Mám problém z reguláciou hlasitosti o tejto schémy. Je tu na uploade bastlírny pod názvom theremin.pdf. Keď som priblížil hrot multivibrátora k hradlu tranzistora 2N5485(použil som miesto 2N5484 ako náhradu tak počuť zreteľný tón, ale keď hrot priložím k báze tranzistora 2N3904, tak nepočuť nič), takže:
1. Kadiaľ potom ten signál ide ? V obvode, kde je ďalší 2N5485 ako útlmový článok to funguje, keď sa dotknem hrotom multivibrátora hradla tohto tranzistora klesne hlasitosť tónu na minimum.
2. Pred 2N5485 je ešte filter zložený s 2 . 5,6 pF a 100 pF kondíkov + 1 mH cievky, tak keď sa dotknem hrotom k anténe pre hlasitosť, tak úroveň tónu neklesne. Prečo ? Myslíte, že jeden z tých 5,6 pF je zlý ?
3. V obvode pre hlasitosť je ešte oscilátor s 2N3906, keď sa tu dotknem multivibrátorom bázy tak počuť len lupnutie. Mám také tušenie, že oscilátor nekmitá. Už som skúšal vymeniť 2N3906 a dať tam iný, ale výsledok je rovnaký(lupnutie pri dotyku multivibrátora z bázou)
Neviete čo s tým je ?
P.S. Tónová časť a referenčná časť + stabilizátor LP so zosilňovačom šlapú perfektne. Prikladám teda ten súbor sem, aby ste to nemuseli hľadať v uploade. Schéma je na strane 20 v tom súbore
Theremin podľa Arthura Harrisona_problem s hlasitosťou
Moderátor: Moderátoři
Theremin podľa Arthura Harrisona_problem s hlasitosťou
- Přílohy
-
- Theremin.pdf
- (560.06 KiB) Staženo 216 x
Tady je spíš problém v tom, že testovat tyto obvody přikládáním hrotu multivibrátoru, je neproduktivní, nic se tím nedozvíme. Správný způsob je nastavení a kontrola funkce všech LC-oscilátorů a LC-filtru pomocí např. GDO a funkci regulačního tranzistoru pomocí např. osciloskopu nebo multimetru. Multivibrátor je tady akorát tak na kontrolu toho nf zesilovače. 
Jestli máš GDO, tak ho použij, pokud víš jak.
Máš tam 3 podobné oscilátory (Q1, Q9, Q10) a dva z nich kmitají a o třetím to nevíš jistě.
Musíš mít aspoň zhruba naladěný rezonanční obvod L2,C7 na kmitočet oscilátoru s Q1. Kroucením prvku C2 a RV1 bys měl zaznamenat alespoň nějakou změnu napětí na bázi Q3.
Pověs voltmetr na bázi Q3 a pozoruj, jestli je tam aspoň nějaké malé napětí a jestli se hýbe se změnou C2 nebo RV1. Pokud tam máš aspoň pár mV, tak oscilátor nějak kmitá. Jestli tam není nic, tak nekmitá, nebo je něco hrubě rozladěné. Mohls někde osadit třeba 10x větší hodnotu C apod.
Taky změř ss napětí na ostatních dvou oscilátorech (napětí na elektrodách tranzistorů)a porovnej hodnoty s Q1, jestli tam nemáš hrubou chybu.
Máš tam 3 podobné oscilátory (Q1, Q9, Q10) a dva z nich kmitají a o třetím to nevíš jistě.
Musíš mít aspoň zhruba naladěný rezonanční obvod L2,C7 na kmitočet oscilátoru s Q1. Kroucením prvku C2 a RV1 bys měl zaznamenat alespoň nějakou změnu napětí na bázi Q3.
Pověs voltmetr na bázi Q3 a pozoruj, jestli je tam aspoň nějaké malé napětí a jestli se hýbe se změnou C2 nebo RV1. Pokud tam máš aspoň pár mV, tak oscilátor nějak kmitá. Jestli tam není nic, tak nekmitá, nebo je něco hrubě rozladěné. Mohls někde osadit třeba 10x větší hodnotu C apod.
Taky změř ss napětí na ostatních dvou oscilátorech (napětí na elektrodách tranzistorů)a porovnej hodnoty s Q1, jestli tam nemáš hrubou chybu.
masar: no s tým multivibrátorom som chcel aspoň zhruba preskúšať, či mi vôbec bude tadiaľ nejaký signál prechádzať a viem, že multivibrátor sa používal pri hľadaní porúch v superhetoch. Aspoň sa tak píše v knihe od Bernarda Pabsta - Poruchy rádiopríjmačov a ich odstránenie.
Skrátka vôbec zistiť, či mi tadiaľ nejaký signál prechádza, obával som sa totiž, že som mohol odpáliť statickou elektrinou 2N5485 napriek tomu, že som sa snažil dodržať zásady zaobchádzania z ESD súčiastkou.
