Stránka 1 z 1

Max délka AV kabelu

Napsal: 19 led 2009, 11:14
od xxxe
Jak dlouhý můžu dát kabel AV sinch?Můžu dát 35m nebo to je už moc?Nikdy jsem tak dlouhý netahal ani nezkoušel.

Díky

Napsal: 19 led 2009, 11:22
od breta1
Pokud ho neošidíš a dáš koax a správně zakončíš (hlavně video), s případným malým útlumem si obvody poradí.

Napsal: 19 led 2009, 11:26
od xxxe
No myslel jsem že natáhnu jen nějakou kvalitní stíněnou dvoulinku.

Napsal: 19 led 2009, 11:30
od bu2520
řešil jsem 20m a použil jsem kvalitní anténní koax a šlape to bez problémů

Napsal: 19 led 2009, 18:20
od dodik
podobne by som sa chcel opítať, potrebujem ťahať AV signál, tak max 2m, mám použiť radšej tenký klasický prepojovací cinch, alebo anténny koaxiál(75R), podobne pravy a lavy zvuk. kanal

Napsal: 19 led 2009, 18:34
od EKKAR
Na 2m stačí "klasický CINCH" - je to taky koaxiál, jen nemá přesně definovanou vlnovou impedanci jako ty anténní - pro frekvence pod (řádově) 10MHz a minimální výkon je to putna, teprve kdybys šel s frekvencemi výš nebo chtěl tahat nějaký ten Wattík výkonu už bys musel uvažovat o impedančním přizpůsobení.

Napsal: 19 led 2009, 19:09
od Bernard
O koaxiálech a impedančním přizpůsobení se tu nedávno diskutovalo, principy platí i pro nf. Pokud přenáším řekněme 20 kHz, perioda je 50 us. Když se na konci signál odrazí a vrátí třeba za 50 ns (1/1000 periody), zastihne vstupní hodnotu prakticky nezměněnou, takže se dá teorie vedení ignorovat. No a kdyby rychlost šíření v tom koaxe byla jen 200000 km/s, odpovídá to délce 10m tam a zpátky. U délek desítky metrů si s přizpůsobením netřeba dělat moc starosti - tedy kvůli odrazům.

Napsal: 19 led 2009, 19:44
od stepa
dodik píše:podobne by som sa chcel opítať, potrebujem ťahať AV signál, tak max 2m, mám použiť radšej tenký klasický prepojovací cinch, alebo anténny koaxiál(75R), podobne pravy a lavy zvuk. kanal
Kompozitni video z PC do TV taham obyc stinenym kabelem se cinchy 7m dlouhym...audio 10m stinenymi kabliky se cinchy. Absolutne zadny problemy, vsechno slape OK.

Napsal: 19 led 2009, 19:45
od Hill
U zvuku je to přizpůsobení sice dobré, ale na tuto vzdálenost spíše hraje roli kapacita kabelu v součinu s výstupní impedancí zdroje signálu, než jeho vlnová impedance.
Zato u obrazu už to může být problém: v kabelu řady RG-U se šíří signál rychlostí asi 225 000 km/s. To znamená, že na nepřizpůsobeném konci odražený signál dorazí zpět na začátek za 0,155us (řeč je o délce kabelu 35m).
V obrazu 16:9 o úhlopříčce 96 cm to máme šířku obrazu nějakých 84 cm a v ní se tento odraz projeví duchem 4,1 mm za hlavním obrysem, tedy vpravo od něj. Protože nepřizpůsobení na konci se transformuje na začátek kabelu, bude špatně přizpůsobený i ten. Dojde tím ke vzniku postupně mizících duchů, protože signál se odrazí na začátek, odtud zpět na konec (teprve tam je ho vidět), což mu trvá 2 x 0,155us = 0,31us.
Takže obrazový signál je na takovou vzdálenost nezbytně nutné přenášet přizpůsobeným vedením, což je jak u výstupů videosignálu, tak u vstupů, obvykle splněno, protože se dělají jako pětasedmdesátiohmové. Bude-li mít koaxiál také 75 ohmů, k tomuto jevu nedojde.

