychla dioda, aby chytla ty napetovy spicky na relatku a neznicil se tranzistor.

S tímhle tak docela nesouhlasím, (ale můžu se mýlit).

mtajovsky píše:

stepa píše: Predpokladas spatne...D1 je rychla dioda, aby chytla ty napetovy spicky na relatku a neznicil se tranzistor.

S tímhle tak docela nesouhlasím, (ale můžu se mýlit).

Vsude to tvrdi, jak literatura, tak tady na foru, pripadne na netu...tak to tvrdim taky

Můj názor: rychlost diody není potřeba pro chycení napěťových špiček, ale pro omezení proudových špiček v případě, že by tranzistor sepnul ještě v době, kdy by dobíhal proud cívky.

Možná mě někdo opraví, ale nevidím problém v pomalém otevírání diody, i běžné (nehledě na její kapacitu, která prvotní špičku pojme). Ovšem přiznám se, že si tento detail již dobře nepamatuji, ale co brání velmi rychlému otevření i běžné diody? Zato uzavírání je problém, tzv. doba zotavení, protože běžná dioda má velkou difůzní kapacitu a pomalý odtok náboje od přechodové vrstvy.

Asi udělám pokus.

stepa píše:...
http://www.electronics-lab.com/download ... index.html
...

pro 0,025 Hz (jeden cyklus cca 2x20s) mi odkazovaný prográmek navrhnul R1=10M, R2=280M a C1=100nF s poznámkou: "Minimum Threshold current (pin 6) may not be met"

a pro 0,0055 Hz (jeden cyklus cca 2x90s) ni navrhnul R2=1,288G

...to jsou zhruba hodnoty, které vycházely u výpočtu a právě mi přišli úplně mimo

EKKAR píše:Musíš zapomenout na standartní zapojení - v něm se časovací kond nabíjí přes 2 odpory v sérii (R1 + R2) , ale vybíjí se jen přes jeden z nich (R2). ....

zní to logicky. děkuji za podnět.

s ohledem na "velké časy" jednoho cyklu 20s (0,025Hz) a 90s (0,0055Hz) se nemohu dobrat rozumných hodnot :cry: . mohu tě poprosit o parametry součástek?
našel jsem v šuplíku T1=BC549B. dal by se použít? s jakým odporem v bázi?

Pro takhle dlouhé časy už to není moc reálné a ani přesné. Běžně se to řeší s 555 jako generátorem impulsů, pracujícím na vyšším kmitočtu a následuje čítač - dělič. Např CMOS 4029 apod.

Protože Tvůj požadavek na délku periody je značně, opravdu ZNAČNĚ předimenzovaný, asi Ti nezbyde, než přejít od jednoduchého zapojení ke složitějšímu. Uvědom si, že žádný kondenzátor není idální, a už vůbec ne elektrolyt! Přes ten časovací odpor poteče proud, srovnatelný se ztrátovým proudem elektrolytu - takže ten se (skoro) vůbec nebude nabíjet a celá práce s počítáním časovače bude v (_!_)!!! Ale neboj - na tohle bylo naraženo už v minulosti a chytřejší hlavy to vyřešily za Tebe - prostě navrhneš časovač s periodou (např.) 16x menší a na potřebný časový úsek se dostaneš čítačem/děličem, kterým kmitočet multivibrátoru vydělíš = ve stejném poměru vynásobíš periodu. To zapojení, které jsem oskenoval a pověsil výš, se nedá počítat podle vzorečku pro periodu/kmitočet časovače 555 v režimu AKO - musí se počítat jako dvojnásobek periody MKO - podle toho se pak navrhnou součástky. A aby ta perioda nekolísala podle momentální nálady kondíku, prostě se za 555 zařadí dělič - a z jeho výstupu se přes patřičně dimenzovaný tranzistor spíná zátěž. Podle zvoleného napájení usuzuju, že k tomu budou "pasovat" děliče v provedení CMOS, takže nějaký takový CD4020 bude asi dobrým řešením. Spínací koncový tranzistor se bez parametrů zátěže posoudit nedá - minimálně potřebuju udat odpor cívky/spotřebu toho relé - to k tomu požadavku na posouzení vhodnosti BC549 do Tvého zapojení.

Nic proti 555, je to nejpovedenější IO, ale myslím, že se to pro tento případ dá vyřešit mnohem jednodušeji - k těmto účelům se mi osvědčilo používat 74 HC (HCT) 14 (6xSchmitt invertor). Celé zapojení je pouze s jedním odporem a jedním kondenzátorem , dá se dosáhnout perioda i desítky minut , střída je přibližně 1:1, napájení 2 až 7V a zbylých 5 invertorů mohu třeba využít k "posílení" výstupu.