PavelIFF: Dobre ďakujem za radu, skúsim pomerať a porovnať napätia na oscilátoroch a zistiť, či mi kmitá oscilátor, pomocou toho GDO, keď bude nejaký problém, tak napíšem.
Skrátka vôbec zistiť, či mi tadiaľ nejaký signál prechádza, obával som sa totiž, že som mohol odpáliť statickou elektrinou 2N5485 napriek tomu, že som sa snažil dodržať zásady zaobchádzania z ESD súčiastkou.
PavelIFF: Dobre ďakujem za radu, skúsim pomerať a porovnať napätia na oscilátoroch a zistiť, či mi kmitá oscilátor, pomocou toho GDO, keď bude nejaký problém, tak napíšem.
Ano, multivibrátor se v amatérské praxi používal jako zdroj širokopásmového spektra signálu, sahajícího leckdy až do oblasti vkv, takže byl oblíbený mezi amatéry, kteří nebyli vybaveni jinou měřící technikou. Takže při přiložení jeho signálu na vstup např. tv přijímače prochází tento signál až na katodu obrazovky a jeví se jako vodorovné černobílé pruhy, takže se tak dá ověřit průchodnost celého zesilovacího řetězce.
Ale v případě thereminu je vypovídací schopnost tohoto testování omezena pouze na zkoušku nf zesilovače, jak už jsem se zmínil. Nelze jím testovat obvody oscilátorů ani regulační obvod.
Při oživování tvého thereminu je třeba postupovat tak, že nejprve zapojíme obvod na obr. 139b bez tranzistoru Q5 a body pro jeho D a S zkratujeme. Tak vznikne nf zesilovač, jehož funkci můžeš ověřit přiložením nf signálu na vstup B. Měl by být slyšet i brum při dotyku ruky na šroubováku. Je to vhodnější zkouška, než multivibrátorem.
K takto oživenému zesilovači připoj oscilátory na obr. 139c. Trimr RV2 na střed, C22 na min. kapacitu. Pokud jsou oscilátory funkční a jejich kmitočet přibližně stejný, měl bys slyšet z reproduktoru jejich zázněj, jehož kmitočet se při přibližování ruky k "anténě" a protáčení C22 musí výrazně měnit. Pokud tomu tak není, pak oscilátory buď nefungují, nebo jsou hodnoty jejich součástek příliš rozdílné. Ověřit jejich funkci lze např. pomocí GDO (ve funkci tzv. amplitudového vlnoměru), lépe však osciloskopem nebo též detekční sondou. Pokud jsi ovšem dodržel parametry součástí LC obvodů s důrazem na jejich rovnost, musí obvody fungovat.
Nyní zapájej do desky tranzistor Q5 (zkrat D-S odstraň) a jeho řídící elektrodu - bod A - připoj na regulované napětí (např. běžec trimru 22k připojený na napájecí napětí). Při regulaci tohoto napětí v bodě A se musí amplituda nf signálu měnit od nuly do maxima. Pokud ne, je tranzistor Q5 vadný.
Jako poslední část oživ desku regulátoru na obr. 139a. RV1 na střed. Oscilátor má poněkud jiný kmitočet, aby jeho zázněj nerušil. Je důležité, aby L1 a L2, C3 a C7, byly shodné. Trimrem C2 je třeba naladit maximální amplitudu vf signálu na anténě (měřit přes oddělovací kondenzátor cca 4,7pF vf mV-metrem, popř. detekční sondou). Při prolaďování C2 musí mít amplituda výrazné maximum s poklesem na obě strany. Pokud je v pořádku i obvod s Q2 a Q3, lze tuto amplitudu měřit i na výstupu v bodě A obyčejným voltmetrem. Pokud oscilátor nekmitá (popř. je amplituda příliš malá), je v bodě A plné napětí 7,5V, se vzrůstající amplitudou se musí toto napětí snižovat. Tím se zavírá regulační tranzistor Q5. Takže pokud je amplituda maximální, je na výstupu minimální ss napětí a Q5 je uzavřen - nesmí být nic slyšet. Při přiblížení ruky k anténě se amplituda sníží, Q5 se otevírá a theremin hraje.
Nič jednoduchšie.
Ale v případě thereminu je vypovídací schopnost tohoto testování omezena pouze na zkoušku nf zesilovače, jak už jsem se zmínil. Nelze jím testovat obvody oscilátorů ani regulační obvod.
Při oživování tvého thereminu je třeba postupovat tak, že nejprve zapojíme obvod na obr. 139b bez tranzistoru Q5 a body pro jeho D a S zkratujeme. Tak vznikne nf zesilovač, jehož funkci můžeš ověřit přiložením nf signálu na vstup B. Měl by být slyšet i brum při dotyku ruky na šroubováku. Je to vhodnější zkouška, než multivibrátorem.
