Stránka 1 z 1

pokles napetia

Napsal: 01 čer 2008, 19:26
od janik41
dobry deò
potreboval by som objasnenie s poklesom napetia na transformátore, kolko V klesne? existuje na to vzorec?
priklad trafo po usmerneni 2x36V zosilovaè max. napajanie 2x36V, o na kolko padne napetie na trafe? a ako sa vypoèíta aby bolo po zatažení 2x36V
dakujem vam všetkým za odpovede :D

Napsal: 01 čer 2008, 19:48
od eljaro
V zásadě lze říci trafo má nominální převod daný jeho navinutím ! Napětí na výstupu klesá v zásadě jen po zatížení k mezi sycení (překročení doporučeného výkonu).
Hovoříš o napětí po usměrnění - při dvojcestné variantě jeto Uvyst=U*1,44, lze tedy při zatížení na max.výkon počítat pouze s napětím U a to ještě lehce zvlněným. V praxi se spíše používá předimenzování trafa o 20 - 30% a použit pořádné ellyty (2 i 3mF /1A) k usměrnovači, ten pokles pak nebude mít vliv na výkon!

PS: omluvte pravopis
Tolik chyb zase nebylo, to tu bývají výkonnější borci!
Hill

Napsal: 01 čer 2008, 19:59
od janik41
takze ak som spravne pochopil pri predimenzovanom vykone a dobrom vyhladeni nebude ten pokles az tak velký?

Napsal: 01 čer 2008, 20:36
od echinus
Za zminku stoji i typ trafa, trafko z EI plechu nema zatezovaci chrakteristiku moc priznivou(je docela strma), u nej je vhodne predimenzovat na max v ramci moznosti(a ceny). To toroidy ty jsou na tom docela slusne rika se ze pokles napeti pro jmenovity proud je 6% napeti naprazdno. Jen tak mimochodem sehnat EI trafo nad 100VA, je uz docela problem a odpovida tomu i cena, na proti tomu toroidy jsou hmm..."andelske"

Napsal: 01 čer 2008, 20:51
od janik41
to je snad jasné :D

Napsal: 01 čer 2008, 20:53
od Hill
O vyhlazení sice jde také, ale hlavně tam ty kondíky zastávají úlohu akumulátorů energie. Vezmi si jako příklad výkonový zesilovač: aby se nemusel zdroj příliš předimenzovat, přece jen by byly jeho možnosti většinu doby nevyužité, využije se energie naakumulované v kondíkách k vykrytí odběrových špiček, po jejichž odeznění se kondíky zase dobijí na plné napětí.
Jenže, pokud ti jde o zatížení stálým proudem, musíš počítat také s ohmickým odporem sekundárního vinutí, k němuž se připočítá přetransformovaná velikost ohmického odporu primárního vinutí plus impedance pracovní smyčky napájecí sítě (tu lze ale většinou celkem s úspěchem zanedbat) plus další fiktivní odpory, kterými se projeví například ztráty v jádru, rozptylová indukčnost a další.
Existují na to zjednodušené vzorce, tabulky a nomogramy (zčásti získané empiricky), podle kterých celkem s úspěchem lze navrhnout zdroj požadovaných vlastností, jen musíš mít jasno v tom, co od něj budeš v praxi chtít.
Pár odkazů na už navržené, na první přečtení se mi jeví jako realistické:
http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=50 (to je pro laboratorní zdroj)
nebo http://www.zesilovace.cz/view.php?cislo ... 2002122403 (to se zase týká zdroje pro zesilovač) a další si určitě vygooglíš.

Napsal: 04 čer 2008, 19:47
od pajosek2
Já bych jen doplnil,že jde taky o těsnost vazby primár sekundár.pokud sekundár přímo neleží na primáru je nutno připočítat ztráty v jádru.Přbližně se dá na vypnutém trafu změřit činný odpor sec. vinutí a dle ohmova zákona spočítat úbytek,ale to je jen přibližné.Vliv má také odpor primáru,takže záleží na to jak to chceš přesně.

Napsal: 04 čer 2008, 19:49
od pajosek2
Sorry,až teď jsem si všiml,že to vpodstatě popsal Hill.

Napsal: 08 čer 2008, 23:04
od DolfiG
eljaro píše:V zásadě lze říci trafo má nominální převod daný jeho navinutím ! Napětí na výstupu klesá v zásadě jen po zatížení k mezi sycení (překročení doporučeného výkonu).
Hovoříš o napětí po usměrnění - při dvojcestné variantě jeto Uvyst=U*1,44, lze tedy při zatížení na max.výkon počítat pouze s napětím U a to ještě lehce zvlněným. V praxi se spíše používá předimenzování trafa o 20 - 30% a použit pořádné ellyty (2 i 3mF /1A) k usměrnovači, ten pokles pak nebude mít vliv na výkon!

PS: omluvte pravopis
Tolik chyb zase nebylo, to tu bývají výkonnější borci!
Hill
Malý preklep, no nepodstatný. Uef * 1,414, (alebo /0,707).

Z elektrického hľadiska, čím väčšia kapacita, (a kvalitnejších, alebo viac paralelne zapojených elektrolytov, prípadne aj s nejakým papierom paralelne), tým lepšie.
Absurdná, no reálna predstava. Ak by sme tak navrhli zosilňovač a zdroj, (veľmi veľká kapacita v zdroji), nie je problém so zosilňovačom 10 W sinus dosiahnuť špičkový výkon aj 1 kW. Krásne by to hralo pri izbovej hlasitosti, no diskotéku by sme s tým určite neozvučili.

Napsal: 25 čer 2008, 15:39
od janko1-sk
špièkový možno za pomoci špièiek ale až tak bledo to nevidím

a Uefx1,41 je použitelné len po vyhladení, bez kapacity na vetve ostáva napetie povodné len jedoducho usmernené