[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Skušam si postaviť taky jednoduchy tester na elektronky s pomocou špecialnej dutnavky ktora obsahuje namiesto klasiky dvoch tyčiniek tanierik a obručku je na 200-240V 80mA . CHcem sa spytať či to može byť takto a čo si o tom myslite a nie je to vtip len sa chcem poradiť a akej hodnoty by mal byť ten kondenzator 100nF alebo niečo viac?

Bezva tester, taky se tím dají testovat raketoplány a lambda sondy u dieselu a motorů pro kolesový parník.

Takže ak som spravne pochopil nebude to fungovať
PS: Zabudol som napisať že žhavenie budem riešiť cey externy regulovatelny zdroj.

Já nerozumím, co tímhle testem chceš testovat? Doutnavka svítí lampa je ok? Ale podle schématu to nebude asi fungovat vubec.

No lampa je vlastne usmernovacia dioda a tato dutnavka ma tu vlastnosť že ked na nu pripojiš usmernene napetie (nie jednosmerne) tak svieti len tanierik alebo len obručka ak nesvieti ani jedno tak je lampa v riti nie?

no za elektronkových časů , byla doutnavka docela užívaná jeko jednoduchý tester, ale první co mi na schematu chybí a vadí je absence oddělovacího trafa. To je tak dobré pro sebevrahy

Bude to riešene cez istič v PVC škatuli a oddelene to samozrejme bude teda tym trafom,nakreslil som čisto len zapojenie a zatial my nikto nenapisal hodnotu toho kondu , alebo je to jedno?

no co si pamatuju ten kondík tam ani nebyl, jen se mi nezdá ta hodnota toho odporu, to je na doutnavku docela málo myslím, i když záleží na výstupním napětí trafa

Vystup trafa bude cca 120V, cca pišem preto aby sa niekto zasa nechytal slamky že 130V je vela a 110 malo
PS: Takže pišeš že ten kondik tam byť nemusi, ale ked to vezmeme teoreticky tak ten kond je tam na to aby ten 1K8 rezistor nemusel byť na velku Wataž ja som použil na 6W čo myslim bude stačiť.

doutnavky se vyznačují malým odběrem tak bych tam viděl spíš 100K a víc odpor, můžeš se pro inspiraci podívat do obyčejné zkoušečky " fázovky" jaká je tam hodnota těch rezistorů

poriešim a dam vedieť

Ak zapojíte takýto obvod, samozrejme medzi AK diódu, na striedavé napätie, kondenzátor sa nabije na špičkové napätie a potom tam nepotečie žiadny prúd. Odpor 1k8 môže byť ochranný, tlmiaci prúdový náraz.

Funkčné by to mohlo byť bez toho kondenzátora a aj bez toho odporu. V týchto tlejivkách na 230V je už odpor zapojený vo vnútri. No nechce sa mi veriť, že to berie 80 mA, (takmer 20 W !!!), skôr tak 1 mA. A treba skúsiť na tom trafe, či sa vôbec tlejivka rozsvieti.

Osobne v tomto zapojení nevidím veľký zmysel. Rozšliapnutú elektrónku poznáte, žeravenie a skrat medzi elektródami odmeriate ohmetrom. A inak elektrónka nejako musí fungovať. Mne sa zdá ďaleko užitočnejšie si zbastliť prípravok, aj keď len jednoúčelový, ktorý nastaví parametre podľa katalógu a dá sa zmerať anódový prúd. (Trebárs aj ako úbytok na 10R odpore).

Inak, babrať sa so sieťovým napätím priamo, nepovažujem u človeka s elektrotechnickým vzdelaní za problém. Mal by vedieť, čo činí. Ak nie, tak ho elektrika na to upozorní. A 230 V cez oddelovacie trafo môže byť pre neznalého rovnaký problém, ak nie ešte väčší. (Koho z Vás, čo sa aktívne venujete elektrotechnike, ešte "nekoplo" ...?).

Smrteľné úrazy na 230/ 400 V určite existujú. No väčšinou sa stávajú ľuďom unaveným, spoteným, s úplne mokrými bagandžami napr. pri miešačke betónu, so slabým srdcom, no určite aj "spoločensky unaveným" pri práci. Netreba to podceňovať, no ani preceňovať ...

Na rychlé zkoušení diod se mi osvědčil jednoduchý postup - nažhaví se a přes miliampérmetr se připojí k regulovatelnému zdroji 0-30 V. Zvyšuje se napětí a elektronkou MUSÍ procházet nějaký proud. Pak už nějak v přístroji fungovat bude (většinou, mám UY1N, ve které po zahřátí začne docházet k silným výbojům mezi anodou a katodou, což se v rádiu projevuje hlasitými ránami a záblesky). U triod, pentod... se spojí všechny mřížky s anodou. Smysl takové zkoušení rozhodně má. Někdy elektronka vypadá mechanicky v pořádku, i žhaví, ale stejně jí nic neteče. U elektronek s paticí bývá často ukroucený drát mezi baňkou a paticí, u hodně starých lamp se pájený spoj na patici jednoduše rozpadne na prach. Všechno se dá opravit, pokud se tu závadu podaří lokalizovat. Elektronka pak může chodit jako za mlada.

Ta doutnavka těžko rozliší jak na tom lampa je.
Místo doutnavky bych dal miliampérmetr a kondenzátor bych samozřejmě nezapojoval.
Sice tak neporovnám lampu podle katalogu, ale pokud porovnávám lampy stejného typu, tak rozliším "silnou" od "slabé".
Mřížky a anodu bych připojoval postupně, počínaje anodou, kde bude výchylka sotva rozeznatelná až po 1 mřížku, která činí skoro maximum výchylky měřidla - je nejblíže katodě. Připojováním "po jednom" (samozřejmě s katodou připojenou na zem) je možno otestovat i připojení elektrod.

Doutnavka často reaguje i na to, co nemá. Klidně si dej fázovku na výstup jakýhokoliv napáječe. - na 80 procent Ti bude svítit. Netřeba se ale plašit, je to kapacitní proud.