K takto oživenému zesilovači připoj oscilátory na obr. 139c. Trimr RV2 na střed, C22 na min. kapacitu. Pokud jsou oscilátory funkční a jejich kmitočet přibližně stejný, měl bys slyšet z reproduktoru jejich zázněj, jehož kmitočet se při přibližování ruky k "anténě" a protáčení C22 musí výrazně měnit. Pokud tomu tak není, pak oscilátory buď nefungují, nebo jsou hodnoty jejich součástek příliš rozdílné. Ověřit jejich funkci lze např. pomocí GDO (ve funkci tzv. amplitudového vlnoměru), lépe však osciloskopem nebo též detekční sondou. Pokud jsi ovšem dodržel parametry součástí LC obvodů s důrazem na jejich rovnost, musí obvody fungovat.
Nyní zapájej do desky tranzistor Q5 (zkrat D-S odstraň) a jeho řídící elektrodu - bod A - připoj na regulované napětí (např. běžec trimru 22k připojený na napájecí napětí). Při regulaci tohoto napětí v bodě A se musí amplituda nf signálu měnit od nuly do maxima. Pokud ne, je tranzistor Q5 vadný.
Jako poslední část oživ desku regulátoru na obr. 139a. RV1 na střed. Oscilátor má poněkud jiný kmitočet, aby jeho zázněj nerušil. Je důležité, aby L1 a L2, C3 a C7, byly shodné. Trimrem C2 je třeba naladit maximální amplitudu vf signálu na anténě (měřit přes oddělovací kondenzátor cca 4,7pF vf mV-metrem, popř. detekční sondou). Při prolaďování C2 musí mít amplituda výrazné maximum s poklesem na obě strany. Pokud je v pořádku i obvod s Q2 a Q3, lze tuto amplitudu měřit i na výstupu v bodě A obyčejným voltmetrem. Pokud oscilátor nekmitá (popř. je amplituda příliš malá), je v bodě A plné napětí 7,5V, se vzrůstající amplitudou se musí toto napětí snižovat. Tím se zavírá regulační tranzistor Q5. Takže pokud je amplituda maximální, je na výstupu minimální ss napětí a Q5 je uzavřen - nesmí být nic slyšet. Při přiblížení ruky k anténě se amplituda sníží, Q5 se otevírá a theremin hraje.
Nič jednoduchšie.
Jako poslední část oživ desku regulátoru na obr. 139a. RV1 na střed. Oscilátor má poněkud jiný kmitočet, aby jeho zázněj nerušil. Je důležité, aby L1 a L2, C3 a C7, byly shodné. Trimrem C2 je třeba naladit maximální amplitudu vf signálu na anténě (měřit přes oddělovací kondenzátor cca 4,7pF vf mV-metrem, popř. detekční sondou). Při prolaďování C2 musí mít amplituda výrazné maximum s poklesem na obě strany. Pokud je v pořádku i obvod s Q2 a Q3, lze tuto amplitudu měřit i na výstupu v bodě A obyčejným voltmetrem. Pokud oscilátor nekmitá (popř. je amplituda příliš malá), je v bodě A plné napětí 7,5V, se vzrůstající amplitudou se musí toto napětí snižovat. Tím se zavírá regulační tranzistor Q5. Takže pokud je amplituda maximální, je na výstupu minimální ss napětí a Q5 je uzavřen - nesmí být nic slyšet. Při přiblížení ruky k anténě se amplituda sníží, Q5 se otevírá a theremin hraje.
Ja už neviem ako ďalej, všetky ostatné časti okrem regulátora vyššie fungujú, ale táto nie a nie nabehnúť, všetko zmeral, ale amplitúda nie je žiadna, tranzistor Q5 je naplno otvorený. Oscilátor proste nekmitá.
Ešte som zabudol miesto kondenzátorov 5 pF v schéme regulátora som dal kondenzátory 5,6 pF, ale neviem do akej miery to môže vadiť. 5pF sa mi nepodarilo zohnať.
Ja už neviem ako ďalej, všetky ostatné časti okrem regulátora vyššie fungujú, ale táto nie a nie nabehnúť, všetko zmeral, ale amplitúda nie je žiadna, tranzistor Q5 je naplno otvorený. Oscilátor proste nekmitá.
Ešte som zabudol miesto kondenzátorov 5 pF v schéme regulátora som dal kondenzátory 5,6 pF, ale neviem do akej miery to môže vadiť. 5pF sa mi nepodarilo zohnať.
Pracovné body sú rovnaké ako u tónového a referenčného osilátora odpor R1 je 100 k vrstvový presne podľa schémy. Ja už neviem ako ďalejPavelFF píše:Tak máš blbě plošňák , hodnotu součástky,přehozenou CR1, ....
Co pracovní body? Jsou stejné jako u ostatních oscilátorů?
5p nebo 5,6p nehraje zásadní roli.
Vyletoval som odpory premeral ich(pre istotu) a všetky hodnoty sedia