[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

nazdar,mam stabilizovany zdroj s kovovou skrinkou,ktora je uzemnena....tj pripojena na PE.ako je to s minus polom zdroja,ktory by mal byt tiez uzemneny,....moze sa spojit so skrinkou,teda zaroven s PE?

preco by mal byt uzemneny?

napr. koli ruseniu,chladicom,cidlam,aby nemuseli byt izolovane

máš v tom trafo kategorie "bezpečnostní", symbol tvaru štítu se dvěma kruhy? a hlavně dá se tomu věřit?(= není to z chiny?)

trafo je no name....ide mi hlavne o to,ci to nebude mat nejaky negativny vplyv na sabilitu napetia

Jaký to bude mít vliv, to ti nikdo neřekne, protože nezná nikdo vlastnosti trafa a zapojení stabilizátoru a fyzické uspořádání jako ty
Všeobecně se ne/uzemněním výstupních svorek mění kapacita mezi jednotlivými díly zdroje.
Z hlediska bezpečnosti před úrazem vinou probití primáru na sekundár je to rozdíl dost zásadní. Kdysi mě málem navždy uzemnil zdroj kde se protavila fáze na horký chladič tranzistoru.
Některé zdroje mají k výstupním svorkám na panelu ještě nulovací svorku, propojitelnou klemou.

Ked maš trafom oddeleny primar od sekundaru a sekundar maš usmerneny ,vyfiltrovany a stabilizovany je blbosť spajať to s kostrou s primaru pretože prave vtedy sa ti na výstup dostavaju rušenia zo siete.

rohy píše:nazdar,mam stabilizovany zdroj s kovovou skrinkou,ktora je uzemnena....tj pripojena na PE.ako je to s minus polom zdroja,ktory by mal byt tiez uzemneny,....moze sa spojit so skrinkou,teda zaroven s PE?

Může.

Crifodo píše:...Z hlediska bezpečnosti před úrazem vinou probití primáru na sekundár je to rozdíl dost zásadní. Kdysi mě málem navždy uzemnil zdroj kde se protavila fáze na horký chladič tranzistoru.
Některé zdroje mají k výstupním svorkám na panelu ještě nulovací svorku, propojitelnou klemou.

Kdyby jsi použil tu klemu, tak by se ti nic nestalo.

Bývalo kdysi v legendární ČSN 34 1010 ustanovení, že bezpečné napětí se nesmí úmyslně zemnit. To bylo rozumné, protože na uzemění může být úbytkem z jiných zdrojů napětí a to se mohlo sečíst s napětím bezpečného zdroje a výsledek mohl být větší než bezpečný.
Jenže to dnes již neplatí. Lidé v EU holt musejí víc vydržet.

v elektro technikově praxi je to sporné, můžu mít laboratorní zdroj který dává větší než bezpečné napětí, podle okolností mě pak může ochránit nebo naopak zmermomocnit to, jestli měl výstupy plovoucí nebo zemněné.
Někdy to chce použít hlavu.
každopádně, pravděpodobnost že se u nekvalitního trafa prošvihne primár do výstupu není jen teoretická.

Ono to trafo nemusí být nekvalitní. Pro získání bezpečného napětí by mělo být bezpečnostní. To je takové, které má zkoušenou izolaci mezi primárem a sekundárem na 4000 V 50 Hz po dobu jedné minuty. Obyčejná trafa jsou zkoušena jen na 2000 V.
Vzhledem k tomu, že i norma předpokládá běžný výskyt napěťových špiček v domácí síti kolem 2 kV, tak není použití noname trafa ve zdroji moc bezpečné.
Předpokládejme napájení zesilovače s připojenými sluchátky s takového zdroje. Pak má člověk se sluchátky na hlavě značnou šanci dostat se do černé kroniky. Soused vypne motor a špička prorazí noname trafo a aluchátka se stanou součástí elektrického křesla.
S velkou opaterností lze takový zdroj pro některé účely používat, ale je to časovaná bomba. Stačí zapomenout, nebo si ho zapne někdo neznalý a je malheur.

Z výše uvedeného vyplývá pro rohyho to, že je spíše žádoucí propojení výstupních svorek zdroje s PE. Jen je třeba pamatovat na to, že napětí zdroje pak bude napětím "proti zemi" a jeho bezpečnost bude záviset na jeho velikosti.