Napsal: 19 led 2009, 21:02
od ZdenekHQ
A následně přizpůsobením a hlavně zakončením koaxu odporem 75ohm nastává znatelný pokles úrovně (na méně než polovinu - čistě z principu, zdroj má výstupní impedanci 75 ohm + útlum koaxu), který se projeví poklesem kontrastu či přímo rozhozením synchronizace a je nutno občas použít videozesilovač pro "buzení" koaxu. A tak se zakončovací odpor nepoužije i za cenu duchů....

Napsal: 19 led 2009, 22:05
od Hill
Záleží na konstrukci zdroje signálu - většinou mají výstupní impedanci "dodělávanou" sériovým odporem nebo přímo danou vnitřním odporem posledního stupně a naprázdno dávají dvojnásobnou úroveň signálu (2V). Teprve při připojení na vstup dalšího zařízení klesne úroveň na požadovaný 1V.
Útlum koaxiálu v kmitočtovém pásmu do 5MHz je ještě poměrně malý: u bílého s komůrkovým středěním jádra a hliníkovým pláštěm se dá počítat s útlumem do 1,1dB/100m až kolem 16MHz. Takový útlum ještě nevadí.

To, že jsem si to nezměřil, mě vytrestalo při konstrukci videovstupu pro C110/424/429 (tady v článcích): na ten kousek kabelu jsem neřešil vstupní impedanci, jenže obvod byl přebuzený a nešel seřídit. Po dorovnání vstupní impedance paralelním odporem 82 ohmů to chodilo.

Napsal: 20 led 2009, 10:49
od ZdenekHQ
Tak to má být. Bohužel někteří výrobci to nechápou a mají 1Všš při nezatíženým výstupu.

Napsal: 20 led 2009, 18:04
od mtajovsky
ZdenekHQ píše:A následně přizpůsobením a hlavně zakončením koaxu odporem 75ohm nastává znatelný pokles úrovně (na méně než polovinu - čistě z principu....
Zakončení koaxu odporem v podstatě není žádné přizpůsobení - jen z hlediska kabelu a odrazů, ale ne z hlediska užitečné zátěže. Přizpůsobením užitečné zátěže (transformací impedance) přeneseme maximální možný signál: (z je zátěž, g je generátor)

Uz = Ug.Rz/(Rg+ Rz)
Iz = Ig = Ug/(Rg + Rz)

Pz = Uz * Iz = Ug^2 * Rz/(Rg + Rz)^2

dPz/dRz = Ug^2 * [(Rg + Rz)^2 - Rz(2Rg+2Rz)]/(Rg + Rz)^4

při maximu je Pz/dRz rovno 0:

(Rg + Rz)^2 - Rz(2Rg+2Rz) = 0

Rg^2 = Rz^2

V praktickém přenosu vf signálů tohle uplatníme vždy na straně zátěže a ne vždy na straně zdroje, protože by zdroj signálu přizpůsobení nemusel vydržet. Potom se na výstup zapojí odpor jak popisuje Hill a "přizpůsobení" je tady jen z hlediska odrazů.

Napsal: 20 led 2009, 20:48
od Hill
Je to tak, ale výrobci obvykle počítají s propojením signálů na vzdálenost maximálně jednotek metrů.
Jen vyjímečně má vstup skutečně požadovanou impedanci, tak se to dohání paralelním odporem, aby bylo dosaženo správné úrovně signálu na vstupu, protože se předpokládá, že zdroj signálu tuto úroveň poskytne právě při zatížení předepsanou impedancí. Při tak krátkém kabelu se neřeší ani to, jakou skutečnou vlnovou impedanci má, natož, aby řešili nějaké výkonové přizpůsobení.

Napsal: 20 led 2009, 22:46
od ZdenekHQ
To by ten návod ke kabelu či zdroji signálu taky podle toho vypadal :D Jak na obsluhu ruské ponorky....

Na druhou stranu, při správné délce koaxu nemusí člověka impedance koaxu vůbec zajímat a přesto vyrobí ideální přizpůsobení zdroj-spotřebič.