[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Je tu podzim tak mě napadlo že bych si zkusil udělat víno. Už jsem zkoušel šípkové a rybízové. Jaké si děláte (jestli si děláte) a jak? Zajímal by mě váš návod a recept.

Já to dělám takhle. Vezmu peněžemku,zajdu do vinotéky,přinesu domů a vypiju.Je to rychlé a dobré doporučuji všem.

Vzpomíním si,že moje babička to dělávala z rybízu nebo z malin.Byly to strašné kvičáky,ale udělalo se to doma,tak to chutnalo.Minulý týden jsem byl jednoho kámoše ve Vizovicích a ten měl dělanou směsku malin rybízu a tu třetí ingredienci si už nepamatuji.Mohl jsem si jen čuchnout,protože jsem řídil. Vonělo krásně.Moje žena to pila a říkala,že je dobrý.
To šípkové manželka zkouší taky,tak uvidíme. Nicméně já jsem pro tu úplně první variantu v tomhle příspěvku.

No ja ho robím zásadne z hrozna. Teraz už iba tak 150 litrov, v minulosti 4-5 hekto. Ale mám knihu Výroba domácích vín, kde sú navody trebárs aj z chlebovej kôry. Pozriem, nejaký recept sem dám.

Z trnek a borůvek

Ze staré kuchařky jsem se kdysi dověděl o vínu z chlebových kůrek a že "chutí podobá se tokajskému...". Na vojně jsem ho zkusil tajně vyrobit...panečku, to byl prů.er.

masar píše:Ze staré kuchařky jsem se kdysi dověděl o vínu z chlebových kůrek a že "chutí podobá se tokajskému...". Na vojně jsem ho zkusil tajně vyrobit...panečku, to byl prů.er.

Nepodarilo sa, alebo bolo tak dobré?

Loni jsem začal "vinařit".
Prvák ze šípků velice silný, pitelný až tak víc, jak po půl roce. Druhák lepší, třeťák s přísadami nej...
Vynikající bylo zázvorové víno, všichni se mohli utlouct.
Domácí vermut nic moc, čekal jsem víc. Teď zraje v demižónu vínečko z plodů černého bezu. Likér byl fantastický!
Jinak knížka Výroba domácích vín, tuším z r. 66 nemá chybu...

Jojo, tato kniha je asi nejlepší.
http://vino.kvalitne.cz/kniha.html
Doporučuju dělat rybízové víno (červený rybíz, ještě lepší má být snad směs červený, černý, bílý) nebo víno z černého jeřábu (aronie).
Když se povede, tak šípkové je taky dobré.
Podstatný je správný rozběh kvašení, kvalitní vyzrálé suroviny, některé nakvasit a polisovat, odhad množství cukru, cukerný roztok přidávat postupně, přiměřená teplota pro kvašení, dodržování čistoty, včasné stočení do menšího demižónu po skončení kvašení, pak po odstátí do lahví, kvalitní zátky a před uzavřením nejlépe sterilovat.

Recept nedávám, vždy jsem to dělal tak odhadem - plodiny a cukr a v minulosti mi vycházela výborná vína, pak jsem měl pauzu a poslední dobou se mi nedaří. - nevyzrálé plody, moc nebo málo cukru, špatná teplota pro kvašení. Chce to opravdu nějakou kontinuální praxi. Sice jsem si psal papírky, jak které víno vznikalo, ale někde jsem je zašantročil.

Souhlasím se vším, co zde Nagant napsal.
Doporučuji vyGooglit hned několik návodů pro zvinaření určité suroviny a vylučovací metodou vybrat.
Já letos hned, jak mi šípky na zahradě přejdou mrazem, nechám je nejdříve usušit, pak je zpařím a následně vykvasím. V jednom takovém návodu je popsáno, že se tímto technologickým postupem zcela změní barva nápoje i výsledná chuť.
Jinak, v létě jsem koupil zázvor, nastrouhal, přidal sirup a kvasinky. Vzniklo velmi zajímavé víno, hořko-pálivé příchuti, o příznivém dopadu na zdraví nepochybuji
A experimenty někdy také vyjdou. V létě jsme pařili s kolegama na zahradě, zůstaly nám nějaké citróny. Ty jsem nakrájel, přidaL kardamon a sirup a zalil již 2x vykvašené šípky. Vzniklo velmi zajímavé, osvěžující lehké víno. Krásná barva i vůně.

Jednoducho sa pripravuje víno - okrem z hrozna - z bazy, či už z kvetov alebo ešte lepšie z plodov. V rumunsku ma ponúkli sirupom z kvetov, ktorý prešiel nedopatrením kvesením do stavu vína a musím povedať, že ani kvalitné ríbezlové sa mu nevyrovnalo. Chutí po muškáte.

zajímavé téma do Bastlírny.
Předloni jsem pokusně vyrobil jablečné víno, v 19l plastovém "demižonu" - barelu od chlazené vody. Bylo vynikající, ale vyčistilo se až po 1/2 roce. Vloni jsem zkusil malinové, vznikl silný sladký tlamolep, ale babám kupodivu chutnal. Vedle toho jsem zkusil hruškové, slabé a světlé ale dobré. Pak révové z 2 přepravek "pergolního" vína. První bylo žlutozelené a silně aromatické, druhák chutnal jako drahá známková vína, pak jsem ještě z plezíru zkusil třeťák . Ten měl chuť jako "běžné stolní víno" v lahvi 0,7 á 69,-. Poté jsem si řekl, co to teda asi kupujeme...
Letos opět kvasí révové a pokusně hruško-jablečné a prvně špendlíkové - žluté kulaté plody.
Ta knížka z 60. let v pdf je výborná, jinak je web plný rad i receptů, stačí zkoušet.
Pravá doba vinaření asi minula, opatřit kvalitní lis na ovoce je dost problém, blbě se kupujou i korkové zátky a když, tak za 5cm chtějí 45,-
Kdysi údajně byl výběr vinných kvasinek x druhů, dneska člověk koupí (když je drogista příčetný) jedny jediné.

Pamětníkům určitě uvízlo v paměti i pověstné VOMÁNKOVÉ VÍNO pana Vladimíra Menšíka...

Dnes koupím v sáčku kvasinky Vínka, špunty po 3,50, láhve mám od kamarádů z vinárny.
Je to hlavně o pocitu, mít něco z "vlastního chovu", zde se nehledí na náklady, tedy, skoro...

Crifodo píše: blbě se kupujou i korkové zátky a když, tak za 5cm chtějí 45,-
Kdysi údajně byl výběr vinných kvasinek x druhů, dneska člověk koupí (když je drogista příčetný) jedny jediné.

Ano, shánění korkových zátek, to je poněkud řehole, zvlášť když dnešní lahve mají docela různé vnitřní průměry. Když už se zátky v nějaké dobré klasické drogerii seženou, jsou buď moc kónické, krátké a s dost malým průměrem, nebo naopak s moc velkým průměrem a válcovité - z tvrdého korku a nenapařitelné, a ještě se musí vybírat kvalitní kusy.

Dřív byly opravdu různé kvasinkové kultury, co si tak pamatuju třeba tokajské, malaga, perlopěna. Dnes jsou jediné, označené jako "hlubokoprokvášející".

A snad ještě jeden povzdech, ty příšerné dnešní kulovité demižóny.

Ale ať nejsme jen u toho vína, zrovna dnes jsem zešrotoval 8 pytlů jeblek,no, snad z toho něco bude,.....