[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj chtìl bych se zeptat, zda se dá nìjak odhadnout, o kolik by byly vìší ztráty víøivými proudy, pokud by jádro transformátoru nebylo z EI plechù ,ale z 2 dvou odlitých kusù?

Odliatky by boli z ferozliatiny?

Když místo 30 plechù dáš jeden kus, tak budou ztráty cca 30x vìtší.

OT: Dík za tu opravu hrubky. Chudák sova....

Prostě jsem musel, abych na to nekoukal, jak vejr

Anonym píše:Když místo 30 plechů dáš jeden kus, tak budou ztráty cca 30x větší.

Trafoplechy majú hrúbku 0,35 alebo 0,5 mm a z toho je ešte časť hrúbky izolácia. Naviac, sú hodne dotované kremíkom na zníženie strát, (zvýšenie el. odporu).

A určite sa nedá predpokladať lineárna závislosť strát na hrúbke ...

Ja si myslím, že na 50 Hz, pri normálnom sýtení, (nad 1 T), by sa trochu väčší trafák, (tak od 100 VA), z obyčajného železa, sám zničil prehriatim.

To co pise Dolfi si moc dobre pamatuji.Pametnici si mozna vzpomenou na povinou skolni dochazku a vyucovani fyziky.Jako nazorna pomucka se tehdy pouzivaly vselike stavebnice,mezi ne patrila i skladacka transformatoru,skladajici se z jadra,a nekolika vymennych civek vinutych na krasnych zelenych kostrach z jakehosi plastu.No a k cemu doslo,pani,teda tedy souduzka ucitelka opomela donest na hodinu jadro k tomutu zarizeni,ale k jeji smule byl ve tride k dispozici magnet,ktery bud shodou nahod,ci umyslne presne sedel do vyseuvedenych civek.I pres me upozorneni,nejen me,ze tohle nejde soudruzka trafo uspesne slozila a jala se nam predvadet,jak vlastne transformaator transformuje.Tento vsak transformoval jen nekolik chvil a pote se zmenil z transformatoru na kourostroj.Civky se roztekly,trida zasmrdela a hodina fyziky skoncila Ale da se rici,ze jako dukaz toho,ze jadro ma byt skladane z plechu to bylo nenahraditelne.

Anonym píše:

DolfiG píše:A určite sa nedá predpokladať lineárna závislosť strát na hrúbke ...

Né? A jaká ta závislost teda je? Když udělám dvakrát silnější plech, tak se mi ztráty zvednou skoro 4x ale mám poloviční počet plechů, takže výsledné ztráty jsou 2x větší, z toho mi vychází téměř lineární závislost.

Sám ste si odpoverali. Výkon, aj stratový je: P=R x I2. A to určite nie je lineárna závislosť. Akosi som nepochopil ten polovičný počet plechov.

Pre Maskot: Na takú stavebnicu si nespomínam. Buď sa za mojích čias nepoužívala, alebo mám sklerózu. (Ale vtedy by som si mal pamätať, čo bolo pred 40-50 rokmi. Či nie?)

Anonym píše:

DolfiG píše:Sám ste si odpoverali. Výkon, aj stratový je: P=R x I2. A to určite nie je lineárna závislosť. Akosi som nepochopil ten polovičný počet plechov.

No když mám dvakrát silnější plechy, tak jich tam mám poloviční počet, to je snad logické ne? Nebo snad chcete tvrdit, že do trafa nacpete stejný počet 2x silnějších plechů? Asi ne. A když budou 4x silnější, bude v každém 16x větší ztráta ale bude jich 4x méně a tudíž jsou celkové ztráty 4x větší a to je lineární závislost.

No vidíte, asi som na ZDŠ na matike nedával pozor ...

Skúsme si trochu zameditovať. 100 VA trafo má trebárs stĺpik 32 x 32 mm, Nech pri 0,5 mm hrúbke tam vojde 64 kusov plechov. Odhadnime stratu v jadre na 5 W. Teda strata v plnom jadre bude: 64 x 5 (+- autobus) = 300 W. Vypadá to vieryhodne ...

Vďaka za opravu.

DolfiG píše:Skúsme si trochu zameditovať. 100 VA trafo má trebárs stĺpik 32 x 32 mm, Nech pri 0,5 mm hrúbke tam vojde 64 kusov plechov. Odhadnime stratu v jadre na 5 W. Teda strata v plnom jadre bude: 64 x 5 (+- autobus) = 300 W. Vypadá to vieryhodne ...

Netrúfam si okamžite zodpovedať na otázku autora iba odhadom, a počítať sa mi nechce. Treba mať však na pamäti, že celkove straty trafa pozostávajú zo strat v medi a strát v železe. Straty v železe sa skladajú ešte zo strát magnetizačných a strát vírivými prúdmi. Predpokladám že sa autor pýtal iba na straty vírivými prúdmi, teda nie na celkové straty v železe. Tie tvoria iba časť strát v železe. V tejto chvíli neviem akú veľkú časť tvoria, ale nemal by to byť problém určiť to.

Delenie strát mi je jasné ....

Já som nič nepočítal, len som chcel ukázať, (+- autobus), že stratny sú prinajmenšom na úrovni výkonu trafa. (Akceptovanie lineárneho zvyšovania strát s hrúbkou plechov jadra).

To je všetko.

roveride, můžu se zeptat co sleduješ odlévaným jádrem do trafa?
Teoreticky by to mohlo fungovat, pokud se slitinu podaří odlít tak aby měla podobné vlastnosti jako železoprachová nebo slinutá jádra (jednotlivé částečky v hmotě jádra elektricky izolované).
Pro určitý kmitočtový obor, pochopitelně.

Veď feritové EE jadrá sú úplne bežná vec. Určirte by sa dali objednať aj EI jadrá zo spekaných kovov. Magnetické vlastnosti, veľmi komplikovaná téma ...